VYBERTE SI REGION

Botanická zahrada v Liberci bojuje s pašeráky květin

Liberec - Nelegální obchod s flórou a faunou je podle celníků třetím nejvýnosnějším byznysem, hned po obchodu s drogami a zbraněmi. Do Evropy se pašují nejen exotická zvířata, ale čím dál častěji i rostliny. Málokdo ví, že do boje s drancovači panenské přírody se zapojuje i Botanická zahrada Liberec.

13.6.2013 1
SDÍLEJ:

Orchideje a sukulenty, které byly zabaveny pašerákům, pěstují v liberecké Botanické zahradě. Ředitel zahrady Miloslav Studnička s orchidejí s dočasným pracovním názvem Dendrobium SP.Foto: Deník/ Vít Černý

Ta za poslední roky poskytla domov 20 kriticky ohroženým zabaveným druhům, jež se staly součástmi zdejších botanických sbírek.

Jednou z takových zabavených rostlin je třeba orchidej Aerides maculosa, kvůli jejímuž přesnému určení musela zahrada počkat 9 let, než vykvetla. Endemicky rostoucí květinu z Indie totiž nelze určit od oka, v rámci zmíněného rodu existuje 28 druhů a odborník je rozezná jen podle květu. „Pašerák této rostliny byl sice dopaden, ale smutek ve mně zůstává. Rostlina už se nikdy nevrátí domů, kde je kriticky ohrožená," neskrývá zklamání Miloslav Studnička, ředitel Botanické zahrady Liberec. Právě zde končí celníky zabavené květiny, které zahrada pomáhá pojmenovat a potvrdit tak podezření, že jsou chráněné a tudíž do ČR nelegálně dovezené.

Oblíbené orchideje

Černý dovoz květin do republiky se děje nejčastěji z tropů Asie a Střední i Jižní Ameriky. Časté jsou pašované kaktusy z hor Bolívie. Samostatnou kapitolou jsou orchideje, nejoblíbenější komodita pašeráků. Lovci orchidejí je vyrýpnou z hlíny v jejich domovině, zabalí třeba do oděvů v kufru a pokoušejí dovézt do Evropy. Riziko je pak malé mnohdy desetitisícová pokuta a zabavení rostliny není dostatečným trestem a navíc vidina velkého zisku je lákavá. „V umělých podmínkách vypěstovaný střevíčníkovec Paphiopedilum rothschildianum se dá pořídit za 500 korun. Ale z přírody vzatý jedinec přijde klidně i na 50 000 korun, protože na Borneu, kde roste, už se ví jenom o pár jedincích. A to už za to riziko někomu oprostě stojí," potvrdil Deníku člen Orchidea klubu Marek Vojáček. A jak dodává, soukromí sběratelé mají často zájem nikoliv o kultivary, ale o exempláře z přírody.

Jak podotýká Pavla Říhová, vedoucí oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a kontroly CITES při České inspekci životního prostředí, lovci orchidejí často spoléhají na to, že jimi pašované rostliny málokdo rozezná a zkoušejí je převézt jako běžné druhy. „Jsme sice biologové, ale takové orchideje jsou oříšek i pro experta, obzvlášť, když nemají květy, což jsou jinak určující znaky. A pašeráci je samozřejmě vozí bez květů," podotkla odbornice.

Byznys s kaktusy

Druhým obřím byznysem mezi sběrateli jsou kaktusy, jejichž malé sazenice se dají dobře ukrýt kdekoliv, aniž by člověk budil pozornost. „Nedávno jsme odhalili muže, který malé kaktusy pašoval zatavené v malých klíčenkách ve tvaru lahve," sdělila Říhová.

Také Miloslav Studnička má podezření, že kaktusy se nelegálně do republiky dovážejí. „Znám s určitostí velkou firmu v Německu a jedna menší budí podezření v Čechách, v časopise českých kaktusářů je pak z článků zhusta zřejmé, že muselo dojít k pravděpodobně nelegálnímu kořistění kaktusářských novinek v přírodě. Všechny kaktusy jsou přitom pod ochranou CITES," varoval botanik.

Autor: Tomáš Lánský

13.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies