Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Svinarský most? Dva povozy nestačily, musí udržet parní válec

Hradec Králové /FOTO/ - Pozoruhodnosti očima architekta: Ne nadarmo se Hradci přezdívá Salon republiky. V seriálu vám ukazujeme pozoruhodné stavby města. Tentokrát architekt Jan Falta okomentoval 
most plukovníka Šrámka ve Svinarech.

20.8.2014
SDÍLEJ:

Ocelový silniční most přes řeku Orlice ve Svinarech postavený v roce 1907.Foto: Deník/ Ondřej Littera

Ocelový silniční most přes řeku Orlice ve Svinarech byl postaven v roce 1907 na místě o 1,55 metru užšího dřevěného mostu strženého povodní v roce 1891.

Stavbu ocelové konstrukce mostu se středovým pilířem uprostřed řeky chráněným ledolomem provedla firma Bromovský, Schulz a Sohr 
z Adamova, která jako původně královéhradecká společnost měla od roku 1880 strojírny v Adamově nejprve 
v pronájmu a v roce 1905 je zakoupila.

Vzor z Dobřichovic

Projekt mostu patrně vypracovala společnost Pražská mostárna, filiálka První Českomoravské továrny na stroje v Praze v roce 1906. Vzorem pro konstrukční řešení a návrh byl silniční most přes řeku Berounku v Dobřichovicích, který byl slavnostně vysvěcen 18. července 1897.

Silniční most v Dobřichovicích měl čtyři pole se třemi pilíři v korytě řeky s rozpětím polí 36,10 m a šířkou jízdní dráhy 5,00 m. V současnosti jej v Dobřichovicích však již nenajdete, protože byl pro svůj špatný technický stav 
v roce 1990 stržen a nahrazen mostem o jiném konstrukčním řešení, kterým byla řeka Berounka překlenuta.

Ocelový most ve Svinarech o dvou polích má nejenom shodné technické řešení jako zaniklý most v Dobřichovicích, ale shodné jsou i rozměry mostního pole. Jediným rozdílem mezi nimi je pouze menší počet konstrukčně totožných polí.

Hlavní nosnou konstrukci se spodní mostovkou tvoří vysoký příhradový nýtovaný nosník o konstantní výšce. Při bližším pohledu zjistíte, že ocelová konstrukce je navržena velmi úsporně.

Pásnice příhradového nosníku jsou se zvyšujícím se namáháním postupně zesilovány ocelovými pásy postupně vrstvenými a nýtovanými na základní ocelový profil způsobem v době stavby běžným u příhradových mostních konstrukcí.

Tyto konstrukční ocelové prvky spolu s pravidelnými skupinami půlkulatých hlav nýtů tvoří neopakovatelnou výtvarnou strukturu.

Součástí stavby ocelového mostu ve Svinarech byla i úprava příjezdní silnice na pravém břehu v délce 22,50 m a na levém břehu v délce 284,55 m. Proto délka celé stavby včetně délky mostu dosahovala 387,25 m a svědčí o prozíravosti stavebníků.

Původní rozpočtovaný náklad stavby ve výši 93 tisíc korun na most s nosností dvou povozů celkové váhy deset tun byl navýšen na 
106 800 korun z důvodu rozhodnutí umožnit po mostě jízdu parních válců o váze čtrnáct tun. Ani tato zvýšená částka nebyla nakonec dodržena a konečný účet stavby mostu byl o 5 236 vyšší.

Nejstarší most

Ocelový most ve Svinarech jako nejstarší dochovaný most v Hradci Králové připomíná stavitelské umění šťastného období konce 19. a počátku 20. stol a zaniklý most v Dobřichovicích.

Současně také doplňuje soubor materiálově, konstrukčně i výtvarně rozmanitých mostů v Hradci, dokládajících vývoj mostních konstrukcí od konce 19. stol. (ocelový most ve Svinarech) do současnosti (lávka u Orlice).

Hrdina ze Svinar bojoval v Rusku i s gestapem

Na návrh komise místní samosprávy ve Svinarech v roce 2009 hradecké zastupitelstvo schválilo pojmenovávání ocelového mostu na most plukovníka Šrámka.

Bohumil Jan Šrámek byl svinarský rodák narozený 23. února 1896 chalupníkovi Janu Šrámkovi a jeho ženě Anně Bohumile, rozené Rýdlové. Studoval na hradecké obchodní akademii, kterou v roce 1914 zakončil maturitou.

Začátek 1. světové války ho zastihl v Moskvě. Již 21. srpna 1914 vstoupil do formující se České družiny. Byl vyznamenán a povýšen na mladšího poddůstojníka. V červenci roku 1917 se stal důstojníkem 3. čs. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova a v srpnu 1917 důstojníkem (praporečníkem) 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého.

V prosinci 1917 je pak jmenován velitelem 2. kulometného oddílu „Kolta". Na podzim 1918 je již kapitánem a 
v srpnu 1919 velitelem kulometného praporu a v březnu 1920 velitelem 1. praporu 4. střeleckého pluku.

Za bojové zásluhy obdržel 17. srpna 1919 Řád M. R. Štefánika Sokol s meči, tehdy nejvyšší československé vyznamenání. Do vlasti se vrací 
v červnu 1920 po několikaměsíční cestě parníkem Amerika z Vladivostoku.

Po návratu je nasazen do bojových akcí na Podkarpatské Rusi. V době první republiky působil střídavě na Podkarpatské Rusi i ve východních Čechách většinou ve funkci velitele praporu a od dubna 1928 v hodnosti podplukovníka.

Po mobilizaci a okupaci 
v roce 1939 země se zapojil do činnosti odbojové organizace Obrana národa. Dařilo se mu vyhýbat zatčení až do 15. srpna 1944, kdy ho gestapo zatklo, brutálně vyslýchalo a nakonec internovalo v terezínské pevnosti. Bohumil Jan Šrámek se dočkal osvobození těžce nemocný a zubožený a své nemoci podlehl 16. května 1946 na pražské Bulovce.

In memoriam byl povýšen na plukovníka. Jeho krajané mu v obci ještě stačili v květnu 1947 odhalit na rodném domě pamětní desku.

Autor: Redakce

20.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Romové napadli posádku záchranné služby. Ta se ubránila, odnesly to uniformy

Stanislav Šulc.
12

Pohledem Stanislava Šulce: Není Německo jako Německo

AKTUALIZOVÁNO

Herec Jan Tříska se zranil při pádu z Karlova mostu, je ve vážném stavu

Herec Jan Tříska leží ve vážném stavu v nemocnici. Zranil se včera po pádu z Karlova mostu v Praze. Populární český herec měl od pondělí natáčet film Na střeše. 

Kobyla spadla do díry u bazénu. Před utonutím ji zachránili hasiči a jeřáb

/FOTOGALERIE/ V technické šachtě bazénu se zaklínil kůň v Lelekovicích na Brněnsku. V neděli ráno našel majitel kobylu uvězněnou v šachtě s otvorem o průměru zhruba metr a půl. V následujících minutách nastalo drama, prostor se totiž začal plnit vodou z přilehlého bazénu, podle hasičů patrně kvůli poškozenému potrubí.

AKTUALIZOVÁNO

Německé kroje nebo prezident ve frontě. Uživatelé se baví německými volbami

Německé volby byly tématem nedělního dne. Za velkého zájmu odvolila i německá kancléřka Angela Merkelová. Na místě na ni čekaly desítky novinářů. Na mnoha místech se tvořily fronty. Tu si kvůli velkému zájmu musel vystát i současný prezident Frank-Walter Steinmeier. Ještě větší pozornost však vzbudili někteří občané, již přišli volit v krojích.

Nejvyšší soud staví přístavbu za 114 milionů. Soudní procesy to nezkrátí

Deset lidí v jedné kanceláři, chybějící klimatizace a katastrofální stav knihovny. To jsou problémy současného sídla Nejvyššího soudu v brněnské Burešově ulici. Vyřešit je má nová přístavba za 114 milionů korun. Procesy se ale ani díky ní nezkrátí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení