VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vleklý spor o opočenský zámek je znovu na začátku

Brno, Opočno – Znovu na pomyslné startovní čáře stojí spor o opočenský zámek. Ústavní soud v Brně v úterý 18. března vyhověl stížnosti hraběnky Kritiny Colloredo-Mansfeldové, která žádala o obnovu řízení. Navrácení areálu se domáhá už třiadvacet let.

19.3.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto - Zámek OpočnoFoto: DENÍK/Jan Ježdík

„Ústavní soud nám dal za pravdu a konstatoval, že v rámci řízení o obnově byly ignorovány některé důkazy, které by mohly vést ke změně verdiktu," potvrdil Deníku právní zástupce hraběnky Tomáš Nahodil.

Jak se spor vyvíjel
1991 – Hraběnka Kristina Colloredo-Mansfeldová požádala o vydání zámku v Opočně.

1995 – Okresní soud v Rychnově nároky neuznal.

1999 – Žalobu zamítl i Krajský soud v Hradci Králové. V ten samý rok Okresní soud v Rychnově zamítl žalobu Kristiny Colloredo-Mansfeldové proti Památkovému ústavu v Pardubicích.

2000 – Nejvyšší soud vyhověl dovolání hraběnky a spor se vrátil k okresnímu soudu.

2002 – Okresní soud v Rychnově rozhodl o vydání zámku hraběnce. Pardubický památkový ústav se proti rozsudku odvolal.

2003 – Krajský soud v odvolacím řízení rozhodl, že stát má Kristině Colloredo-Mansfeldové zámek v Opočně vrátiti. Památkový ústav se dovolával k Nejvyššímu soudu. Bez úspěchu.

2005 – Ústavní soud zrušil verdikty soudů nižší instance, které vracely zámek hraběnce a vrátil vše k okresnímu soudu.  Po opětovném „kolečku" po všech instancích rozhodl v roce 2007 Nejvyšší soud o dovolání hraběnky, které zamítl. Ještě před tímto rozhodnutím převzali zámek do správy opět památkáři.

2008 – Okresní soud v Rychnově zamítl návrh na obnovení sporu o vlastnictví zámku, který podala hraběnka kvůli novým důkazům.

2012 – Ústavní soud definitivně potvrdil, že zámek v Opočně a další nemovitý majetek zůstane státu.

2013 – Nejvyšší soud odmítl dovolání Kristiny Colloredo-Mansfeldové.

18. března 2014 – Ústavní soud vyhověl stížnosti hraběnky na obnovu řízení. Spor se tak vrátil na samotný začátek.

Kristina Colloredo-Mansfeldová přišla nově s důkazem, který má potvrzovat rasovou persekuci její rodiny. Tento dokument neměla v době původního řízení k dispozici. Výpis z Almanachu židovské šlechty z roku 1913 podle ní dokazoval, že její babička byla židovského původu a že konfiskace šlechtického majetku nacisty v roce 1942 měla nejen politické, ale také rasové pozadí.
„O provedení tohoto důkazu jsme žádali, avšak nebylo nám soudy nižší instance vyhověno s odůvodněním, že by tento důkaz nepřinesl nové skutečnosti," dodal právník  Tomáš Nahodil. To však nyní Ústavní soud zpochybnil a nařídil, aby se jednání vrátilo zpět k Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou.

„Nyní by nás měl okresní soud vyzvat k projednání obnovy řízení. Ocitáme se tak na začátku," doplnil Tomáš Nahodil. Podle odhadu by mohlo být řízení zahájeno během léta či podzimu. Soud bude muset znovu projít všechny důkazy a zařadit mezi ně i výpis z almanachu, který doposud byl odmítán jako nadbytečný.

Pokud by dala justice hraběnce za pravdu, pak by se následně  mohla domáhat navrácení areálu opočenského zámku.
Ten má nyní ve svém majetku stát, potažmo Národní památkový ústav. „Víme o tomto rozhodnutí Ústavního soudu, avšak v tuto chvíli to pro nás nic neznamená. Uvidíme, jak vše dopadne," komentoval situaci kastelán zámku Josef Jirák.

Na nemovitost se nevztahovaly restituční zákony

Opočenský zámek zabavený nacisty převzal po skončení války stát na základě Benešových dekretů. Proto se na nemovitost později nevztahovaly restituční zákony.
Hraběnka Kritina Colloredo-Mansfeldová se o navrácení snaží už od roku 1991.

V jednu chvíli jej dokonce vlastnila. Už tehdy však zasáhl Ústavní soud, který vrátil celý spor na začátek a soudy tehdy přiřkly zámek státu.
Bez ohledu na výsledek  se však kastelán zámku Josef Jirák i starosta města Štěpán Jelínek v jednom shodují: „Vleklý spor zámek poškozuje. Nejistota v osobě vlastníka je vždy velmi špatná," říkají oba muži.

Správa zámku se pustila do několika velkých projektů, které by mohly být ohroženy.
Definitivní tečka 
by pomohla
„Do objektu se dlouhodobě neinvestuje, nejvíce tím trpí samotná památka," dodává starosta Opočna Jelínek, který by uvítal, aby justice udělala co nejdříve definitivní rozhodnutí v celé věci.
„Nezastírám to, že soukromý vlastník je vstřícnější v jednáních ohledně spolupráce a není tak svázaný předpisy a zákony jako Národní památkový ústav. Zkrátka se určitě lépe jedná z pozice soukromníka než nějaké instituce," řekl Jelínek.

Autor: Silvie Špryňarová, ČTK

19.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies