VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vostřák: Bývalá fara by neměla řvát, ale ladit s okolím

Jablonec n. N. /ROZHOVOR/ - Stavební práce v rámci projektu Transformace fary č. p. 1 v Jablonci nad Nisou na Dům Jany a Josefa V. Scheybalových započaly v březnu 2011 a ukončeny by měly být letos v listopadu. 

29.7.2012
SDÍLEJ:

Václav Vostřák, znalec jablonecké historieFoto: Deník/Vít Černý

Z jakého roku pochází bývalá fara naproti kostelu sv. Anny?
Pochází z roku 1737 a nynější novorenesanční fasádu dostala koncem 19. století.

Jaká byla původní barva té fasády?
Když z toho sbírali vzorky, tak zjistili, že původní barva byla modrá. Ovšem na původní, ne přestavěné fasádě.

Trochu neklidu mezi obyvateli způsobila nyní volba barvy nátěru fasády. Před odstínem zlatého okru, který byl na faru aplikován v rámci její obnovy v roce 1892, dali odborníci přednost novější barevné složce použité pravděpodobně ve 30. letech minulého století šedomodré. Na otázky týkající se tohoto objektu jsme se zeptali jabloneckého zastupitele a znalce místní historie Václava Vostřáka.

Asi se nezjistí, jaký byl barevný odstín fary v tom roce 1737.
To se samozřejmě nezjistí, z toho se můžou sejmout vzorky a když se odpočítá nějaké to poškození a podobně a nějaký vliv ovzduší, že to zvětrá a podobně, tak ta barva nebude nikdy původní.

Četla jsem, že odstín z konce 19. století byl odstín zlatého okru.
No já nevím, co je zlatý okr a nevím, proč by to bylo. To byla naprosto bezvýznamná budova. Tak proč by ji někdo dělal zlatou. Já se v barvách nevyznám, já je nedokážu pojmenovávat, já si pamatuju ten kostel takový, jaký byl takovou tou zvláštní jabloneckou špinavou barvou, když byl celý Jablonec naprosto bezvýrazný, všechny ty domy byly takové opršelé, poničené. A teprve když se teď po tzv. revoluci, jestli tomu tak ještě můžeme říkat, začaly ty domy opravovat, tak se zjistilo, jak jsou krásné, když mají původní fasádu. No ale zase, vložila se do toho chemie, takže se začaly fasády z toho loupat a podobně, protože se nezachovaly původní pracovní postupy. Původní fasády byly vápenné, solidně udělané a ta stavba se postavila, nechala se vymrznout a na jaře se udělalo vápno, které bylo připravené, a pak se udělala pořádná fasáda. To se skončilo, za první republiky tady dávali tzv. brizolit, dneska jsou ještě domy ze třicátých let, které mají dodneška nedotčenou fasádu, a pak jsou nové domy, které se sypou už poněkolikáté.

Nový odstín by měl odpovídat okolí, aby to tam neřvalo nějakou šílenou modrou barvou, aby to byla důstojná stavba. Jinak je to naprosto bezvýznamný dům. Jediný význam tomu domu dali manželé Scheybalovi. Na začátku roku 2008 Jana Scheybalová zemřela. Bývalá fara v Kostelní ulici, dům manželů Jany a Josefa Scheybalových, zůstal opuštěný. Bylo to úžasné místo s neopakovatelnou atmosférou, kdo neměl to štěstí jej navštívit, ten těžko pochopí, v čem spočívalo jeho kouzlo. Od 60. let, kdy si manželé Scheybalovi zvolili za svůj domov Jablonec nad Nisou, zde vytvořili převážnou část svého bohatého a pozoruhodného díla. Stará jablonecká fara je jejich přičiněním změněna v osobité kulturní centrum, kde došlo k prolínání vědeckého bádání, umělecké tvorby, sběratelské činnosti a dokumentární práce. Oni tomu dali vlastně tu velikost.

Traduje se, že je to nejstarší dům v Jablonci.
Není. Číslování je z roku 1772, a to bylo první číslování, a to měl číslo 1 dům naproti pivovaru, protože se počítalo od Malé Skály, kde bylo panství, a pak bylo druhé číslování 1813, to byl přečíslovaný, a v té době dostala fara číslo 1, protože to byl nejvýznačnější jablonecký dům, protože tam bydlel pan farář. Jinak tady nikdo nebyl, starosta tady nebyl, vládla vrchnost z Malé Skály.

Nejstarší dům je pravděpodobně v Křížové ulici, taková ta dřevěná chalupa, kterou měl tehdy starý Zasche, otec Josefa Zascheho, nejvýznamnějšího jabloneckého stavitele, který byl v té době nejbohatším člověkem v Jablonci a bydlel v takové chalupě. Protože to bylo běžné. On vydělal ty peníze na tom, že brousil kameny, ne, že vyráběl panely nebo kdo ví co.

Vraťme se ještě k bývalé faře. Neměla by být její barva sladěná s kostelem sv. Anny?
Bylo by to teoretický správné. A tam není rozhodující vůbec nějaký historický výzkum, protože tam jde o to, dát tomu slušnou barvu, aby to neřvalo do okolí, aby to ladilo s okolím a aby to bylo pěkné. To je jediné, co si můžeme přát. Tu getsemanskou zahradu vedle taky nepřebarvíme. A vedle ten šílený dům, co tam je, ten rohový, ten má ze strany fasádu, jakou chce mít, vzadu ty Vietnamci tam taky mají, co chtějí. Tak si tady nebudeme hrát na nějaké skvosty. A teď se tam má přistavět ocelové schodiště. To tomu dá taky zajímavý rámec. A musíme si taky uvědomit, co tam vlastně chceme. Já jsem přesně nikdy neviděl, co tam vlastně bude, protože se to neustále mění, každý hází kolem sebe miliony a čeká, co se tam všechno přenese a převede a udělá. Teď jde o to, aby se to tam vešlo. Tam zas tolik prostoru není. A když tam přišli ještě archeologové a řekli, tady tohle je původní ohniště, to musí zůstat zachované, tak se zase ten prostor zmenšil. Až se tam přijdu podívat, abych se tam se svými tělesnými rozměry vůbec vešel.

Autor: Jaroslava Očenášová

29.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
9

Učitelé nechtějí kariéru s papíry

Věčný oheň. Ilustrační foto.
8

Nedůstojná pohřební praxe dál pokvete. Hromadný svoz nebožtíků neskončí

Zneužití osobních dat? Pokuta půl miliardy

Lidé budou moci snáze požadovat vymazání informací, které by je poškodily. Za rok jim to umožní nové nařízení EU.

Zpěvačka Špinarová byla uvedena do Síně slávy cen Anděl

Do Síně slávy hudebních cen Anděl byla dnes in memoriam uvedena zpěvačka Věra Špinarová. Majitelka nenapodobitelného hlasu zemřela letos v březnu ve věku 65 let. 

Slovenský symbol okupace 1968 vyjde na známce

Muž, který si před hlavní sovětského okupačního tanku v centru Bratislavy odhaluje hruď a kterého zachytil fotograf Ladislav Bielik, se objeví na známce i na pamětní minci. Příští rok se známka, kterou vydá Slovenská pošta, objeví pro zájemce přesně 21. srpna 2018 při 50. výročí srpnové invaze do Československa.

Odpad třídí stále více lidí. Radnice je motivují i dárky

Rok od roku Pardubice rozšiřují území, na němž mohou obyvatelé rodinných domů odkládat do samostatných kontejnerů biologicky rozložitelný odpad. Od roku 2007, kdy město s odděleným ukládáním bioodpadu začalo, ho separuje 2750 domácností. Letos byl sběr rozšířen i do okrajových částí města – do Lánů na Důlku a Opočínku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies