Větrná energie půjde do sítě i od Vraních hor

Stavba vzbuzuje zájem a jedna z prvních otázek vždy směřuje k velikosti. Odhady jsou různé, v rozptylu mnoha desítek metrů. Jak je to tedy skutečně? Pokud jde o výšku stožáru, jsou obě téměř stejné, 95 a 94 metrů. Pokud vezmeme velikost výkonovou, tak horní bude mít 3 megawatty, spodní 2. Dalším parametrem je průměr rotoru, který je zde 112 resp. 100 metrů. „Obě technologie jsou od dánské firmy Vestas, ale sloupy například vyráběli v Chrudimi," doplnil základní údaje jeden z investorů, Jiří Trojan.

Dlouhá příprava

A proč stojí elektrárny právě na tomto místě? Základním předpokladem jsou dobré povětrnostní podmínky i dostatečná vzdálenost od obydlených míst. Ta není konstantně daná, v každém jednotlivém případě polohu řeší studie Státního zdravotního ústavu. Záleží na morfologii terénu, zalesnění, odrážlivosti, počtu elektráren. „Nejdůležitější ze všeho je ale souhlas lidí. Výstavbě předchází veřejná projednávání, schválení zastupiteli, v tomto případě Zlaté Olešnice. S dotazováním jsme začali už v roce 2006," připomněl Trojan.

K realizaci záměru tak dochází po osmi letech. „V Německu by to šlo rychleji, u nás to trvá o nějaký rok déle. Celý proces ale není jednoduchý, například měření větru trvá rok, stejně dlouhou dobu se v místě sleduje také fauna a flóra. K tomu se třikrát změní legislativa a čas běží," nezbývá než konstatovat Jiřímu Trojanovi.

Než je něco vidět

Složitá je i příprava před vztyčením elektrárny. Jednou z prvních věcí je elektropřípojka a rozvodna vysokého napětí. Ta, byť nevelká rozměry, přijde na více jak tři miliony korun. Pak nesmí chybět zpevněný prostor pro speciální jeřáb. Ten dosáhne 120 metrů vysoko a v případě zdejších elektráren musí zvednout gondoly o váze 90 resp. 70 tun. „Po vztyčení už plocha nebude třeba a prostor vrátíme do původního stavu. Nechá se jen výrazně menší část pro potřeby servisu," potvrdil Trojan.
Dalším krokem je železobetonový základ elektrárny. Ten pojme 450 až 550 kubíků. Důležité je, aby to celé stálo na stejně únosném podloží, což má pod dohledem geolog. Čtyřdílný tubus je pak přichycen 160 šrouby. Navrch přijde gondola, do ní strojní vybavení a na závěr listy.

Měření natřikrát

Samostatnou kapitolou jsou měření. Větrný potenciál na základě údajů z ročního sběru dat vypočítá Ústav fyziky atmosféry Akademie věd. Investor tak získá přehled o potenciálu větru a možné výrobě. Další měření požaduje dodavatel technologie a třetí chce banka před poskytnutím úvěru. Nejlépe od nezávislého zahraničního zpracovatele. „A za všechno platíte. V jednom případě půl milionu, v dalším 250 tisíc. Než píchnete do země, utratíte půldruhého milionu a ještě se nic netočí," nastínil finanční náročnost projektu Jiří Trojan.

Při vlastních zdrojích je návratnost kolem 8 let, v případě bankovního úvěru 14 až 15. Stavba je přitom vedena jako dočasná na 30 let, životnost elektrárny samotné je 20 až 25 let. Navíc vítr má v České republice nejmenší státní podporu ze všech obnovitelných zdrojů. Je to například 6x méně než u fotovoltaiky. „V řeči čísel je to jejich 13,60 za KWh proti našim 2,02. To je velký rozdíl," upozornil Jiří Trojan.

Jednoduché není ani dostat technologii na místo. Listy měří 50 metrů. „Museli jsme kvůli tomu i upravit, resp. rozšířit zatáčky přístupové cesty od hlavní silnice. Některé vrátíme do původního stavu, jiné tak zůstanou, protože se to hodí zde hospodařícím zemědělcům," doplnil Trojan. „Těm bych taky rád poděkoval za vstřícnost, zejména Janu Zuzánkovi a Lubomíru Burkoňovi. Umožnili nám pohybovat se i mimo naše prostory a měli s námi trpělivost, stejně jako občané z blízkého Bečkova, Rybníčku i Zlaté Olešnice," neopomněl dodat Jiří Trojan.

Větrné elektrárny na rozdíl od solárních nebudí u veřejnosti velké vášně a jsou přijímané převážně kladně. Jedinou obavou lidí z blízkého okolí je případný hluk. „Řídíme se platnými předpisy a podle výsledků měření Státního zdravotního ústavu nebudou překračovány ani denní, ani noční limity. Snažíme se udělat maximum, aby tu elektrárny stály, vyráběly elektrickou energii a nikoho neobtěžovaly," přeje si Jiří Trojan.

Elektrárny stojí v katastru Zlaté Olešnice, která s jejich výstavbou v územním plánu počítá už dlouho. „Tehdejší zastupitelé souhlasili, obci to přinese zajímavé finanční prostředky. Ještě za minulého vedení pak bylo svolané jednání investorů s veřejností, aby vysvětlili podrobnosti a zodpověděli dotazy. Vyjma mne ale nepřišel nikdo. Lidé se o to moc nezajímali a ani teď jsem zatím nezaznamenala nějaké hlasy proti," říká současná starostka Zlaté Olešnice Eva Kmiecová.