„Místní řekli, že bioplynku nechtějí, a proto zastupitelstvo rozhodlo, že s projektem nesouhlasí,“ vysvětluje Věra Macháčková, starostka Boharyně, pod jejíž správu Trnava patří. „Představy můžeme mít různé, můžeme třeba chtít postavit atomovou elektrárnu, ale proti místním obyvatelům rozhodně nepůjdeme,“ říká ředitel Zemědělské společnosti Petr Vyleťal. „Bez souhlasu obce je irelevantní se 
o tom vůbec bavit,“ doplňuje.

Podobnou situaci už před časem zažila také samotná Boharyně. I na jejím území chtěli zemědělci vybudovat stanici, občané však měli stejný, tedy odmítavý názor. „My jako zastupitelstvo dáme na jejich mínění,“ objasňuje starostka Macháčková.

Proč vlastně lidé stanice na některých místech odmítají? V bioplynové stanici se – laicky řečeno – mění živočišný odpad na metan. Ten pak pohání motor, který vyrábí elektřinu či teplo. „Lidé se bojí zápachu. Ale to bylo možná někdy v začátcích. V Čechách jich je přes dvě stě a kdyby smrděly, tak je z toho velký humbuk,“ říká Petr Vyleťal.

Opravdu, v současnosti vyrůstá velké množství stanic. Projekty jsou dotovány, a proto je o stavbu nových bioplynek zájem. „Bude se stavět už jen do konce roku 2013, v roce 2014 už dotace nebudou vypláceny,“ vysvětluje ředitel Zemědělské společnosti. Bez dotací bude pro zemědělce výstavba nedostupná – stanice totiž přijde na 55 až 90 milionů korun.

Kratonožská firma tedy 
v Trnavě stavět podle všeho nebude, a proto hledá jiné lokality. V začátcích jsou jednání s Kratonohami. „Víme o jejich dotazu. V zastupitelstvu se tím budeme zabývat,“ plánuje starosta Jiří Štěpánek.

Jak dopadnou zemědělci 
v „rodné“ vesnici?