VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vyčištění znehodnocené půdy potrvá léta

Červený Kostelec - Město Červený Kostelec se stále potýká se znečištěním půdy, které je pozůstatkem po bývalých průmyslových provozech z éry státních podniků.

9.4.2016
SDÍLEJ:

NEJHORŠÍ SITUACE s kontaminací zeminy je v areálu bývalého státního podniku Kovopodnik. Ten je téměř v centru města. Foto: Deník/ Jiří Mach

Zhruba před třemi lety vyděsila místní obyvatele zpráva, že pitná voda údajně obsahuje koncentrace zdraví nebezpečných látek, především chlorovaných uhlovodíků. Po těchto dohadech začalo být prioritou číslo jedna sledování nezávadnosti a neustálé zlepšování kvality vody, než se dostane ke konečnému spotřebiteli.

Na základě toho byly na vrty nainstalovány stripovací kolony, které zajistily dočištění pitné vody tak, aby splňovala všechny potřebné normy. Tím došlo také k odstranění všech stopových prvků.

Ekologické zátěže se stále likvidují

Město ale neusnulo na vavřínech a postupně se snaží likvidovat všechny ekologické zátěže, které na katastru města stále jsou. K upřesnění, kde je situace nejhorší, napomohly průzkumné vrty.

„Průzkum byl zaměřen na dosledování míst, kde se vědělo, že ke znečištění v průmyslových podnicích docházelo. Projekt doupřesnil vytipovaná místa. Byl to další monitoring na více místech, aby se zjistilo, jak se znečištění v průmyslových areálech chová a zda se neobjeví ještě něco nového," uvedl starosta Rostislav Petrák.

Vytipovány byly všechny historicky známé průmyslové zóny. Průzkumné vrty se dělaly v osmi lokalitách, a to v místech kde působily státní podniky. Například Elitex, slévárna Tupron, Kovopodnik či Tepna.

„Musím dodat, že znečištění nesouvisí s provozy, které se v těchto místech provozují nyní. Vše je pozůstatkem z minulého režimu. Bylo to například při odmašťování kovů perchlorem, který se vyléval na uhlí. Dříve se na možné následky nehledělo a vše se likvidovalo nekontrolovatelně," upřesnil starosta.

Průzkumné vrty potvrdily obavy

Průzkumné vrty ukázaly, jak si na tom jednotlivé areály stojí. Potvrdily, že je potřebné pokračovat v dalším přesnějším „doprůzkumu".

„V tuto chvíli se dělaly vrty do hloubky třiceti metrů, aby se nenarušila část podloží, které tvoří nepropustnou vrstvu a chrání zdroje pitné vody. Další doprůzkum by řešil podrobnější rozbory zeminy a hledal přesněji případná ložiska znečištění. To by mělo ukázat, zda je možná nějaká další sanace, aby se riziko co nejvíce minimalizovalo," vysvětlil starosta.

Nejkritičtější místo, kde je historicky největší ekologická zátěž je v areálu bývalého národního podniku Kovopodnik. Nebezpečí je o to větší, že se tento areál nachází v téměř samém centru města.

„Na místo areálu bývalého Kovopodniku se chceme detailně zaměřit. Budeme objednávat zpracování projektu na průzkum této lokality. Doprůzkum by měl obsahovat přesnější monitoring všech vybraných lokalit. To by mělo ukázat, kde ložiska největšího znečištění přesně jsou, a to v jakém místě a v jaké hloubce. Z toho vyjde, jaké bude následné řešení. Chtěl bych říci, že analýza, která teď probíhá, je takové dohledání míst, kde se o znečištění ví. Zároveň se provádí i výraznější kontrola našich zdrojů pitné vody," vysvětlil starosta.

Ke znečištění pitné vody nedochází

Obyvatelé prý nemusí mít obavu z toho, že by došlo k jakémukoliv znečišťování zdrojů pitné vody. Situace se naopak stále zlepšuje a zdá se, že si vše příroda postupně také čistí sama.

„V každém případě chceme najít kritické lokality, aby se mohla případná rizika postupně odstranit. Pitná voda je stále pod důkladnou kontrolou a vše je v pořádku. Toto je taková preventivní akce. Mohli bychom si říci, že spodní vody máme v pořádku a nemusíme nic dělat, ale raději hledáme, kde by mohl být nějaký rizikový zdroj a chceme vše dočistit," míní starosta.

Na likvidaci starých ekologických zátěží chce město, jako v předešlých případech, opět využít finanční podpory, a to jak z evropských peněz, tak i státních.

„Vycházíme z toho, že ke znečištění došlo v období éry státních podniků, tak jsme rádi, pokud se stát finančně podílí na odstraňování starých zátěží. Loňský projekt průzkumných vrtů byl plně financován z prostředků evropské unie a z fondu životního prostředí. Město se na tom podílelo pouze částkou okolo šedesáti tisíc korun. Celý projekt ale stál okolo dvou milionů korun. Těší nás, že je možné využít tyto zdroje a nezatěžujeme nadměrně městský rozpočet," dodal Rostislav Petrák.

Autor: Jiří Mach

9.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
16 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
50 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

AKTUALIZUJEME

Volby ve Francii ONLINE: volební průzkum; Macron 24%, Le Penová 22%

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně velký zájem. V 17:00 mělo odvoleno již 69% voličů. Podle výsledků průzkumu u volebních místností, které zveřejnila belgická stanice RTBF, zatím vede Macron (24 procent) a Le Penová (22 procent). V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. 

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies