VYBERTE SI REGION

Stát se opravdovým císařem? Budu o tom uvažovat!

Kdyby někdy nastala situace, že by si český národ měl zvolit „svého“ monarchu, Vladimír Čech, by myslím, měl velkou šanci. Jako Karel IV. působí naprosto věrně – po „panovnicku“ vypadá, po „panovnicku“ mluví. Na opravdového císaře by si prý ale netroufl. I když…

7.6.2008
SDÍLEJ:

Královský průvodFoto: redakce

Působíte velmi, velmi autenticky. Lidé by vás, soudím, jako císaře brali. A co vy - chtěl byste být opravdovým císařem?
Já už jsem v politice byl a dokonce v té vrcholové (dva roky poslanec České národní rady), a tak vím, že to není zas taková legrace, jak si možná mnozí lidé myslí. Na druhou stranu ovšem takový osvícený despota určitě zmůže víc než věčně rozhádaný parlament.
Být ale císařem, na to bych si zřejmě netroufl. Jedině snad v případě, že by lidi přijali panovníka, který by byl jeden z nich, což se dneska moc nenosí.
Ale nasadil jste mi brouka do hlavy… Takže – budu o tom uvažovat!


Co je pro panovníka cestujícího dva dny v kočáře nejtěžší? A naopak – co je nejradostnější?
Nejtěžší je určitě mimořádná fyzická námaha, kterou celodenní jízda kočárem a množství zastávek s proslovy v obcích po cestě znamená. Ovšem nejvíce si užívám právě tu jízdu kočárem, množství zastávek a proslovy v obcích po cestě.
Je to něco neuvěřitelného, co člověk v podstatě nemá jinak šanci zažít. Dvoudenní pohled na svět z pomalu jedoucího kočáru přes koňský zadek je fascinující. Lidi po cestě jsou úžasní, výkony doprovodu a kejklířů velkolepé. Kdyby to šlo, jezdil bych tak pořád.
Pomalý „kočárový“ rytmus je v dnešním šíleném světě takový balzám na duši, že se to nedá slovy vypovědět.

Překvapilo, zaskočilo vás jako vladaře něco?
Lidi kolem cesty i v obcích při zastávkách. Dochází ke zvláštnímu jevu.
Všichni samozřejmě dobře vědí, že jsem jen komediant, který si na sebe navlékl dobové hadříky a hraje si na monarchu.
Ale zároveň těm lidem vidím na očích, že by krále a císaře brali a byli by připraveni ho respektovat. Vzniká tak jakási vážná a zároveň veselá hra. Já blbnu a mluvím svou verzí staročeštiny, lidi kolem mě se smějí, ale zároveň mají v očích zvláštní nostalgii. Z loňska mám v paměti dva naprosto neuvěřitelné zážitky. Jednak začátek v kapli sv. Václava v chrámu sv. Víta na Hradě, kde jsem si dlouho povídal s panem kardinálem Vlkem.
Zjistil jsem při tom, že je to nesmírně pozoruhodný člověk, který opravdu má v sobě něco silného, co není z tohoto světa. A pak ukládání císařských klenotů v kapli sv. Kříže na Karlštejně. Pan kardinál o ní řekl, že je hodně „vymodlená“, protože Karel IV. byl i na svou dobu mimořádně zbožný křesťan. Ta místnost je skutečně neuvěřitelná, plná mystiky, zvláštní síly i magie. A když jsem vstoupil až za mříž, kam mohl jen skutečný císař a církevní hodnostáři, pocítil jsem nečekaně tak silně přítomnost Boha, až to se mnou zacloumalo. Nikdy na tu chvíli nezapomenu a jsem moc zvědavý, jestli to bude fungovat i letos.


Jak si rozumíte s císařovnou?
Skvěle. Za ty dny společného cestování jsme se v podstatě doopravdy stali manžely. Což má ovšem jediný háček, že mnohoženství je u nás zakázané. Takže jsem se pak kajícně vrátil ke své zákonité manželce. Ale vážně – Debora Štolbová alias Alžběta či Eliška je herečka stejně jako já, takže všechno klapalo bez nejmenších problémů. A navíc je půvabná, inteligentní a pohotová. Je radost s ní pracovat.


Těšil jste se na letošní reprízu průvodu?
Nesmírně. Bral jsem to jako svátek a chystal se, jak si zase všechno užiju a vychutnám. Snad se skutečný Karel IV. kvůli tomu neobrací v hrobě.


Chystal jste se nějak speciálně, nebo spoléháte na improvizaci?
Já miluju improvizaci. Loni i letos jsem dostal scénář, ve kterém je popsáno, co mám dělat a říkat. Já si to pochopitelně vždycky před akcí přečtu, ale přímo na místě se tím řídím jen velmi rámcově.
Kdyby po mně někdo chtěl, abych říkal přesný text, zřejmě bych to nedělal, nebo by mě to nebavilo. Improvizace má svůj půvab a díky ní můžou vzniknout parádní blbosti, které tomu všemu dávají koření a humor.
Tak mě třeba loni (tuším, že to bylo v Černošicích) najednou přímo na pódiu napadlo, že jsem vlastně císař a můžu všechno.
Tak jsem středočeského hejtmana Petra Bendla jmenoval – středočeským hejtmanem. Po pravdě řečeno, teprve od té chvíle mohl být na tu funkci doopravdy hrdý.
No řekněte – komu se stane, aby ho jmenoval sám císař?
Je váš letošní císař Karel IV. jiný než ten loňský?
Těžko říct. Jak jsem už řekl – rád improvizuju a kdo ví, co člověka momentálně napadne.
Akce se ovšem letos ujal profesionální režisér, který má svou představu a snaží se mě do ní nějak vecpat. A já se zase snažím mu z ní vyklouznout.
Což je docela zábavné. Hlavně se to všechno nesmí brát moc vážně. Je to jen hra – i když překrásná hra! Vymýšlím pitomosti, sám se tím bavím a snad tím bavím i všechny okolo.
Ale v každém případě s hlubokou úctou ke Karlu IV., k téhle nádherné zemi i lidem, s kterými tady žiji.


Bavte se spolu se mnou! Pokusím se vás nezklamat.

7.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lidé o teletext nepřijdou, bude i v novém TV vysílání

Do čtyř let všechny domácnosti v ČR přejdou na vysílání ve formátu DVB-T2. Textové zpravodajství to nakonec „přežije". Jestli si myslíte, že v době internetu je teletext „mrtvé médium", jste na omylu.

Muslimové v Česku nejsou dle knihy monolit, ale pestrá skupina

Brno - Muslimská komunita v Česku je mnohotvárnější a etnicky pestřejší, než jak ji vidí většinová společnost. Její členové se také liší v přístupu k víře a pravidlům. Vyplývá to z obsáhlého souboru studií, který pod názvem Muslimové v Česku vydalo brněnské nakladatelství Barrister&Principal.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies