VYBERTE SI REGION

Větrná energie půjde do sítě i od Vraních hor

Zlatá Olešnice - První větrná elektrárna v trutnovském regionu už nějaký čas stojí. Na Olešňáku, vrchu mezi Zlatou Olešnicí a Bernarticemi. A práce pokračují, takže jsou tu již dvě.

26.11.2014 1
SDÍLEJ:

Větrná energie půjde do sítě i od Vraních horFoto: DENÍK/Aleš Vaníček

Stavba vzbuzuje zájem a jedna z prvních otázek vždy směřuje k velikosti. Odhady jsou různé, v rozptylu mnoha desítek metrů. Jak je to tedy skutečně? Pokud jde o výšku stožáru, jsou obě téměř stejné, 95 a 94 metrů. Pokud vezmeme velikost výkonovou, tak horní bude mít 3 megawatty, spodní 2. Dalším parametrem je průměr rotoru, který je zde 112 resp. 100 metrů. „Obě technologie jsou od dánské firmy Vestas, ale sloupy například vyráběli v Chrudimi," doplnil základní údaje jeden z investorů, Jiří Trojan.

Dlouhá příprava

A proč stojí elektrárny právě na tomto místě? Základním předpokladem jsou dobré povětrnostní podmínky i dostatečná vzdálenost od obydlených míst. Ta není konstantně daná, v každém jednotlivém případě polohu řeší studie Státního zdravotního ústavu. Záleží na morfologii terénu, zalesnění, odrážlivosti, počtu elektráren. „Nejdůležitější ze všeho je ale souhlas lidí. Výstavbě předchází veřejná projednávání, schválení zastupiteli, v tomto případě Zlaté Olešnice. S dotazováním jsme začali už v roce 2006," připomněl Trojan.

K realizaci záměru tak dochází po osmi letech. „V Německu by to šlo rychleji, u nás to trvá o nějaký rok déle. Celý proces ale není jednoduchý, například měření větru trvá rok, stejně dlouhou dobu se v místě sleduje také fauna a flóra. K tomu se třikrát změní legislativa a čas běží," nezbývá než konstatovat Jiřímu Trojanovi.

Než je něco vidět

Složitá je i příprava před vztyčením elektrárny. Jednou z prvních věcí je elektropřípojka a rozvodna vysokého napětí. Ta, byť nevelká rozměry, přijde na více jak tři miliony korun. Pak nesmí chybět zpevněný prostor pro speciální jeřáb. Ten dosáhne 120 metrů vysoko a v případě zdejších elektráren musí zvednout gondoly o váze 90 resp. 70 tun. „Po vztyčení už plocha nebude třeba a prostor vrátíme do původního stavu. Nechá se jen výrazně menší část pro potřeby servisu," potvrdil Trojan.
Dalším krokem je železobetonový základ elektrárny. Ten pojme 450 až 550 kubíků. Důležité je, aby to celé stálo na stejně únosném podloží, což má pod dohledem geolog. Čtyřdílný tubus je pak přichycen 160 šrouby. Navrch přijde gondola, do ní strojní vybavení a na závěr listy.

Měření natřikrát

Samostatnou kapitolou jsou měření. Větrný potenciál na základě údajů z ročního sběru dat vypočítá Ústav fyziky atmosféry Akademie věd. Investor tak získá přehled o potenciálu větru a možné výrobě. Další měření požaduje dodavatel technologie a třetí chce banka před poskytnutím úvěru. Nejlépe od nezávislého zahraničního zpracovatele. „A za všechno platíte. V jednom případě půl milionu, v dalším 250 tisíc. Než píchnete do země, utratíte půldruhého milionu a ještě se nic netočí," nastínil finanční náročnost projektu Jiří Trojan.

Při vlastních zdrojích je návratnost kolem 8 let, v případě bankovního úvěru 14 až 15. Stavba je přitom vedena jako dočasná na 30 let, životnost elektrárny samotné je 20 až 25 let. Navíc vítr má v České republice nejmenší státní podporu ze všech obnovitelných zdrojů. Je to například 6x méně než u fotovoltaiky. „V řeči čísel je to jejich 13,60 za KWh proti našim 2,02. To je velký rozdíl," upozornil Jiří Trojan.

Základní technické parametry:

List: váha 7700 kg, délka 50 m, šířka 4 m
Rotor: 21 400 kg, délka 4 m
Gondola: váha 72 300 kg, délka 10,5 m
Stožář: spodní část 72 100 kg, výška 20 m
střední části 71 600 kg, 24 m a 49 100 kg, 24 m
horní část: 29 600 kg, 24 m
Celková váha: 324 tun 

Jednoduché není ani dostat technologii na místo. Listy měří 50 metrů. „Museli jsme kvůli tomu i upravit, resp. rozšířit zatáčky přístupové cesty od hlavní silnice. Některé vrátíme do původního stavu, jiné tak zůstanou, protože se to hodí zde hospodařícím zemědělcům," doplnil Trojan. „Těm bych taky rád poděkoval za vstřícnost, zejména Janu Zuzánkovi a Lubomíru Burkoňovi. Umožnili nám pohybovat se i mimo naše prostory a měli s námi trpělivost, stejně jako občané z blízkého Bečkova, Rybníčku i Zlaté Olešnice," neopomněl dodat Jiří Trojan.

Větrné elektrárny na rozdíl od solárních nebudí u veřejnosti velké vášně a jsou přijímané převážně kladně. Jedinou obavou lidí z blízkého okolí je případný hluk. „Řídíme se platnými předpisy a podle výsledků měření Státního zdravotního ústavu nebudou překračovány ani denní, ani noční limity. Snažíme se udělat maximum, aby tu elektrárny stály, vyráběly elektrickou energii a nikoho neobtěžovaly," přeje si Jiří Trojan.

Elektrárny stojí v katastru Zlaté Olešnice, která s jejich výstavbou v územním plánu počítá už dlouho. „Tehdejší zastupitelé souhlasili, obci to přinese zajímavé finanční prostředky. Ještě za minulého vedení pak bylo svolané jednání investorů s veřejností, aby vysvětlili podrobnosti a zodpověděli dotazy. Vyjma mne ale nepřišel nikdo. Lidé se o to moc nezajímali a ani teď jsem zatím nezaznamenala nějaké hlasy proti," říká současná starostka Zlaté Olešnice Eva Kmiecová.

Větrná energie půjde do sítě i od Vraních hor

Autor: Aleš Vaníček

26.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AKTUALIZOVÁNO

Turecký boeing spadl na kyrgyzskou vesnici. 32 mrtvých, i děti

Biškek /FOTOGALERIE, VIDEO/- V Kyrgyzstánu se dnes ráno při pokusu o přistání v husté mlze zřítilo turecké nákladní letadlo. Zahynulo přinejmenším 32 lidí, většinou obyvatel vesnice, na kterou stroj dopadl, oznámila kyrgyzská vláda. Podle záchranářů je mezi mrtvými šest dětí. Příčinu neštěstí zatím úřady nesdělily.

Šlendrián, hřímal hejtman. Kvůli sněhu střecha nespadla

Východní Čechy, Česká Třebová /FOTO/- Nová sportovní hala Na Skalce, kterou nechal Pardubický kraj postavit za 58 milionů korun, se v neděli slavnostního otevření nedočkala. V sobotu večer se jí zřítila střecha.

Česko si připomíná výročí tragické smrti studenta Jana Palacha

Praha - Řadou pietních akcí si v pondělí Česko připomene 48. výročí sebeupálení studenta Jana Palacha. Začnou ráno u Palachova pomníku před Národním muzeem v Praze na Václavském náměstí, kde jeho památku uctí premiér Bohuslav Sobotka a další členové ČSSD. Čin studenta, který se na protest proti vývoji v Československu po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 polil hořlavinou a zapálil se, si připomenou i další politici a také studenti, a to nejen v Praze.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies