VYBERTE SI REGION

Vlastimil Havlík:Náchodsko bylo pro Jurkoviče jako laboratoř

Nové Město n. Met. - Dílem Dušana Jurkoviče se zabývá historik a ředitel českoskalického textilního muzea Vlastimil Havlík. Z jeho pera vloni vzešla publikace „Dušan Samuel Jurkovič. Projekty, rekonstrukce a stavby na Náchodsku."

5.8.2013
SDÍLEJ:

NOVOMĚSTSKÉ STAVBY DUŠANA JURKOVIČE. Bartoňova útulna v Pekle.Foto: DENÍK/ Pavel Bednář

Pane řediteli, myslíte, že mají Jurkovičovy stavby šanci uspět v měřítku UNESCO?
Domnívám se, že ano.

Proč? Čím jsou jeho stavby tak unikátní, výjimečné?
Dušan Jurkovič je významnou osobností středoevropské architektury konce 19. a první poloviny 20. století a dosud nejznámějším slovenským architektem. Stal se z něho vynikající znalec lidového stavitelství. Na jeho tvorbu měly značný vliv i projevy tehdejších moderních architektonických proudů vídeňské secese a britské moderny, hnutí Arts and Crafts (principy konstrukce, dispozice a vybavení nového, moderního anglického rodinného domu), po druhé světové válce navíc i projevy funkcionalistické architektury.

V jeho osobě se propojovaly profesionalita, s tradicionalismem a modernismem. Jurkovič navíc dokázal, a svědčí o tom i jeho realizace na Náchodsku, svoje stavby a rekonstrukce navrhovat komplexně. Kromě jejich exteriéru se věnoval i vnitřnímu vybavení, dokázal je citlivě vkomponovat do krajiny, propojit s terénem, s okolní přírodou. Zabýval se i úpravami okolí.

Byl tedy všestranný…
Jurkovič byl nejenom neobyčejně schopným, kreativním architektem, ale též příkladně pracovitým, zodpovědným, zásadovým, čestným a cílevědomým člověkem, bojovníkem s malostí nejrůznějšího druhu s maloměšťáctvím, konzervatismem, byrokracií, s ješitností, samolibostí, arogancí, cynismem… Byl osobností bojující po celý život za zlepšení života všech vrstev společnosti, člověkem, který se i přes neúspěchy při prosazování svých vizí nevzdával, tvůrcem obdařeným nejenom talentem, ale i silnou vůlí a velkým srdcem. Výsledky Jurkovičovy tvorby jsou neobyčejně inspirativní i pro současnost. O Jurkovičovu tvorbu projevuji v posledních letech zvýšený zájem rovněž odborní publicisté.

Vy sám jste se jeho stavbám věnoval, co Vás k zájmu o něj přivedlo?
Z Náchodska pocházím a žiji zde. O dějiny architektury se zajímám. Jurkovičovy stavby a rekonstrukce jsem znal ze svého putování po kraji. Zaujala mne navíc skutečnost, že se Jurkovič věnoval také navrhování interiérů, a to i textilií, k nimž mám z hlediska své profese blízko. K hlubšímu zájmu o Jurkovičovy stavby na Náchodsku, k výzvě podílet se na přípravě výstavy a publikace k výsledkům Jurkovičovy tvorby v našem regionu, mne přiměla výzva Vladimíra Klofáče, předsedy občanského sdružení Poznávání, a Zdenky Pfeiferové, bývalé ředitelky Městské knihovny v Novém Městě nad Metují.

Jak došlo k tomu, že Jurkovič začal projektovat své stavby právě na Náchodsku?
Jurkovičovy stavby vznikly na Náchodsku vlastně v důsledku šťastné souhry okolností, díky tomu, že se v Brně seznámil s podnikatelem Rudolfem Bartelmusem. V roce 1900 byl v Brně založen významný spolek literátů, hudebníků, architektů, výtvarníků, stavitelů a průmyslníků s názvem Klub přátel umění. Dušan Jurkovič, který v Brně od roku 1899 žil, byl od počátku jeho aktivním členem. Místopředseda klubu, Robert Bartelmus, požádal Jurkoviče, o jehož projekty začal být projevován po dokončení areálu radhošťských Pusteven (1897 1898) větší zájem, o návrh letoviska vily na Rezku u Nového Města nad Metují. Není vyloučeno, že si Bartelmus nechal vilu Jurkovičem postavit právě na Rezku (v letech 1900 1901) na doporučení svého někdejšího vychovatele, Miroslava Tyrše, který dobře znal rezecké lázně ze svého pobytu v roce 1877.

A pak došlo na další stavby…
Následovaly další projekty, rekonstrukce a stavby na Náchodsku. Patří k nim zejména přestavba mlýna a pily na turistickou útulnu s restaurací a vybudování nové strojní pily v Pekle (1908 1909) a rekonstrukce novoměstského zámku a jeho zahrady (1908 1914) s unikátním dřevěným krytým mostem pro Josefa Bartoně. V roce 1912 vyprojektoval Jiráskovu turistickou chatu s rozhlednou na Dobrošově.

Náchodsko se tak pro Jurkoviče v mnohém stalo jakousi laboratoří, ověřovacím, zkušebním prostorem jeho architektonických teorií, snah, představ a postupů. A musím dodat, že i prostorem, do něhož jeho stavby a rekonstrukce ideálně „zapadly", prostorem, do něhož se vepsaly jako významné kulturní, respektive národní kulturní památky.

Která z nich je podle Vás asi nejvýznamnější?
Pozornost si zaslouží všechny. Každá je osobitá, v něčem přínosná. Pro mě má největší kouzlo vila Rudolfa Barteluse na Rezku.

Váže se k nějaké ze staveb zvláštní příběh?
Myslím, že právě k Bartelmusově vile. Jurkovič ji nejenom navrhl, ale dohlížel i na její stavbu, zúčastnil se stavebních prací. Navíc se v roce 1903 oženil se šestou ze sedmi dcer manželů Bartelmusových, s Boženou. V následujících letech se manželům Jurkovičovým narodili synové Juraj, Ján a Pavol. Jurkovič trávil s rodinou ve vile dovolené, pobýval na ni s rodinou v letech rekonstrukce novoměstského zámku.

Kde Jurkovič hledal inspiraci?
Jurkovičovi se podařilo vhodně skloubit prvky lidového stavitelství s tvaroslovím vídeňské secese a anglické moderny, tradiční dispozici domácího lidového obydlí s rysy anglického halového domu. V oblasti lidového stavitelství se nechal inspirovat zejména venkovskými stavbami ze dřeva, karpatskou lidovou architekturu, některými tradičními technologickými postupy, například lidovým tesařstvím. To vše poznal cestách po severozápadním Slovensku, po okolí Turčianského sv. Martina, Žiliny, po Valašsku a Moravských Kopanicích, na výpravách do Beskyd a Javorníků…

Jsou jeho stavby dnes v dobré péči, nebo jim něco chybí?
Bartelmusova vila na Rezku, turistická útulna s restaurací v Pekle a Jiráskova turistická chata s rozhlednou na Dobrošově jsou kulturními památkami, novoměstský zámek národní kulturní památkou. Jejich majitelé jim věnují potřebnou péči.

Čtěte také: Novoměstští chtějí do UNESCO se stavbami Dušana Jurkoviče

Autor: Pavel Bednář

5.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Prosinec bude teplotně průměrný, nejchladněji bude mezi svátky

Praha - Následující čtyři týdny budou teplotně průměrné, nejchladnější by mělo být období mezi svátky. Nejvíce srážek má spadnout už příští týden, celkový prosincový úhrn by ale neměl vybočit z dlouhodobého průměru. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies