Dlouhé kalhoty, repelent nebo očkování. Ač klíšťata bývají nejaktivnější na jaře a začátkem podzimu, lidé by před nimi měli být na pozoru i v létě. Čím víc lidí se o prázdninách vydá do přírody, tím víc hrozí, že se někdo z nich nakazí.

„Klíště potřebuje vysokou relativní vlhkost vzduchu, proto se téměř nevyskytuje na prosluněných místech, kde je například krátce sekaný trávník. Rizikovými oblastmi jsou hlavně listnaté a smíšené lesy,“ upozorňuje Zuzana Balašová, mluvčí Krajské hygienické stanice (KHS) Libereckého kraje.

Doživotní následky

Klíšťata nejčastěji přenáší lymskou boreliózu. Letos se s ní lékaři setkali už u víc než pěti desítek lidí, hlavně na Semilsku. Závažnější je však klíšťová encefalitida. Ta se zatím potvrdila u jednoho člověka na Českolipsku. Obě nemoci prodělal i pětapadesátiletý Vladimír. Lékaři mu je však diagnostikovali pozdě.

„Kvůli otoku na mozku jsem nemohl pořádně hýbat levou rukou. Když jsem se chtěl natáhnout třeba pro župan, nešlo to, ruka mě neposlouchala,“ vzpomíná. Po propuštění z nemocnice musel několik měsíců docházet na rehabilitaci a cvičit jemnou motoriku levé paže. U mnoha starších lidí klíšťová onemocnění zanechávají doživotní následky.

„Může dojít k oslabení síly končetin, obrně, poruchám paměti nebo psychickým problémům,“ popisuje ředitel KHS Ústeckého kraje Josef Trmal.

V roce 2013 se v Libereckém kraji nakazilo encefalitidou 16 lidí. Loni jich bylo jen deset. To však neznamená, že počet nákaz klesá.

„Výskyt ovlivňuje vlhkost a teplota, proto počty onemocnění každoročně velmi kolísají,“ vysvětluje Eva Jílková ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem, který působí i v Libereckém kraji. Mluvčí KHS Zuzana Balašová dodává, že výskyt závisí i na aktivitách člověka a jeho pobytu v přírodě, který se v průběhu let mění.

Kde hrozí nákaza?

V posledních třech letech encefalitida postihuje hlavně obyvatele Českolipska. „Jako místo nákazy bylo loni uváděno okolí Sloupu v Čechách, Hamru, Svojkova, Pertoltic a Starých Splavů,“ vyjmenovává Balašová. Lymská borelióza naopak převládala na Semilsku.

Klíšťatům se daří hlavně v tmavých částech lesa a stržích s protékajícím potokem. Na stoncích či na nízkých keřících se vyskytují i v porostech vysokých do jednoho a půl metru. Výjimkou už ovšem nejsou ani městské parky či zahrady.

Jedinou ochranou proti klíšťové encefalitidě je očkování. Ve srovnání s ostatními evropskými státy je v Česku jedna z nejnižších proočkovaností. Podle odborníků se však situace postupně zlepšuje. Zájem o očkování mají hlavně lidé, kteří se často pohybují v přírodě, jako jsou turisti, zahrádkáři či rybáři.

Zájem o očkování rychle roste

Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny se letos proti encefalitidě nechaly očkovat skoro dva tisíce lidí v kraji. Největší zájem je na Liberecku a Semilsku.

Jednatřicetiletá Ludmila Maťová nechala naočkovat sebe i celou rodinu. „Jezdíme s dětmi často na chalupu, takže to beru jako účinnou prevenci. Zatím jsme s klíšťaty neměli problém,“ říká matka dvou dětí. Očkování lze provést během celého roku. Vakcína stojí kolem 800 korun. Všechny zdravotní pojišťovny na ni přispívají.

„Základní očkování probíhá ve třech dávkách. V teplých obdobích roku je pro rychlejší dosažení ochrany možné využít zrychleného schématu,“ navrhuje lékařka Eva Jílková. Více informací o klíšťatech, očkování a příspěvcích pojišťoven lidé najdou na webu pozorkliste.cz.