VYBERTE SI REGION

Těžba břídlicového plynu ohrozí přírodu i vodu

Východní Čechy - Zahraniční společnosti projevili zájem o geologický průzkum zásob plynu a ropy na řadě míst ČR. Jednou z lokalit je i část Trutnovska a prakticky celý Broumovský výběžek, tedy celá CHKO Broumovsko.A to včetně nejpřísněji chráněných I. zón a rezervací.

20.2.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Zasažena má být i Chráněná oblast přirozené akumulace vod Polická křídová pánev.

A právě na těchto místech chce takzvaný břidlicový plyn, hledat prospektorská a těžařská společnost Basgas Energia Czech, s.r.o., která je vlastněná zahraničními, převážně australskými akcionáři. Na to, aby mohlo dojít k průzkumným vrtům, potřebují těžaři souhlas od Ministerstva životního prostředí ČR, pracoviště Hradec Králové. I přesto, že nesouhlas vyjádřili už loni odbory životního prostředí v Broumově, Náchodě a Trutnově a odmítavě se k záměru postavila i Správa CHKO Broumovsko, těžaři souhlas získali.

A má jen dvě výjimky. Průzkumy nesmějí být provedeny na území Krkonošského národního parku (KRNAP) a I. zóny ochrany přírody v CHKO Broumovsko. Druhá podmínka se vztahuje k pracím spojeným se zásahem do CHOPAV (Chráněné oblasti přirozené akumulace vod) Polická křídová pánev. Rozsah prací musí dodržet nařízení vlády týkající se činností v CHOPAV a má být posouzen a schválen příslušnými vodoprávními úřady.

Města, obce i ochránci přírody protestují. A proti rozhodnutí ministerstva podali rozklad. Podle nich je i takto povolený průzkum ohrožením přírody. „Těžaři začnou investovat miliony a nebudou to chtít vzdát sami od sebe,“ říká Petr Kuna ze Správy CHKO Broumovsko. „To, že investor získal koncesi stanovením průzkumného území, teď legitimně očekává další vstřícný přístup. Stát tím totiž dal najevo, že má zájem o průzkum a tudíž i následnou těžbu. Nikdo neudělá průzkum za desítky milionů, aby pak netěžil,“ míní Kuna.

O co jde?

To, že některé břidlice obsahují plyn vědí geologové dlouho, ale jeho získávání nebylo léta rentabilní. Břidlicový plyn, se totiž dobývá z velkých hloubek, a to okolo dvou kilometrů. Poté, co svislý vrt dosáhne „plynonosné“ vrstvy, se "zatočí", to znamená, že změní směr vrtání. A dále vodorovně projde břidlicí. A to až do vzdálenosti přes 1 km. Následně se v hloubce okolo vrtu za pomoci speciální trhaviny iniciuje rozpraskání horniny a do vrtu se pod vysokým tlakem 10 až 100 Mpa nažene voda s příměsí písku a chemikálií. To způsobí rozbití horniny na vzdálenost 50 až 100 metrů od vodorovného vrtu a do prasklin vtlačený písek zaručí, že se vzniklé póry nezavřou. Část tekutiny použité pro tento proces se pak vrátí zpět na zemský povrch a uvolněným potrubím se začne odvádět plyn.

Surový plyn se u každého vrtu ještě upravuje a vyčištěný se pak odvádí nově položeným potrubím až do plynovodní sítě. Pro jeden proces hydraulického štěpení se obvykle spotřebuje přes 10 tisíc kubíků vody, písek z několika nákladních aut a chemikálie dovezené v několika cisternách či kamionech. Proces hydraulického štěpení se v průběhu životnosti vrtu (10 až 30 let) opakuje průměrně desetkrát, až osmnáctkrát.

Co na to krajina?

Z hlediska ochrany přírody a krajiny se podle odborníků jedná o hrubý negativní zásah do dochovaného krajinného rázu.

„Hlavním negativním dopadem těžby je zábor volné krajiny těžebními plošinami,“ říká Petr Kuna ze Správy CHKOBroumovsko. „Jde o zcela zásadní hrubý negativní zásah do krajinného rázu, zničení cenných biotopů záborem území, fragmentace krajiny dopravní a plynovodní infrastrukturou. A také o narušení přirozených migračních koridorů nebo i ohrožení vodních biotopů znečištěním,“ dodal.

Každý vrt totiž vyžaduje rovnou a částečně zpevněnou plochu o výměře 1 až 3 hektary a také vytvoření zásobních nádrží na vodu čerpanou do vrtu i na odpadní vodu z podzemí. To například v kopcovitém terénu znamená rozsáhlé terénní úpravy. A aby byla těžba efektivní, je třeba v krajině umístit řadu takových vrtů. Na nejvydatnějších ložiscích v USA jsou umísťovány až 3 vrty na 1 km². Krajina je pak doslova poseta vrtnými plošinami spojenými nově vybudovanými cestami pro těžké nákladní vozy.

„Vrtná věž dosahuje značné výšky takže ji nezakryje ani lesní porost a po celou dobu vrtání je přes noc nasvícená. V případě realizace vrtu bývá v jeho okolí umístěna i vysoká protihluková stěna. Krajina tak získává průmyslový charakter. Další zátěží je hluk spojený s přípravou vrtných plošin, vrtáním a hydraulickým štěpením,“ konstatuje odborník.

Ohrožení vodních zdrojů

Těžba za pomoci hydraulického štěpení je však rizikem i pro zdroje pitné vody a vodní ekosystémy. Hrozí totiž znečištění podzemní i povrchové vody, a to úniky chemických látek přidávaných do vody pro zajištění efektivity těžby. „Jedná se o množství v řádu tun pro jeden proces hydraulického štěpení, které se spolu s vodou vtlačují do horninového prostředí,“ vysvětluje Petr Kuna z CHKO Broumovsko.

„V USA se používají stovky chemických produktů, které obsahují známé karcinogenní a jinak zdravotně rizikové látky. Jde o chemikálie s účinkem rozpouštědel, lubrikantů, biocidy, nebo antikorozní látky. Mezi nimi bývá jmenován i benzen, toluen, methanol a další. Jakákoliv havárie, netěsnost na potrubí nebo špatná izolace vrtu v úrovni zvodní znamená, že tyto chemikálie se dostávají do životního prostředí. Protože nedochází k jejich biologickému odbourávání a jsou toxické, mohou mít negativní dopady nejen na ekosystémy, ale i přímo na lidské zdraví,“ varuje Kuna.

Odpadní voda obsahuje těžké kovy

Zpět na povrch se část vody použité pro hydraulické štěpení vrací, a je obvykle kontaminovaná nebezpečnými látkami získanými z horninového prostředí. Jde hlavně o sůl, ale také těžké kovy, ropné a radioaktivní látky. Vzniká tak množství nebezpečné odpadní vody, kterou je nutno dále likvidovat. Přitom opět hrozí její úniky v důsledku nedostatečného těsnění jímek, potrubí či vypouštěním nedostatečně vyčištěné odpadní vody.

Z USA jsou mediálně prezentovány desítky případů znehodnocení zdrojů podzemní vody. Nejčastěji je zmiňován zápach, zákal, rozbory zjištěný obsah benzenu, zvýšený obsah methanu. V nejvíce postižených oblastech si lidé stěžují na zdravotní problémy. A to zejména bolesti hlavy, nevolnost, ztrátu čichu a chuti, krvácení z nosu a vyrážky v důsledku používání znečištěné vody v domácnostech.

Zátěž dopravou

S těžbou je spojena i zvýšená silniční doprava. Dochází k zátěži hlukem a vibracemi, narůstá znečištění ovzduší. Zvyšuje se i eroze v důsledku rozsáhlých zemních prací, jako je budování vrtných teras, cest, plynovodů a kompresorových stanic.

Významná je také fragmentace biotopů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, včetně chráněných druhů. Obce může trápit i zvýšené poškození silnic a cest, a to intenzivní nákladní dopravou.

Firma způsob těžby hájí

Společnost Basgas Energia Czech, s.r.o svoje postupy brání a veřejně je označuje jako šetrné vůči přírodě. Těžba plynu z břidlic s pomocí hydraulického štěpení neškodí v Americe a nebude škodit ani tady, hájí investoři své záměry.

Na svých webových stránkách (www.basgas.com) firma Hutton Energy sídlící v Londýně, do jejíž skupiny BasGas Energia Czech patří, deklaruje například složení chemických přísad, které používá nebo hodlá použít pro hydraulické štěpení.

„Tyto chemické látky prezentuje v komentáři jako soli, slabé kyseliny a detergenty, a to obecně jako látky, které se používají v domácnosti, kosmetice, potravinářství a na stavbách,“ říká ochranář Petr Kuna. „Běžnému člověku názvy většiny z nich mnoho neřeknou. Hledáte-li však více, zjistíte, že minimálně dvě z nich jsou silně toxické organické sloučeniny. Jde například o Glutaraldehyd, který je toxický a způsobuje vážné podráždění očí, nosu, krku a plic, bolesti hlavy, ospalost a závratě. Upozornit lze i na Isopropanol, který je zase silně výbušný, dráždí oči a sliznice a poškozuje kůži,“ dodal Kuna.

Firma Hutton Energy se však už nechala v médiích slyšet, že se bude chovat jako odpovědný povozovatel, který bude uplatňovat nejlepší postupy. A že je rovněž ochotna předkládat jasná vyjádření české vládě a místním společenstvím.

Města protestují

„U nás se obáváme hlavně o zdroje pitné vody. Nedovedu si představit, kdyby došlo k jejich znehodnocení. A to nesmíme v žádném případě dopustit,“ říká místostarosta Broumova Milan Slezák. Místostarosta je přitom velmi překvapen tím, že Ministerstvo životního prostředí průzkumné vrty povolilo. „Už dávno před tím, než povolení vydali, jsme poskytli jednoznačně nesouhlasné stanovisko. A na počátku jsme si mysleli, že něco takového ani ministerstvo povolit nemůže, že tento orgán má chránit přírodu. Vůbec nechápu, jak k tomu mohlo dojít,“ kroutí hlavou Slezák.

Místostarosta Broumova i celé vedení města teď podniká řadu kroků, jak průzkumným vrtům zabránit. „Jsme v kontaktu s CHKO Broumovsko i s odborem životního prostředí. Proti rozhodnutí ministerstva jsme podali odvolání. Petice proti průzkumným vrtům je umístěna na stránkách města. A je přístupná na podatelně městského úřadu i v našem info centru na náměstí. Počítáme s tím, že ji dáme i do knihovny a muzea. Věříme, že podpora občanů Broumova bude tak silná, aby přispěla k zákazu vrtů,“ dodal.

Teplice nad Metují stojí na naprosto čisté pitné vodě. „Tady máme kojeneckou vodu v trubkách, to každý ví,“ říká Milan Brandejs, starosta Teplic nad Metují.

„Břidlicové vrstvy, kde by se plyn těžil, jsou v hloubce okolo dvou kilometrů. A pitná voda, je mnohem blíže povrchu. Pokud by došlo k vrtům, je naprosto jasné, že by mohly narušit zdroje pitné vody. A to nemůžeme dopustit,“ dodal.

Spolupráce s Polskem

V Náchodě se nachází prameník minerální vody Ida. A jsou zde i léčivé lázeňské prameny. Náchodský starosta Jan Birke se proto spojil se starostou polského města Kudowa Zdroj Czesławem Kręcichwostem. A proti vrtům chtějí bojovat společně.

„Už jsme spolu hovořili telefonicky. Starostu jsem informoval o tom, co se na nás „řítí“,“ říká starosta Náchoda. „Musím říct, že se trochu vyděsil. Domluvili jsme se na tom, že mu situaci podrobně popíšu v dopise, což jsem učinil. Brzy se s ním sejdu osobně a budu ho žádat, aby se přiklonil na naši stranu. Tedy na stranu měst a obcí náchodského okresu. Podle mého názoru bude mít o zdroje minerálních vod na svém území, rovněž vážné obavy. A mohl by nás v našem nesouhlasném stanovisku podpořit,“ dodal Birke.


Podle starosty Náchoda je třeba jednat i přímo na ministerské úrovni. A proto je nutná osobní schůzka s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou.

Delegace starostů měst a obcí náchodského okresu se k němu chystá na konci února. „Ministra chceme osobně informovat o tom, jak vážná, je situace. A aby dostal informace nezkreslené a přesné, tak mu je jdeme sdělit osobně. Myslím, že hlavně reprezentace jednotlivých města a obcí, kterých se problémtýká, by s ním o tom měla mluvit,“ dodal. Starosta Náchoda, který je zároveň členem představenstva Vodovodů a kanalizací (VaK) Náchod, už jednal i s předsedou představenstva Vodovodů a kanalizací (VaK) Hradec Králové Františkem Barákem. „Ten rovněž potvrdil, že nejde o problém pouze obyvatel Náchodska, ale i Hradce Králové, ti všichni mohou mít v budoucnosti problémy s kvalitou vody.

Voda pro stotisícové město Hradec Králové totiž rovněž pochází z polické pánve. Shodli jsme se na tom, že kvalita podzemních zdrojů, které využívá jak Vak Náchod, tak VaK Hradec Králové, může být v případě průzkumů nebo dokonce těžby břidlicového plynu ohrožena,“ dodal.

Nové pracovní příležitosti

Případná těžba břidlicového plynu však nemá jen negativa. Do Královéhradeckého kraje, zejména do jeho chudších částí, by totiž mohla přinést investice a pracovní příležitosti.

„Samozřejmě dostávám reakce i z druhé strany, že by průzkumné vrty a těžba byly pro region s vysokou nezaměstnaností velkým přínosem,“ říká místostarosta Broumova Milan Slezák. „A že by bylo možné zaměstnat místní lidi. A města i obce by mohla mít z těchto aktivit vysoký zisk. Ale sám za sebe musím říct, že by nebylo dobře, aby tu malebnou krajinu Broumovska, pokryly těžební věže. A aby tam začaly jezdit náklaďáky,“ dodal.

Boj s velkou zahraniční firmou, která je zcela logicky orientována především na zisk, však podle starosty Náchoda Jana Birke nebude snadný. „Prosadit veřejný zájem zdravého životního prostředí, ochrany přírody a krajiny a zejména ochrany zdrojů pitné vody proti silnému zahraničnímu investorovi, který navíc nabízí budoucí zajímavé zisky, nebude jednoduchý,“ míní Birke.

Jiří Máslo

 

Autor: Redakce

20.2.2012
SDÍLEJ:

Trumpovi právníci brání přepočítávání hlasů ve třech státech USA

Washington - Právníci nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží zablokovat ruční přepočítání hlasů ve státech Pensylvánie, Wisconsin a Michigan. Oznámil to dnes americký server Politico. K novému sčítání hlasů vyzvala neúspěšná prezidentská kandidátka Zelených Jill Steinová, žádost podpořila několikamilionovou kaucí.

Nádražka kvůli EET končí. Další bojují

Praha /FOTOGALERIE/ - Oblíbený podnik v Bubenči kvůli elektronické evidenci tržeb zavřel. Ostatní tradiční nádražky s administrativní zátěží zápasí.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies