VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Svinarský most? Dva povozy nestačily, musí udržet parní válec

Hradec Králové /FOTO/ - Pozoruhodnosti očima architekta: Ne nadarmo se Hradci přezdívá Salon republiky. V seriálu vám ukazujeme pozoruhodné stavby města. Tentokrát architekt Jan Falta okomentoval 
most plukovníka Šrámka ve Svinarech.

20.8.2014
SDÍLEJ:

Ocelový silniční most přes řeku Orlice ve Svinarech postavený v roce 1907.Foto: Deník/ Ondřej Littera

Ocelový silniční most přes řeku Orlice ve Svinarech byl postaven v roce 1907 na místě o 1,55 metru užšího dřevěného mostu strženého povodní v roce 1891.

Stavbu ocelové konstrukce mostu se středovým pilířem uprostřed řeky chráněným ledolomem provedla firma Bromovský, Schulz a Sohr 
z Adamova, která jako původně královéhradecká společnost měla od roku 1880 strojírny v Adamově nejprve 
v pronájmu a v roce 1905 je zakoupila.

Vzor z Dobřichovic

Projekt mostu patrně vypracovala společnost Pražská mostárna, filiálka První Českomoravské továrny na stroje v Praze v roce 1906. Vzorem pro konstrukční řešení a návrh byl silniční most přes řeku Berounku v Dobřichovicích, který byl slavnostně vysvěcen 18. července 1897.

Silniční most v Dobřichovicích měl čtyři pole se třemi pilíři v korytě řeky s rozpětím polí 36,10 m a šířkou jízdní dráhy 5,00 m. V současnosti jej v Dobřichovicích však již nenajdete, protože byl pro svůj špatný technický stav 
v roce 1990 stržen a nahrazen mostem o jiném konstrukčním řešení, kterým byla řeka Berounka překlenuta.

Ocelový most ve Svinarech o dvou polích má nejenom shodné technické řešení jako zaniklý most v Dobřichovicích, ale shodné jsou i rozměry mostního pole. Jediným rozdílem mezi nimi je pouze menší počet konstrukčně totožných polí.

Hlavní nosnou konstrukci se spodní mostovkou tvoří vysoký příhradový nýtovaný nosník o konstantní výšce. Při bližším pohledu zjistíte, že ocelová konstrukce je navržena velmi úsporně.

Pásnice příhradového nosníku jsou se zvyšujícím se namáháním postupně zesilovány ocelovými pásy postupně vrstvenými a nýtovanými na základní ocelový profil způsobem v době stavby běžným u příhradových mostních konstrukcí.

Tyto konstrukční ocelové prvky spolu s pravidelnými skupinami půlkulatých hlav nýtů tvoří neopakovatelnou výtvarnou strukturu.

Součástí stavby ocelového mostu ve Svinarech byla i úprava příjezdní silnice na pravém břehu v délce 22,50 m a na levém břehu v délce 284,55 m. Proto délka celé stavby včetně délky mostu dosahovala 387,25 m a svědčí o prozíravosti stavebníků.

Původní rozpočtovaný náklad stavby ve výši 93 tisíc korun na most s nosností dvou povozů celkové váhy deset tun byl navýšen na 
106 800 korun z důvodu rozhodnutí umožnit po mostě jízdu parních válců o váze čtrnáct tun. Ani tato zvýšená částka nebyla nakonec dodržena a konečný účet stavby mostu byl o 5 236 vyšší.

Nejstarší most

Ocelový most ve Svinarech jako nejstarší dochovaný most v Hradci Králové připomíná stavitelské umění šťastného období konce 19. a počátku 20. stol a zaniklý most v Dobřichovicích.

Současně také doplňuje soubor materiálově, konstrukčně i výtvarně rozmanitých mostů v Hradci, dokládajících vývoj mostních konstrukcí od konce 19. stol. (ocelový most ve Svinarech) do současnosti (lávka u Orlice).

Hrdina ze Svinar bojoval v Rusku i s gestapem

Na návrh komise místní samosprávy ve Svinarech v roce 2009 hradecké zastupitelstvo schválilo pojmenovávání ocelového mostu na most plukovníka Šrámka.

Bohumil Jan Šrámek byl svinarský rodák narozený 23. února 1896 chalupníkovi Janu Šrámkovi a jeho ženě Anně Bohumile, rozené Rýdlové. Studoval na hradecké obchodní akademii, kterou v roce 1914 zakončil maturitou.

Začátek 1. světové války ho zastihl v Moskvě. Již 21. srpna 1914 vstoupil do formující se České družiny. Byl vyznamenán a povýšen na mladšího poddůstojníka. V červenci roku 1917 se stal důstojníkem 3. čs. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova a v srpnu 1917 důstojníkem (praporečníkem) 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého.

V prosinci 1917 je pak jmenován velitelem 2. kulometného oddílu „Kolta". Na podzim 1918 je již kapitánem a 
v srpnu 1919 velitelem kulometného praporu a v březnu 1920 velitelem 1. praporu 4. střeleckého pluku.

Za bojové zásluhy obdržel 17. srpna 1919 Řád M. R. Štefánika Sokol s meči, tehdy nejvyšší československé vyznamenání. Do vlasti se vrací 
v červnu 1920 po několikaměsíční cestě parníkem Amerika z Vladivostoku.

Po návratu je nasazen do bojových akcí na Podkarpatské Rusi. V době první republiky působil střídavě na Podkarpatské Rusi i ve východních Čechách většinou ve funkci velitele praporu a od dubna 1928 v hodnosti podplukovníka.

Po mobilizaci a okupaci 
v roce 1939 země se zapojil do činnosti odbojové organizace Obrana národa. Dařilo se mu vyhýbat zatčení až do 15. srpna 1944, kdy ho gestapo zatklo, brutálně vyslýchalo a nakonec internovalo v terezínské pevnosti. Bohumil Jan Šrámek se dočkal osvobození těžce nemocný a zubožený a své nemoci podlehl 16. května 1946 na pražské Bulovce.

In memoriam byl povýšen na plukovníka. Jeho krajané mu v obci ještě stačili v květnu 1947 odhalit na rodném domě pamětní desku.

Autor: Redakce

20.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Řečtí důchodci musejí vyjít s čím dál menšími penzemi.
7 6

Těžký život řeckého penzisty. Důchod mu snížili už jedenáctkrát

Martina Sáblíková
2 7

Martina Sáblíková po třicetinách: Trochu mě překvapuje, jak ten čas letí

Mírný pád Miloše Zemana. Poslední průzkum ukázal pokles jeho preferencí

Postoj prezidenta Miloše Zemana ve vládní krizi mu sebral část voličů. Naopak přibylo potenciálních voličů bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše. I přesto by teď nejvíc Čechů v prezidentských volbách hlasovalo pro Zemana. Vyplývá to z průzkumuspolečnosti Median pro Český rozhlas.

Vandal poškodil hrob generála a prezidenta Francie de Gaulla

Asi třicetiletý muž, jehož totožnost zatím policie nezná, se včera pokusil dostat do hrobu hrdiny francouzského odboje a slavného prezidenta Charlese de Gaulla v malé obci Colombey-les-Deux-Eglises v severním francouzském departamentu Haute-Marne.

Unikátní staročeské trhy může ohrozit EET

Buty i Jablkoň. Ale především desítky stánků se zapomenutými řemeslya staročeskými specialitami. To jsou Staročeské trhy v Turnově. Konají se tradičně poslední květnový víkend. Ale snad ne naposled.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

/INFOGRAFIKA/– Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies