Nápad plošinu zvednout, tedy vybudovat rozhlednu, už zřejmě napadl mnoho lidí. Teprve členové kulturní komise při městském úřadu v Žacléři se však rozhodli zkusit nápad dotáhnout do konce. Oslovili bratry Klimešovi, kteří mají s realizací staveb v Krkonoších bohaté zkušenosti, starostu Horního Maršova i Správu Krkonošského národního parku.

Do kontextu místa

Po několika jednáních, vyjasňování stanovisek, kompetencí i možností se podařilo stanovit základní podmínky, oslovit architekty i realizovat soutěž. Odborná komise ze čtyř návrhů vybrala projekt Romana Kouckého. „Objem rozhledny tvoří pevný čitelný hranol, který vnějším vzhledem a uzavřeností reflektuje tvrdé podmínky v horách. Stavba se tím zapojuje do kontextu místa," píše se v hodnocení komise, jejímž členem byl i Pavel Klimeš, znalec stavebně historického vývoje východních Krkonoš: „Největší výhodou tohoto projektu je vedle architektonicky kvalitního návrhu také odolnost vůči náročným podmínkám, bezúdržbovost, je to chytré na stavění a objekt zabírá hodně malý půdorys," říká.

Rýchory patří ke známým a svým způsobem tradičním místům Krkonoš. Najednou tu vyroste betonová stavba s celkovou výškou přes 20 metrů. Neobává se reakcí veřejnosti? „Když jsem přesvědčený o kvalitě projektu, neberu na to ohled. Češi poznají dobrý design třeba u aut, ale v architektuře to tak není ani náhodou. Kdybychom měli dát na veřejný názor, tak se tu staví jen průměrné stavby," dodává Pavel Klimeš

A kdy budou moci na vrchol vystoupat první návštěvníci? „Počítáme, že se s výstavbou začne už na jaře a hotovo bude do konce roku, resp. před začátkem zimní sezóny," dodává místostarostka Žacléře, Eva Rennerová.

Peníze už jsou

Nápady, záměry i soutěže jsou jedna věc, bez finančního pokrytí ale chybí to hlavní, realizace. Tady se ale podařilo vyřešit i tenhle problém, a to díky projektu Místa plná rozhledů v Euroregionu Glacensis. Ten pokrývá výstavbu, případně rekonstrukci devíti rozhleden. Šest kompletně nových na české straně, na polské straně bude vystavěna jedna nová a u dvou existujících proběhnou rekonstrukce. Projekt má hodnotu okolo 43 milionů, dotace činí 36,7 milionu korun.

„Je to pro nás historický okamžik. Před několika lety jsme na základě požadavků příhraničních obcí měli za úkol vytvořit silný přeshraniční produkt cestovního ruchu, který by k nám přilákal větší množství turistů. S ohledem na kopcovitý terén bývalých Sudet jsme navrhli směrovat aktivity do oblasti rozhleden a vyhlídkových míst, což je silné téma jak pro polskou, tak pro českou veřejnost. Prvním počinem bylo vydání publikace mapující stávající rozhledny v Euroregionu Glacensis. Enormní zájem o podobný produkt nám ukázal, že je to správná cesta. Od té doby se podařilo z různých zdrojů vybudovat v pohraničí několik nových rozhleden, jako například na Anenském vrchu v Orlických horách nebo rozhlednu na Třímořském vrchu nedaleko Králického Sněžníka. Dnes posouváme tento produkt o úroveň výš," říká Jaroslav Štefek, sekretář Euroregionu Glacensis.

Součástí projektu je také propagační část, která zahrnuje tisk 15 tisíc kusů vícejazyčné publikace o celém regionu, skládačky o všech i jednotlivých rozhlednách a nákup turistických známek.

Technické údaje:
Celková výška: 22,7 m
Úroveň letní vyhlídky: 16,2 m
Úroveň zimní vyhlídky: 13,5 m
Nadmořská výška vstupu: 1002,68 metrů nad mořem
Půdorys: 4,2 x 4,2 m
Základy: beton, ocel
Nosná konstrukce: beton, ocel

Konstrukce rozhledny bude založena na mikropilotách předpokládané délky 6 metrů. Tělo rozhledny bude skládané z prefabrikovaných železobetonových dílců tvaru L, do kterých budou osazeny a ukotveny železobetonové díly tvořící vnitřní schodiště. Po osazení posledního dílu bude konstrukce zmonolitněna dodatečně předpínanými tyčemi. Následně bude osazeno a ukotveno vrcholové ocelové točité schodiště a vyhlídková ocelová nástavba.

Jak vypadaly ostatní návrhy?

Odborná komise vybírala ze čtyř návrhů. Vedle vítězného od Romana Kouckého, ještě od Petra Hájka, Patrika Hoffmanna a Petra Růžičky. Z hodnocení jednotlivých projektů vyplynulo (bez určení pořadí):

Petr Hájek: „Konstrukce a celý koncept věže působí lehkým a vzdušným dojmem. Dílo je esteticky čisté v kontrastu s kamenným podstavcem. Subtilní ocelová konstrukce v kombinaci s obvodovou sítí a plachtami vyvolává otázku, zda by byla v náročných zimních podmínkách rozhledna funkční bez stálého dohledu a údržby. Výška vyhlídkové plošiny 12 metrů." 

Patrik Hoffman: „Dřevěná konstrukce působí vzdušným dojmem. Směrem k vrcholu se konstrukce zužuje a postupně rotuje (to komise považuje za formální). Konstrukce je opláštěna vnějším a vnitřním rastrem. Vnější laťový plášť by trpěl zatékáním (trvanlivost a údržba).

Petr Růžička: „Návrh věže je pozoruhodný archaickou filozofií kotvenou v prastarých postupech návrhu a výstavby. Tvar je postaven na práci s válcem a polygony. V archaičnosti stavby chybí výraznější estetický přesah do současnosti. Věž je rozměrově celkově předimenzovaná, výška plošiny 15,5 m, výška 16tibokého jehlanu značně přesahuje požadovanou výšku zadání, celkově má stavba výšku přibližně 24 m. Je zde výrazný nepoměr vyhlídky a výšky rozhledny." 

Rozhledna vyroste také blízko dělostřelecké tvrze Stachelberg

Trutnov Do projektu Místa plná rozhledů v Euroregionu Glacensis se zapojil také Trutnov, resp. Občanské sdružení Stachelberg. V blízkosti pěchotního srubu T-S 73 bude postavena rozhledna dřevěná, s celkovou výškou 24,5 metru.

Bude mít dvě vyhlídkové plošiny, první bude 9,4 a druhá 20,8 metru nad zemí. Návštěvníci by měli mít možnost nahlédnout do Libavského sedla, k Rýchorám, na Vraní i Jestřebí hory, Hejšovinu, Góry Stolowe, Orlické hory, oblast Králického Sněžníka, do údolí Úpy a přes Les Království na Zvičinu. Z jediného místa tak vznikne panoramatický pohled na souvislou linii pevnostního opevnění.

„Rozhledna bude stát u rozcestníku, v zatáčce asfaltové silnice těsně nad bunkrem. Začít by se mělo na jaře a myslíme, že výstavba nebude trvat dlouho. Základ tvoří betonová patka a na ní přijde smontovat dřevěná konstrukce," říká Martin Vlasák, předseda občanského sdružení Stachelberg.