VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Voda stojí a zastavila turbíny elektráren

Jičínsko - „Stojíme už od začátku července," říká majitel ostroměřské vodní elektrárny Jaroslav Mansfeld a toužebně kouká po obloze. Na ní však ani v polovině srpna není po dešťových mracích, které by mohly pomoci vysychajícím tokům, památky.

14.8.2015
SDÍLEJ:

„Teď je tady tak o deset centimetrů vody méně. A vidíte ten čůrek, ta voda se skoro nehne,“ sleduje stav Jiří Mach.Foto: DENÍK/Petr Vaňous

Pod jeho nohama se jen líně plouží říčka Javorka, která za normálních okolností roztáčí v bývalém mlýně Francisovu turbínu. „Dlouhodobý průtok je tu šest set padesát vteřinových litrů. V těchto dnech se však pohybuje kolem padesáti," říká provozovatel elektrárny, který si tímto vodním dílem splnil svůj dětský sen.

Francis nestačí


To když před čtyřmi lety koupil mlýn z první poloviny šestnáctého století a přestavěl ho na vodní elektrárnu. I když vlastně mlýn již byl na spojení s elektrikou zvyklý. „Dříve to bylo tak, že mlynář po zpracování zrn jen přehodil transmise na dynamo a večer si doma mohl svítit. Ale s takovýmhle průtokem by si nerozsvítil ani malou žárovku," doplňuje Jaroslav Mansfeld, který původní Kaplanovu turbínu, která nemá polohovací lopatky, vyměnil právě za Francisovu, která by měla fungovat i při nižším průtoku.

„Její nejnižší hodnost se pohybuje kolem šedesáti litrů. To však v těchto dnech je jen zbožným přáním," dodává muž s tím, že výkon elektrárny je konglomerátem několika faktorů – rozdílu hladin a právě prů-toku.

Vyschnou potoky?

Ostroměřskému vodnímu dílu nepomáhá ani skutečnost, že se před jeho katastrem slévá několik potoků. Jejich jindy zurčící koryta by v těchto dnech totiž jen těžko někdo našel. „Jestli bude dál panovat takovéto počasí, hrozí, že potoky vyschnou úplně," dodává Jaroslav Mansfeld. 

Problémy s vodou hlásí i Jiří Mach, který má malou elektrárnu nedaleko Mlázovic.
I když není připojen k síti, musí stále kontrolovat její stav. A i kdyby měl podepsanou smlouvu na dodávku elektřiny, ani jeho elektrárna by elektřinou zrovna neoplývala. „Vidíte ten čůrek. To by neroztočilo ani dětskou hračku," ukazuje Jiří Mach odtok z elektrárny a jeho další kroky směřují k nedalekému zdymadlu.

Jdeme okolo říčky, kde na některých místech můžeme její koryto překročit suchou nohou. „Teď tu je tak o deset centimetrů méně vody, než normálně," říká Jiří Mach s tím, že normální průtok na zdejším koridoru říčky Javorky, se pohybuje kolem dvou set vteřinových litrů. „Teď jsme tak kolem osmdesáti," doplňuje Jiří Mach.

Sluneční paradox

Ten má však oproti svému kolegovi z Ostroměře nevýhodu, s výrobou proudu mu nepomáhá slunce.
Jaroslav Mansfeld totiž kromě vodní elektrárny provozuje i fotovoltaickou. „To mi kompenzuje fakt, že mi stojí vodní turbína. Mohu tak i nadále posílat proud do sítě," říká Jaroslav Mansfeld.

Je však paradoxem, že i když slunce v těchto dnech září jak o život, slunečním elektrárnám to příliš nepomáhá a ty „pracují" se ztrátami. Letní vlny veder totiž neznamenají automaticky vysoké hodnoty výroby ve fotovoltaických elektrárnách.

„Při delším období vysokých teplot vzduchu totiž působí záporný efekt tepelných ztrát a fotovoltaické elektrárny vyrábějí až od deset procent méně energie, než při stejných hodnotách osvitu dosahovaných při nižších teplotách vzduchu," informuje mluvčí energetického gigantu ČEZ pro východní Čechy Šárka Beránková s upřesněním, že u stejnosměrného proudu v panelech při vyšších teplotách dochází laicky řečeno k brzdění toku elektronů.

„Dalo by se tedy zjednodušeně říci, že ideální jsou tedy z hlediska výroby dny s vysokými hodnotami osvitu a teplotami vzduchu v rozmezí dvacet až pětadvacet stupňů Celsia," říká Šárka Beránková.

Její slova potvrzuje i ostroměřský solárník: „Ztráty jsou i vyšší. Největší výkon jsem měl v dubnu a květnu," říká Jaroslav Mansfeld, který uvažuje, že by do budoucna vybavil solární panely malou sprchou.

Autor: Petr Vaňous

14.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Andrej Babiš
6 30

Volební průzkum: ANO drtí rivaly, levicové strany dál ztrácejí

Vizualizace připravované lázeňské zóny v Pasohlávkách na Brněnsku.

Lázně u Pasohlávek? Hrozí úplný krach projektu

Premiér Sobotka vyzval prezidenta Macrona: Zvyšujte platy v České republice

V Bruselu se dnes dopoledne odehrála důležitá schůzka mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a státy Visegrádské skupiny. Setkání navrhl už před dvoudenním summitem EU v Bruselu Emmanuel Macron a jak předpokládal, hlavním tématem měla být politika přerozdělování uprchlíků a odpor střední Evropy k povinným kvótám. Toto téma však nakonec zcela zapadlo. Maďarsko, Polsko, Slovensko a v neposlední řadě i Česko vyložily na stůl zcela jiné karty.

Jak brexit proměnil Británii? Katastrofické scénáře ekonomů se nenaplnily

Právě před rokem Britové odhlasovali, že jejich země jako první v historii opustí Evropskou unii. Tamní média proto bilancují, jak se za poslední rok proměnila nálada ve společnosti, ekonomika a vyhlídky do budoucna.

Třímetrový byt za 50 tisíc eur. Ceny pařížských nemovitostí letí raketově vzhůru

Honba Britů za životem v Evropské unii, která jim za dva roky zavře dveře, se neprojevuje jenom v mnohonásobném zvýšení žádostí o občanství v některé z unijních zemí. Britové začínají nakupovat nemovitosti a bohaté země EU z toho začínají profitovat. Francie v první řadě.

DOTYK.CZ

Babiš chce v Praze Muchovo muzeum. Není to priorita, oponuje Krnáčová

Jeden z úvodních projevů pátečního dne mezinárodní konference o urbanistice reSite přednesl Andrej Babiš. Oznámil v něm, že chce v Praze Muchovo muzeum, které by se stalo stánkem pro Slovanskou epopej. Primátorka Andrea Krnáčová mu vzápětí oponovala, že Praha musí řešit jiné věci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies