VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Uměle vysazené kleče začíná být příliš. Proto přišel zásah

Krkonoše - Borovice se tak dobře ujala, že postupně ohrožuje ostatní chráněné druhy.

20.8.2015
SDÍLEJ:

PŘI REDUKCI KLEČE používají pracovníci vyvětvovací nůžky.Foto: Kamila Antošová, Správa KRNAP

Borovice kleč uměle vysazená v Krkonoších nad horní hranicí lesa po druhé světové válce se tak dobře ujala, že začíná ohrožovat ostatní chráněné druhy a fenomény, se kterými roste v sousedství.

V některých hřebenových partiích se uměle vysazená kleč chová expanzivně a vytlačuje ostatní horské druhy. „Pokud bychom nezasáhli, mohli bychom přijít o vzácnou floru i faunu a ohrozit stovky tisíc let trvající geomorfologické procesy," říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.

Chráněné druhy se vracejí zpět

První etapa prořezávek novodobých výsadeb proběhla v roce 2010 a výsledky ukázaly, že se zásah povedl. Místa, kde rostly odstraněné keře, se od okolních luk liší až na druhý pohled. Do vymýcených prostorů se vracejí chráněné druhy. Poblíž Čtyř pánů například i arnika. Nyní přichází na řadu druhá etapa prořezávek na Vysoké stráni pod Violíkem a na Harrachově louce.

„Na 47 hektarech krkonošských hřebenů tedy dojde k místy jen kosmetické, jinde výrazné redukci keřů kleče, vysázené v rámci horského zalesňování v 50. letech, ale také výsadeb pozdějších, ukončených až v roce 1991. Tím se uvolní jedinečné mrazové půdy pod Violíkem a na Harrachově louce. Při zásahu přijdou pryč přednostně keře, kterým se nedaří a napadají je škůdci, a takových je hodně zejména na Harrachově louce," informoval mluvčí národního parku Radek Drahný.

Prořezávky se týkají výsadeb nad horní hranicí lesa v období po druhé světové válce. Proti přirozenému ostrůvkovitému výskytu byly tehdy sazeničky kleče vysazovány do pravidelných a přitom velmi hustých sponů. Tyto výsadby začaly v předposlední dekádě 20. století znepokojovat přírodovědce svou vitalitou a rozpínavostí. „Kleč začíná utlačovat velmi cenné fenomény nad i pod půdním povrchem. Nad ním jsou to jak jednotlivé druhy rostlin a živočichů, tak zejména jejich krkonošská společenstva. Pod povrchem jsou to pak stovky tisíc let vznikající unikátní druhy půd z tříděných kamenů dle tvaru a velikosti zvané půdy polygonální či brázděné," doplnil Radek Drahný.

Vzhledem k tomu, že v Krkonoších kleč roste nad horní hranicí lesa, která je totožná s I. zónou národního parku, nikdo dosud žádné zásahy nerealizoval. Situace došla tak daleko, že pravidelná a přehuštěná výsadba v těchto místech způsobuje v dlouhodobém horizontu zmenšování a mizení volných ploch. Ty jsou domovem alpínských a smilkových trávníků s hojným zastoupením zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin (mnohé druhy endemických jestřábníků, prha arnika, hořec tolitovitý, koniklec bílý, ptáci lindušky či některé druhy horského hmyzu).

Rozrůstání kleče ale také ohrožuje unikátní geomorfologické jevy. Například brázděné a polygonální půdy, thufury, putující kamenné bloky se v Krkonoších vyvíjejí nepřetržitě od poslední doby ledové a jejich vývoj ještě neskončil.

Zásahu předcházel podrobný výzkum

Realizaci projektu předcházel rozsáhlý, mnoho let trvající komplexní výzkum zkoumající kleč samotnou (její původnost či nepůvodnost) a zejména pak její vliv na okolí. „Na základě biologických rozborů, s přihlédnutím k dobovým dokumentům, máme dnes v rukou nejdokonalejší analýzu popisující, kdy a jakým materiálem byla daná lokalita osázena. Zda jsou dané klečové porosty původní, vysazené před 1. světovou válkou, v meziválečném období, či v době po světové válce druhé. Tyto poznatky poskytly zásadní podklad pro současný management kleče," připomněl Radek Drahný.

Autor: Aleš Vaníček

20.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies