VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Jizerských horách by mohla vzniknout nejdelší via ferrata u nás

Jizerské hory - Pracuje na tom i Martin Marek, a Deníku řekl: Zkušenost ze Semil ukázala, že via ferrata přírodě neublíží.

13.11.2013
SDÍLEJ:

Via ferrata na Frýdlantské cimbuří je na mapce nakreslena červeně. Foto: Il. grafika /o. s. Vodní brána

Zkušenost s vytvořením ferraty už má. Na jaře otevřel spolu s dalšími nadšenci z Občanského sdružení Vodní brána via ferratu na Semilsku. Teď usiluje o to, aby mohla další vzniknout v Jizerských horách. Vést by měla na vrchol Frýdlantského cimbuří.

Můžete nejprve čtenářům, kteří nevědí co ferrata je, ten pojem osvětlit?
Je to vlastně ocelové lano natažené podél skály, které souží k jištění, nebo přidržování. Podél něho se pak šplhá k vrcholu. Ferraty mají tradici třeba v Alpách, kde je používali pastevci k usnadnění přístupu k salaším. Vzdáleně je to taková turistická, lezecká cesta. K výstupu by se měl ale používat takzvaný ferratový set, s jištěním dvěma karabinami a také helma.

V Jizerských horách by mohla vzniknout nejdelší via ferrata u nás. Pracuje na tom i Martin Marek

Kde má vzniknout?
Chceme ji vybudovat v Jizerských horách na západní stěně turistického vrcholu Frýdlantského cimbuří. Pokud se to povede, bude to nejdelší via ferrata v naší republice. Zatím se počítá, že by byla dlouhá 300 až 350 metrů. A převýšení bude 120 až 150 metrů.

Kdo vůbec přišel s nápadem v Jizerských horách lezeckou stezku vytvořit?
Je to vlastně nápad Lezeckého oddílu v Hejnicích, jeho členové s tím přišli už někdy v roce 2009. Tenkrát žádali o povolení, ale nedostali ho. S tím, že je to novinka a do Jizerských hor to nepatří. Teď to zkouším já a naše Občanské sdružení Vodní brána, protože už máme zkušenost ze Semilska.

Jak se tam via ferrata osvědčila?
Lidé ji přijali. V turistické sezóně tam denně přijde až 50 lidí. Hlavní ale je, že se ukázalo, že tam nedochází ke škodě na přírodě. Že ferrata přírodě neublíží. Sice se vyšlapala přístupová cesta, ale nesetkali jsme se třeba s poházenými odpadky. Možná je to i tím, že lidé chodící na ferraty jsou už takoví ti disciplinovanější turisté se vztahem k přírodě.

Vy jste teď, co se týče ferraty na Frýdlantské cimbuří, na začátku. Co všechno vás čeká?
Začali jsme spolupracovat s Chráněnou krajinou oblastí Jizerské hory. Teď budeme muset na její popud nechat zpracovat posouzení vlivů ferraty na životní prostředí. To ale zřejmě až na jaře, protože kdybychom ho nechali zpracovat teď, mohl by ho někdo napadnout.

Kvůli čemu?
Teď není vegetační období. Ten dokument Posouzení vlivů na životní prostředí bude vznikat tak, že se domluvíme se skupinou odborníků a zavedeme je do míst, kudy má ferrata vést. Oni zhodnotí, jaké druhy rostlin a zvířat tam rostou a žijí. Na základě toho napíšou vyjádření. No jenže teď na podzim, po vegetačním období, není spousta rostlin vidět. Je pod listím, bylo by to náročné a ne úplně přesné.

Co se bude dít dál, až bude tedy na jaře posudek hotový?
To bude asi záležet na Chráněné krajinné oblasti. Buď dopadne vše dobře a budeme moci začít rovnou ferratu budovat nebo možná bude nutné ještě další posudek, EIA. My doufáme, že ne. Protože každý z těch posudků stojí peníze a ty naše občanské sdružení moc k dispozici nemá.

Teď jste vydali výzvu, že vám mohou na účet sdružení přispívat lidí z veřejnosti.
To je pravda. Budeme rádi, když se ti, kteří o ferratu stojí, zapojí. Byť i stokorunou. Protože ten prvotní posudek bude stát minimálně 20 tisíc korun, spíše více. A pokud dojde na ten další, budou náklady minimálně jednou takové.

Kolik vlastně stojí taková ferrata?
Už v Semilech jsme při samotné práci na ferratě využívali místního kováře, který vytvořil kotvy. Vešel se do dvou stovek za kus, takže jsme ušetřili. Kotev bude stovka. Ocelové lano se dá pořídit za 40 korun za metr. Takže počítám, že náklady bez studií budou zhruba 100 tisíc korun. Ale jak už jsem řekl, bez minimálně jedné studie se neobejdeme. Práci nepočítám, snad to zvládneme sami spolu s dobrovolníky.

Vyjádřete se

Jak se díváte na akci, která směřuje k vytvoření Via ferraty na Frýdlantské cimbuří?

Vnímáte ferratu jako vítaný turistický cíl, nebo podle vás hrozí poškození přírody?

Svůj názor můžete zaslat na martina.petraskova@denik.cz


Autor: Martina Petrášková

Místo události:
13.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
16 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Lithium na Cínovci - průzkumné vrty
2 10

Sobotka řekl Japoncům, že budeme lithiové centrum Evropy

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies