VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Budoucí patronka kostela na Nové Vsi čeká na hlasy

Nová Ves n. N. - Na workshopu se zrodily Marie nejrůznějších tváří i duší, vybrat tu pravou bude oříšek.

11.7.2014
SDÍLEJ:

Na workshopu se zrodily Panny Marie Foto: archiv

„Maruška nám v našem kostele chybí. A to ji má kostel v názvu. A tak jsme si s děvčaty z Novovesanu řekly, že pro to něco uděláme," uvedla Blanka Havlová, předsedkyně Novovesanu.

Napsaly grant, který vyšel. Pozvaly si zkušenou lektorku. A pak už v keramické dílně přišly na svět první malé modýlky. Na týdenním workshopu se sešla správná parta žen. Každá z nich vyrobila jednu sochu. Všechny daly do své práce kus sebe. Každá tvář Panny Marie byla jinak krásná.

„Sochy budeme dokončovat ještě v závěru prázdnin. Teď musejí důkladně vyschnout. Pak budeme vymýšlet jestli a jak barevně. A půjdou pak ještě do pece," vylíčila organizátorka akce Blanka Havlová.

Na novoveské pouti, která se koná 20. září, vybere veřejnost tu, která jí připadá, že se do výklenku kostela hodí nejvíce. „Ale i ostatní sochy najdou časem své místo. Některá ozdobí třeba kapličku na Černé Studnici. Zbývající zatím zůstanou v kostele, ale určitě je také někde umístíme," doplnila organizátorka.

Vytvořit sochu o velikosti sedmdesát centimetrů není nic jednoduchého. Potvrdila to také lektorka Lenka Stodůlková, která přijela až ze Dvora Králové nad Labem. „Jsem nadšená tím, co se nám tady podařilo vytvořit. Všechny ženy jsou velmi šikovné. Navíc se mi tady líbí okolí, je tu krásně," zdůraznila.

Nedovedla si tipnout, která z Marií by kostelu slušela nejvíc. Ze svých zkušeností ale poradila vzít ve finále všechny a vyzkoušet si, která by padla na posvátné místo ve výklenku nejlépe. „Než jsme začaly tvořit, šly jsme se také do kostela podívat. Je to vždycky důležité vidět místo, kde socha bude stát. Až při pohledu na ně teprve člověka může napadnout, jaký výraz svému výtvoru dá," uvedla Lenka.

Dodala také, že první den workshopu se zdálo, že si jsou sochy všechny podobné, skoro stejné. S každým dalším tvůrčím dnem ale už bylo vidět, jakou jinou tvář dostávají. Do každé se vepsala ruka té ženy, která ji tvořila, její nápad, myšlenka a cítění.

„Je otázkou, zda sochy barvit nebo nechat přírodní. I dřív se kolorovaly. Ale je možné, že některé zůstanou bez barev. To už se musí rozhodnout každá z výtvarnic," dodala odbornice na keramiku.

Spolek Novovesan je aktivní ve všech směrech. Po celý rok nabízí obyvatelům různé kroužky a aktivity. V rámci projektu vyzkouší účastnice také novou venkovní pec.

Autor: Dagmar Březinová Ing. Mgr.

11.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

František Rajtoral
AKTUALIZUJEME
1 10

Smutná zpráva. Fotbalista Rajtoral spáchal sebevraždu

Severokorejci: Jsme připraveni potopit americké lodě

Pchjongjang se dnes nechal slyšet, že je připraven potopit americkou loď, která demonstruje svoji vojenskou sílu u korejských břehů. K americké letadlové lodi u břehů Severní Korey se včera připojily dvě japonské, kvůli cvičení v západním Pacifiku. Japonsko má v Asii druhou největší ozbrojenou flotilu, hned po Číně.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

AKTUALIZOVÁNO

Dobrá zpráva pro Pardubice: Hokejová extraliga je zachráněna

Obrovská radost, vyprodaná hala na nohou, potlesk na otevřené scéně. Tak končil poslední zápas hokejistů Dynama v sezoně. V posledním utkání baráže porazili Jihlavu a odvrátili hrozbu pádu do první ligy. Takže nejvyšší hokejová soutěž je zachráněna!

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies