Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V roli entomologa už se narodil, brouky prostě žije

Rychnovsko - Pětadvacetiletý student doktorského studia olomoucké univerzity, rodák z Dlouhé Vsi, který se už od malička věnuje entomologii a zkoumání brouků. To je FILIP TRNKA, který nejednou vyjel na stáže do vzdálených krajů.

22.5.2014
SDÍLEJ:

Entomologickému výzkumu se Filip Trnka věnoval v mnoha zemích. Byla to například Sicílie, Sardinie,Borneo i Kanárské ostrovy.Foto: Archiv Filipa Trnky

Filip Trnka
Narodil se 29. srpna 1988

Jeho rodným bydlištěm je Dlouhá Ves, kam se stále rád vrací

Na základní školu chodil do Rychnova nad Kněžnou

ZŠ Masarykova ukončil v roce 2003
Absolvoval Střední zemědělskou školu v Kostelci nad Orlicí

Dále pokračoval na vysoké škole:
Univerzita Palackého v Olomouci

Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí

Zde již zdárně absolvoval:

bakalářské studium oboru ochrana a tvorba životního prostředí

magisterské studium oboru ochrana přírody

V tuto chvíli stále studuje na Přírodovědecké fakultě

Jeho hlavní náplní je v tuto chvílí doktorandské studium, tentokrát oboru ekologie

Pro někoho by byly například Kanárské ostrovy velikým lákadlem zejména díky moři, on ale převážnou většinu času trávil v mlžném lese a zkoumal zdejší brouky.

To vše se mu podařilo uskutečnit díky studiu oboru ochrana přírody na Katedře ekologie a životního prostředí v Olomouci, kde se v současné době věnuje studiu herbivorního hmyzu. Jedná se o hmyz, který se živí rostlinami.

Díky své píli a silné vůli dnes patří mezi opravdové odborníky na skupinu nosatcovitých brouků v České republice.

Jak jste se k této zálibě, teď už i práci, vlastně dostal?
Už od mala jsem běhal po stráních kolem našeho domu a sbíral vše, co lezlo a mělo víc než čtyři nohy. Doma se na mě nejdříve sice dívali skrz prsty, ale nakonec jsem se díky jejich podpoře už v osmi letech dostal na konzultaci s výborným entomologem panem Antonínem Kačírkem z Rychnova nad Kněžnou.

Potom se to všechno rozjelo ve velkém. Na střední škole byla moje záliba ještě posílena seznámením s výborným „nosatcářem“ Robertem Stejskalem ze Znojma.

Jaké je vlastně vaše zaměření, o které brouky se nejvíce zajímáte?
Obecně se věnuji studiu ekologie a biologie herbivorního hmyzu. Jak už bylo zmíněno výše, nejvíce mě zajímají nosatcovití brouci střední Evropy. Ovšem nález každého vzácnějšího či ohroženého druhu hmyzu je pro mě jako pro vystudovaného ochranáře zajímavý.

Jak vypadá taková práce entomologa?
Základním kamenem entomologické práce je chození do terénu a sbírání brouků. Složitější už potom bývá všechny nalovené brouky určit.

Co je nejtěžší?
Asi nejsložitější mi přijde vysvětlit lidem, proč brouky sbírám a že neumírají zbytečně. Každý brouk, kterého seberu, je pečlivě zpreparován a jeho nález přispívá k obecnému vědeckému poznání české nebo i zahraniční entomofauny. Bez dokladového materiálu entomologie prostě dělat nejde, brouka v terénu často neurčíte a musí se s ním pod binokulární lupu.

Které země jste už za studium navštívil?
Začínal jsem samozřejmě ve střední Evropě, během magisterského studia jsem sbíral brouky třeba na Slovensku, ve Slovinsku nebo v Maďarsku. S přibývajícími lety se mi pak podařilo dostat dál – na Sardinii, Sicílii, jižní pobřeží Francie, opakovaně do rumunského Banátu.

Které země vás nejvíce zaujaly?
Nejexotičtější zážitky přišly zhruba před rokem. To jsem navštívil tropický ostrov Borneo. A letos v zimě jsem strávil tři měsíce na Kanárských ostrovech v rámci své vědecko-výzkumné stáže. Tam jsem se lépe než sbírat brouky naučil řídit terénní auto po zdejších křivolakých, velice úzkých a strmých silničkách.

Už jste někdy objevil nepoznaný druh?
Momentálně zpracovávám materiál z Bornea, ve kterém s největší pravděpodobností bude několik nových druhů pro vědu. Už dříve jsem ale objevil hlavně nosatcovité brouky, ne nově pro vědu, ale nově pro území, ze kterého dřív nebyli známí. Například pro Českou republiku, Rumunsko a další.

Máte doma také nějakou sbírku těchto brouků?
Sbírku buduji postupně, zaměřuje se hlavně na nosatce a brouky žijící v Čechách. Spousta materiálu ale ještě teprve čeká na následné zpracování.

Hodně se zaměřujete na brouky žijící v Čechách, chodíte je do našich lesů také zkoumat? Vyrazíte někdy na průzkum i do lesa na Rychnovsku?
Samozřejmě, k rodnému kraji mám velice vřelý vztah. Vyrážím nejen do lesů, ale i na stráně a louky na celém Rychnovsku. Mojí nejoblíbenější domácí lokalitou je teplomilná stráňka hned za naším domem v Dlouhé Vsi.

Žijí i tedy v našem okrese zajímavé druhy?
Krajina v okolí Rychnova je hodně ovlivněná člověkem, což pro většinu brouků moc příznivé není. Zajímavější druhy zde ale můžeme v zachovalejších místech nalézt. Třeba hned na louce za domem jsem letos na jaře našel takového bizarního brouka – majku fialovou. A při oslavě v osadě Proloh nám přistál na salátu krásný nosorožík kapucínek.

Existuje nějaký nález, z kterého jste měl doposud největší radost?
Žádný konkrétní mě nenapadá, já se raduji v podstatě z každého zajímavého nálezu, který se mi povede. Pokud bych musel jmenovat, na ostrově Borneo jsem byl nadšený z obřího střevlíka plošce sundského – Mormolyce phyllodes, kterého jsem dříve znal jen z televizních dokumentů Davida Attenborougha.

Co na vaši neobvyklou zálibu říká rodina a blízcí?
Mám velké štěstí, že mě moje rodina a blízcí odjakživa podporují. Často mi i posílají fotky brouků, abych jim určil, co jim doma leze po podlaze nebo na okně. A moje přítelkyně naštěstí souhlasí s Oscarem Wildem, že každý muž by měl mít nějaké zaměstnání.

A jak si představujete svou budoucí práci? Chcete se nadále věnovat broukům a jejich výzkumu?
Do budoucna se v dnešní době moc plánovat nedá, ale vím jistě, že brouky budu dělat vždycky. Rozhodně se toho nevzdám. Ideální by bylo dělat profesionálního entomologa buď na univerzitě, nebo v muzeu. Pokud to nepůjde, zůstane mi to alespoň jako koníček.

Kolik taková záliba a vlastně i práce zabere času?
Času to zabírá hodně, ale entomologický výlet se dá maskovat třeba i za degustaci vín v Mikulově nebo horskou túru v Jeseníkách. Spojuji tak příjemné s užitečným. Nikdy to pro mě nebude pouze povinnost, ale hlavně zábava a radost. Když se mi podaří nějaký zajímavý objev, jsem opravdu nadšený.

Autor: Stanislava Preclíková

22.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zemětřesení v Mexiku
AKTUALIZUJEME
4

Mexiko zasáhlo další silné zemětřesení. Mělo sílu 7,1 stupně

Ruské vojenské helikoptéry během manévrů Západ 2017 na cvičišti u Petrohradu.
13 5

Při cvičení Západ 2017 došlo k nehodě, střela zamířila mezi novináře

EXKLUZIVNĚ

Somálka, která prohrála soud o hidžáb, získala azyl na čestné slovo

Deník zjistil, jak se do Česka dostala Somálka Ayan Jamaal Ahmednuurová, které v úterý Městský soud v Praze zamítl žalobu proti pražské Střední zdravotnické škole kvůli zákazu nošení hidžábu. Sedmadvacetiletá Somálka se do země dostala bez jediného dokladu, azyl jí byl udělen na základě čestného prohlášení.

Začíná kampaň Číst Havla. Dětem přiblíží Havla jako literáta

Knihovna Václava Havla dnes spustila kampaň Číst Havla, která chce žákům základních a středních škol pomoci poznat Václava Havla nejen jako velkou postavu české historie, ale především jako čtivého a podnětného spisovatele.

Zemřel básník a výtvarník Ivo Vodseďálek

Ve věku 86 let dnes zemřel  spisovatel,výtvarník a vzduchoplave Ivo Vodseďálek. Byl jedním z hlavních představitelů první vlny českého undergroundu. Společně s Egonem Bondym založil jednu z prvních českých samizdatových edic Půlnoc. O Vodseďálkově úmrtí ČTK informovala Edita Onuferová z časopisu Revolver Revue, ve kterém Vodseďálek publikoval.

AUTOMIX.CZ

TEST: Jeden řidičák, dvě cesty. Vyzkoušeli jsme skútry, na které stačí "béčko"

Jestli žijete s autem ve větším městě, tak vás dost možná taky štve ranní doprava. A velice často i ta odpolední. Možná by se vám vyplatilo přesednout na něco, co disponuje polovičním počtem kol a pouze jednou stopou. Nebojte se, bicykl vám tlačit nebudeme. Řešením může být skútr.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení