VYBERTE SI REGION

„Čeští skláři už překonali zlé časy...“

Železný Brod - Výtvarník Libor Doležal se stal v půli prázdnin novým ředitelem Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě.

18.9.2015
SDÍLEJ:

Ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě výtvarník Libor DoležalFoto: Petr Červa

Na škole působí jako pedagog již od roku 2003. Energický mladý muž chce pokračovat v základní, již skoro stoleté, myšlence školy. „Prostě v rozvíjení talentu mladých kreativních lidí. Dále se bude kreslit, malovat, modelovat, navrhovat…," vysvětlil Libor Doležal.

Každé nové koště ale dobře mete. Čekají školu pod Vaším vedením nějaké zásadnější změny?

Ty budou spíše vycházet z toho, jaký jsem člověk, že mám rád určitý řád. Mám malé děti, což mne mimo jiné nutí, abych byl v řízení efektivní, aby škola šlapala, aby bylo dost studentů, abych zkrátka mohl jít po osmi odpracovaných hodinách v klidu domů. To je můj úkol. Samozřejmě, že nějaké drobné organizační změny probíhají. Chci vydestilovat gró pedagogického sboru, které bude táhnout za jeden provaz a zejména jedním směrem. A hlavně: chci dělat věci jednoduše.

Jaké vlastně bylo výběrové řízení?

O tom, že paní Laštovičková skončí v ředitelské funkci, jsme věděli rok dopředu. A já hned věděl, že do toho půjdu. Že chci prostě jít dál, zkusit něco nového. Do konkurzu jsme šli tři, všichni pedagogové z naší školy. Komise se mě mimo jiné ptala, nakolik bych se jako výtvarník, který má svůj prosperující ateliér, věnoval manažerské práci. Odvětil jsem, zda mi hodlají posílat sto procent nemalého ředitelského platu. A že když tedy ano, tak i já povedu školu na sto procent.

A první krok, který jste po nástupu do nové funkce provedl?

Paní Laštovičková byla vynikající ředitelkou školy po dlouhá léta a tak se v ředitelně nakupila spousta věcí, ke kterým měla vztah. To jsem všechno vyklidil, podívejte se, mám tu v podstatě prázdné police. Tím možná vzniká jistý pocit prázdnoty, který je však nepochybně pouze dočasný. Zatím jedinou novinkou je tu nová polstrovaná ředitelská sesle a pár mých váz a mís, které jsem navrhl a dnes je vyrábí světoznámá firma Moser.

Ale určitě před sebou máte nějakou metu, které chcete dosáhnout…

Mnoho sil, a doufám, že budeme úspěšní, nyní napínáme k tomu, aby se příští školní rok znovu po dlouhých letech otevřel obor Technologie skla. Poptávka ze strany firem je obrovská. Před lety se trh nasytil a nikomu technologové nescházeli, což se ještě prohloubilo v době krize. Teď ale firmy vidí, že jim lidé stárnou a odchází do důchodu. Proto volají po nových technolozích. Aby se ještě pod těmi starými naučili pravidla praxe.

Když se podíváme zpět v čase, školu vedly výrazné výtvarnické osobnosti, které vtiskli škole svou stopu. Jakou zanecháte vy?

To se teprve uvidí. Ředitelé přede mnou posunovali školu stále dál a vzhůru. Proto má úctyhodnou historii, prošlo jí mnoho světoznámých umělců, ale i skvělých sklářských řemeslníků. Škola má v názvu slovo uměleckoprůmyslová, avšak v jisté době se od průmyslu zcela odvrátila, byť důvod jejího vzniku byl právě onen prosperující sklářský průmysl. Musíme si uvědomit, že k průmyslu prostě patří a bude-li vzkvétat sklářský průmysl bude vzkvétat i sklářská škola.

Jak to chcete změnit?

Prvním krokem bude to, aby studenti o sklářském průmyslu, respektive o zaměstnavatelích věděli. U vchodu chceme umístit bannery sklářských firem, kde budou sepsána fakta: produkce skláren, kolik si v nich lidé vydělají, jaké benefity v té a v té firmě poskytují, prostě, aby studenti i návštěvníci školy věděli, že české sklářství žije. Čeští skláři svou zarputilostí překonali pád Jablonexu i Skloexportu a mnoho dalších, eufemisticky řečeno, špatností, našli si své nové cesty, překonali zlé časy a dnes je zase dobře, křivka stoupá nahoru.

Přesto někde problémy stále jsou. Když jsme u těch sklářských firem, jak ovlivní chod školy problémy sklárny Rückl, se kterou škola úzce spolupracovala?

Chod školy to neovlivní, byť k nám byl pan Rückl neobyčejně vstřícný, nejen podporou materiální, ale i umožněním praxí studentům, vypisováním soutěží ad. Z okolí sklárny jsme získávali studenty. Insolvence firmy Rückl je nicméně ztrátou pro celé české sklářství.

V nedávných letech se skloňovaly pojmy sklo a krach ve společných vztazích. Jaká je podle vás situace v českém sklářství nyní?

Přišel obrovský boom, náhle vidíme obrovské rozdíly proti tomu, co bylo před lety. Sklo vždy provázely konjunktury i pády. Dnes sklo opět stoupá a je to vidět v mnoha směrech. Zaměstnanci skláren jsou klidnější, podniky si mohou dovolit najmout i lidi, kteří mají na starosti třeba jen spolupráci s námi, potažmo dalšími školami.

Trochu mne mrzí zájem médií. Když přišla krize, byl zdrcený sklář plačící před vyhaslou pecí v televizi každou chvíli. Ale jak se sklo zvedá, a věřte mi, že se zvedá oproti jiným odvětvím velmi nadprůměrně, je klid,a téměř nikoho to nezajímá.

Jaký je tedy zájem o studium na sklářské škole?

Ač stále ještě klesá počet dětí, které opouští základní školy, zájem o naši školu třetím rokem razantně stoupá. To týká bez rozdílu všech jejích oborů Designu skla, Produktového designu i Aplikované chemie. Z toho plyne, že škola je natolik kvalitní a poskytuje perspektivní vzdělání, že si ji mladí lidé najdou a přijdou.

Atmosféra ve škole je prostě skvělá. Dovolil bych si drobné sportovní přirovnání: celý závod běžíme naplno a v dalším kole ještě trochu zrychlíme…

Autor: Jan Sedlák

18.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
28 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies