Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Voda stojí a zastavila turbíny elektráren

Jičínsko - „Stojíme už od začátku července," říká majitel ostroměřské vodní elektrárny Jaroslav Mansfeld a toužebně kouká po obloze. Na ní však ani v polovině srpna není po dešťových mracích, které by mohly pomoci vysychajícím tokům, památky.

14.8.2015
SDÍLEJ:

„Teď je tady tak o deset centimetrů vody méně. A vidíte ten čůrek, ta voda se skoro nehne,“ sleduje stav Jiří Mach.Foto: DENÍK/Petr Vaňous

Pod jeho nohama se jen líně plouží říčka Javorka, která za normálních okolností roztáčí v bývalém mlýně Francisovu turbínu. „Dlouhodobý průtok je tu šest set padesát vteřinových litrů. V těchto dnech se však pohybuje kolem padesáti," říká provozovatel elektrárny, který si tímto vodním dílem splnil svůj dětský sen.

Francis nestačí


To když před čtyřmi lety koupil mlýn z první poloviny šestnáctého století a přestavěl ho na vodní elektrárnu. I když vlastně mlýn již byl na spojení s elektrikou zvyklý. „Dříve to bylo tak, že mlynář po zpracování zrn jen přehodil transmise na dynamo a večer si doma mohl svítit. Ale s takovýmhle průtokem by si nerozsvítil ani malou žárovku," doplňuje Jaroslav Mansfeld, který původní Kaplanovu turbínu, která nemá polohovací lopatky, vyměnil právě za Francisovu, která by měla fungovat i při nižším průtoku.

„Její nejnižší hodnost se pohybuje kolem šedesáti litrů. To však v těchto dnech je jen zbožným přáním," dodává muž s tím, že výkon elektrárny je konglomerátem několika faktorů – rozdílu hladin a právě prů-toku.

Vyschnou potoky?

Ostroměřskému vodnímu dílu nepomáhá ani skutečnost, že se před jeho katastrem slévá několik potoků. Jejich jindy zurčící koryta by v těchto dnech totiž jen těžko někdo našel. „Jestli bude dál panovat takovéto počasí, hrozí, že potoky vyschnou úplně," dodává Jaroslav Mansfeld. 

Problémy s vodou hlásí i Jiří Mach, který má malou elektrárnu nedaleko Mlázovic.
I když není připojen k síti, musí stále kontrolovat její stav. A i kdyby měl podepsanou smlouvu na dodávku elektřiny, ani jeho elektrárna by elektřinou zrovna neoplývala. „Vidíte ten čůrek. To by neroztočilo ani dětskou hračku," ukazuje Jiří Mach odtok z elektrárny a jeho další kroky směřují k nedalekému zdymadlu.

Jdeme okolo říčky, kde na některých místech můžeme její koryto překročit suchou nohou. „Teď tu je tak o deset centimetrů méně vody, než normálně," říká Jiří Mach s tím, že normální průtok na zdejším koridoru říčky Javorky, se pohybuje kolem dvou set vteřinových litrů. „Teď jsme tak kolem osmdesáti," doplňuje Jiří Mach.

Sluneční paradox

Ten má však oproti svému kolegovi z Ostroměře nevýhodu, s výrobou proudu mu nepomáhá slunce.
Jaroslav Mansfeld totiž kromě vodní elektrárny provozuje i fotovoltaickou. „To mi kompenzuje fakt, že mi stojí vodní turbína. Mohu tak i nadále posílat proud do sítě," říká Jaroslav Mansfeld.

Je však paradoxem, že i když slunce v těchto dnech září jak o život, slunečním elektrárnám to příliš nepomáhá a ty „pracují" se ztrátami. Letní vlny veder totiž neznamenají automaticky vysoké hodnoty výroby ve fotovoltaických elektrárnách.

„Při delším období vysokých teplot vzduchu totiž působí záporný efekt tepelných ztrát a fotovoltaické elektrárny vyrábějí až od deset procent méně energie, než při stejných hodnotách osvitu dosahovaných při nižších teplotách vzduchu," informuje mluvčí energetického gigantu ČEZ pro východní Čechy Šárka Beránková s upřesněním, že u stejnosměrného proudu v panelech při vyšších teplotách dochází laicky řečeno k brzdění toku elektronů.

„Dalo by se tedy zjednodušeně říci, že ideální jsou tedy z hlediska výroby dny s vysokými hodnotami osvitu a teplotami vzduchu v rozmezí dvacet až pětadvacet stupňů Celsia," říká Šárka Beránková.

Její slova potvrzuje i ostroměřský solárník: „Ztráty jsou i vyšší. Největší výkon jsem měl v dubnu a květnu," říká Jaroslav Mansfeld, který uvažuje, že by do budoucna vybavil solární panely malou sprchou.

Autor: Petr Vaňous

14.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok v Cambrils
2 21

Útočníci z Barcelony plánovali krvavější akci. Řidič dodávky je prý mrtvý

Melbourne, ilustrační foto
6 10

Kde se žije nejlépe? Vítězí Melbourne a Vídeň. Praha uzavírá šestou desítku

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů pořízené během uplynulého týdne.

Velká světlometová krádež: zaměstnanci ukradli zboží za statisíce

Velkou krádež vyšetřují policisté ve firmě na výrobu světlometů v Mohelnici. Skupina devíti lidí zde kradla výrobky. Celkově způsobili škodu za devět set tisíc korun.

Dětské úrazy loni stály 815 milionů korun, častější jsou v létě

Dětské úrazy loni stály české zdravotnictví více než 815 milionů korun, nejvíce jich je v letních měsících. Počet i náklady každoročně rostou. Nejčastější jsou například poranění kotníků, chodidel, zápěstí, rukou a hlavy.

Lenovo je po dvou letech ve ztrátě. Ta činí téměř dvě miliardy

Čínský výrobce osobních počítačů Lenovo hlásí za první fiskální čtvrtletí ztrátu ve výši 72 milionů dolarů, tedy v přepočtu 1,6 miliardy korun. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ní jsou příčinou vyšší náklady a tlak marže v souvislosti s nedostatkem některých součástí, jako jsou například paměťové čipy. Jedná se o první čtvrtletní ztrátu za poslední dva roky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení