VYBERTE SI REGION

Větrná energie půjde do sítě i od Vraních hor

Zlatá Olešnice - První větrná elektrárna v trutnovském regionu už nějaký čas stojí. Na Olešňáku, vrchu mezi Zlatou Olešnicí a Bernarticemi. A práce pokračují, takže jsou tu již dvě.

26.11.2014 1
SDÍLEJ:

Větrná energie půjde do sítě i od Vraních horFoto: DENÍK/Aleš Vaníček

Stavba vzbuzuje zájem a jedna z prvních otázek vždy směřuje k velikosti. Odhady jsou různé, v rozptylu mnoha desítek metrů. Jak je to tedy skutečně? Pokud jde o výšku stožáru, jsou obě téměř stejné, 95 a 94 metrů. Pokud vezmeme velikost výkonovou, tak horní bude mít 3 megawatty, spodní 2. Dalším parametrem je průměr rotoru, který je zde 112 resp. 100 metrů. „Obě technologie jsou od dánské firmy Vestas, ale sloupy například vyráběli v Chrudimi," doplnil základní údaje jeden z investorů, Jiří Trojan.

Dlouhá příprava

A proč stojí elektrárny právě na tomto místě? Základním předpokladem jsou dobré povětrnostní podmínky i dostatečná vzdálenost od obydlených míst. Ta není konstantně daná, v každém jednotlivém případě polohu řeší studie Státního zdravotního ústavu. Záleží na morfologii terénu, zalesnění, odrážlivosti, počtu elektráren. „Nejdůležitější ze všeho je ale souhlas lidí. Výstavbě předchází veřejná projednávání, schválení zastupiteli, v tomto případě Zlaté Olešnice. S dotazováním jsme začali už v roce 2006," připomněl Trojan.

K realizaci záměru tak dochází po osmi letech. „V Německu by to šlo rychleji, u nás to trvá o nějaký rok déle. Celý proces ale není jednoduchý, například měření větru trvá rok, stejně dlouhou dobu se v místě sleduje také fauna a flóra. K tomu se třikrát změní legislativa a čas běží," nezbývá než konstatovat Jiřímu Trojanovi.

Než je něco vidět

Složitá je i příprava před vztyčením elektrárny. Jednou z prvních věcí je elektropřípojka a rozvodna vysokého napětí. Ta, byť nevelká rozměry, přijde na více jak tři miliony korun. Pak nesmí chybět zpevněný prostor pro speciální jeřáb. Ten dosáhne 120 metrů vysoko a v případě zdejších elektráren musí zvednout gondoly o váze 90 resp. 70 tun. „Po vztyčení už plocha nebude třeba a prostor vrátíme do původního stavu. Nechá se jen výrazně menší část pro potřeby servisu," potvrdil Trojan.
Dalším krokem je železobetonový základ elektrárny. Ten pojme 450 až 550 kubíků. Důležité je, aby to celé stálo na stejně únosném podloží, což má pod dohledem geolog. Čtyřdílný tubus je pak přichycen 160 šrouby. Navrch přijde gondola, do ní strojní vybavení a na závěr listy.

Měření natřikrát

Samostatnou kapitolou jsou měření. Větrný potenciál na základě údajů z ročního sběru dat vypočítá Ústav fyziky atmosféry Akademie věd. Investor tak získá přehled o potenciálu větru a možné výrobě. Další měření požaduje dodavatel technologie a třetí chce banka před poskytnutím úvěru. Nejlépe od nezávislého zahraničního zpracovatele. „A za všechno platíte. V jednom případě půl milionu, v dalším 250 tisíc. Než píchnete do země, utratíte půldruhého milionu a ještě se nic netočí," nastínil finanční náročnost projektu Jiří Trojan.

Při vlastních zdrojích je návratnost kolem 8 let, v případě bankovního úvěru 14 až 15. Stavba je přitom vedena jako dočasná na 30 let, životnost elektrárny samotné je 20 až 25 let. Navíc vítr má v České republice nejmenší státní podporu ze všech obnovitelných zdrojů. Je to například 6x méně než u fotovoltaiky. „V řeči čísel je to jejich 13,60 za KWh proti našim 2,02. To je velký rozdíl," upozornil Jiří Trojan.

Základní technické parametry:

List: váha 7700 kg, délka 50 m, šířka 4 m
Rotor: 21 400 kg, délka 4 m
Gondola: váha 72 300 kg, délka 10,5 m
Stožář: spodní část 72 100 kg, výška 20 m
střední části 71 600 kg, 24 m a 49 100 kg, 24 m
horní část: 29 600 kg, 24 m
Celková váha: 324 tun 

Jednoduché není ani dostat technologii na místo. Listy měří 50 metrů. „Museli jsme kvůli tomu i upravit, resp. rozšířit zatáčky přístupové cesty od hlavní silnice. Některé vrátíme do původního stavu, jiné tak zůstanou, protože se to hodí zde hospodařícím zemědělcům," doplnil Trojan. „Těm bych taky rád poděkoval za vstřícnost, zejména Janu Zuzánkovi a Lubomíru Burkoňovi. Umožnili nám pohybovat se i mimo naše prostory a měli s námi trpělivost, stejně jako občané z blízkého Bečkova, Rybníčku i Zlaté Olešnice," neopomněl dodat Jiří Trojan.

Větrné elektrárny na rozdíl od solárních nebudí u veřejnosti velké vášně a jsou přijímané převážně kladně. Jedinou obavou lidí z blízkého okolí je případný hluk. „Řídíme se platnými předpisy a podle výsledků měření Státního zdravotního ústavu nebudou překračovány ani denní, ani noční limity. Snažíme se udělat maximum, aby tu elektrárny stály, vyráběly elektrickou energii a nikoho neobtěžovaly," přeje si Jiří Trojan.

Elektrárny stojí v katastru Zlaté Olešnice, která s jejich výstavbou v územním plánu počítá už dlouho. „Tehdejší zastupitelé souhlasili, obci to přinese zajímavé finanční prostředky. Ještě za minulého vedení pak bylo svolané jednání investorů s veřejností, aby vysvětlili podrobnosti a zodpověděli dotazy. Vyjma mne ale nepřišel nikdo. Lidé se o to moc nezajímali a ani teď jsem zatím nezaznamenala nějaké hlasy proti," říká současná starostka Zlaté Olešnice Eva Kmiecová.

Větrná energie půjde do sítě i od Vraních hor

Autor: Aleš Vaníček

26.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies