Právě Urbanovy postavičky doplňují expozici pivního skla, kterou si v těchto dnech spolu s desítkou Urbanových kreslených vtipů a obrazů můžete prohlédnout v jablonecké galerii Belveder. Výstava potrvá do 28. září a provázet ji budou ochutnávky pivních speciálů pivovaru Konrad s hudebním doprovodem.
Polotmavý ležák se bude v jabloneckém Belvederu točit například v pátek 13. července, za dva týdny na to, 28. července, vystřídá černý pátek červená sobota, která se ponese ve znamení Červeného krále, piva s hořkou bylinnou příchutí. „Pivní sezonu zakončí 18. srpna tmavo-žlutá sobota, ochutnávka polotmavého šestnáctistupňového speciálu a nízkoalkoholického piva Chytrón s citrónovou příchutí," prozradila ředitelka jabloneckého muzea Milada Valečková.
Od pivní minulosti po pivní dnešek
„Výstava „A přeci se točí" nabízí na stovku jedinečných skleněných předmětů, z kterých se pivo popíjelo od konce konce 18. století," přiblížil hlavní téma kurátor Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Petr Nový.
Právě v té době se pivo do skla začalo čepovat. Podle Petra Nového to úzce souviselo s kvalitou vaření oblíbeného nápoje, který se v té době díky novým technologiím měnil z hustého těžkého moku ve zlatavou tekutinu. Sklo zkrátka začalo pivu slušet. Skleněným holbám a půllitrům nahrával také rozvoj velkosériové výroby skla.
„V 18. století se vyráběly ve všech sklárnách, ale ke konci 19. století se už na výrobu pivního skla začaly některé výrobny specializovat. Známá byla například sklárna v Libochovicích," přiblížil Petr Nový.
Nejstarší kousky, které si v jabloneckém Belvederu můžete prohlédnout, pochází z roku 1780. „V depozitáři máme na pět stovek nádob, ale vybírali jsme hlavně typově odlišné nádoby," naznačil Nový.
Ve sklepení budovy, která mimochodem v minulosti bývala i hostincem, uvidíte holby a poháry s cínovými víky nejrůznějších tvarů. Nechybí tu ani pivní sklenice s cínovými parohy.
„Cínová víka měla dvojí význam. Pivo tak rychle nevyvanulo, ale souviselo to také s s nejrůznějšími spolky a cechy, které si nechávaly zhotovovat cínové ozdoby zdobené spolkovými znaky a obřadní holby. V renesanci to bylo běžné u pohárů na víno, v 18. a hlavně 19. století ale nastupuje do šenků pivní kultura, která se tam udržela dodnes," poznamenal Petr Nový. „Hospodáři také mívali v hospodě svou vlastní holbu či korbel na věšáku, takže se podle víka daly dobře odlišit," dodal.
Pivo z Jablonce mířilo do Ameriky
Výstava ale nepředstavuje jen nejstarší historii pivního skla a přechod z korbelů na půllitry, který přinesl přechod na metrické míry na přelomu 19. a 20. století.
Vidět tu můžete i sklenice a půllitry, z nichž lidé v hospodách zapíjeli radost i smutek mezi světovými válkami.
Právě půllitry meziválečné produkce odkazují na slavnou éru zdejších pivovarů ve 30. letech. V roce 1908 totiž vzniká spojením vratislavického pivovaru s pivovarem v dnes jabloneckých Vrkoslavicích silná akciová společnost Pivovary Liberecko-Vratislavické a Jablonecké. „Patřily dokonce mezi pět největších exportérů v Čechách a zdejší pivo se dováželo také do USA," doplnil Petr Nový.
Výstava ale nenabízí jen historii pivovaru a pivního skla, ale i humor. Kromě desítek kreslených obrázků Petra Urbana, které zdobí stěny dvou výstavních prostor, se zasmějete před některými vitrínami. Například před současnými návrhy studentů sklářské školy v Železném Brodě, které hospodské přiťukávání inspirovalo k nápadu vytvořit půllitry tukany.
Vidět tu ale můžete i kolekce nápojového skla, které pro pivovary navrhovali uznávaní designéři Jan Čapek a Rony Plesl.
Hospodské sklo navržené slavným návrhářem ale rozhodně není záležitostí dneška. Dokládá to i „retro"vitrína ze 70. a 80. let, kde jsou všem známé půllitry, které v 70. letech navrhl designér Jiří Brabec. „Běžně jsme je drželi v ruce, ale nikdo si je nespojoval se slavným návrhářem," dodal Petr Nový.
3D půllitry a sklo pro královnu
U příležitosti výstavy také Muzeum skla a bižuterie vyhlásilo soutěž o nové návrhy pivních sklenic pro umělecké školy v regionu.
„V hlavní budově muzea si můžete prohlédnout i čtyři stovky vizualizací," zve Petr Nový na další část expozice, které vévodí i plastový model pivního půllitru vytvořený pomocí světového hitu 3D tiskárny.
V hlavní budově si také návštěvníci mohou pohlédnout ojedinělou kolekci nápojového a lázeňského skla nejrůznějších tvarů, barev a historických období, včetně nápojových souprav, vytvořených zdejšími skláři pro slavné osobnosti počínaje prezidentem Masarykem a britskou panovnicí konče.
Teď jedu na plynový kotle, říká Petr Urban
Úplně poprvé byla v galerii Belveder, která ostatně v minulosti bývala i hospodou, zpřístupněno sklepení. Pod nádhernou kamennou klenbou jsou nejen vitríny se sklem a původní studna, ale i výstava obrázků nepřístupných do 18 let Petra Urbana. Kreslíře a, co málokdo ví i malíře. Jeho obrazy provázejí ostatně celou výstavu.
„Malování je mým koníčkem. Vždycky, když mám hodně práce, začnu malovat obraz, abych z toho úplně nezmagořil," prozradil na sebe při zahájení výstavy známý kreslíř. Nedělám obrazy, které by si hrály na umění. Ale vždycky se snažím, aby v tom byl nějaký nápad a hlavně kus vtipu," dává se do vyprávění.
„Jsem hrozně netrpělivej. Nemám čas plácat obrazy měsíce. Musí to být hotové za večer," s trochou nadsázky pokračuje bývalý sáňkařský reprezentant, kreslíř a malíř Petr Urban. „V malování jsem stejně jako v kresbě absolutním samoukem. Ale jestli se dožiju důchodu, chci malovat ještě víc. Někdy se mi ty obrazy dokonce zdají. Pak je začnu malovat, ale vidím, že to není ono, trvá dlouho, než se to začne blížit originálu, který byl v tom snu. Ale myslím, že se obraz od obrazu zlepšuju," střídá veselý tón s vážným.
I v malířské technice je Petr Urban naprostým originálem. „Maluji anilinovými barvami, nemám žádný speciální štětce, a abych je pral, no to už vůbec ne. Nemám ani malířský stojan, normálně to plácám rovnou na stole a jsem u toho hrozně špinavej. Často nemaluju ani na plátno. Když mě přepadne ta šílená chuť malovat, popadnu třeba karton od kotle. Jeden takový obraz jsem prodal za čtyřicet tisíc. Kotel stál šedesát. Tak teď říkám, že jedu na kotle…," s vážnou tváří říká recesista a táta Rudy Pivrnce.