VYBERTE SI REGION

Chrastava vyhrála soudní spor se sdružením Stop genocidě

Chrastava – Město vyhrálo soud se sdružením Stop genocidě, kterému zakázalo vystavit na území města panely týkající se potratů s explicitními fotografiemi. Krajský soud v pondělí zamítl žalobu, kterou sdružení na město podalo.

16.6.2014
SDÍLEJ:

VÝSTAVA PANELŮ zobrazující mrtvé lidské plody „šokuje“ lidi po celé republice. Foto: ČTK

„Kdyby odpůrci potratů pochodovali Chrastavou 
a skandovali hesla pro zrušení zákonného povolování potratů, neřekl bych ani popel. Ovšem to, co provádí sdružení Stop genocidě v našich městech po celé republice, nemá
s demonstracemi nic společného," řekl starosta Chrastavy Michael Canov.

Je potrat genocida?

Naráží tak na praktiky sdružení, které podle jeho slov pořádá výstavy „drastických výjevů, kde kromě nechutných znázornění týkající se potratů, vystavuje pod nacistickými a komunistickými symboly i výjevy z těch nejodpornějších genocid historie lidstva
a staví je na roveň legálních potratů".
Sdružení oznámilo konání demonstrace na 23. dubna 2014. „Po několika minutách mě začali kontaktovat znechucení občané města. Po osobní prohlídce výstavy jsem demonstraci v jejím průběhu zakázal," vysvětluje Canov.

Pomůže zákaz?

Sdružení chtělo akci zopakovat na konci května. Vedení Chrastavy ale další demonstrace zakázalo. Sdružení Stop genocidě kvůli tomu podalo na město žalobu. Jeho zástupci si totiž stále stojí za svým a nehodlají slevit ze svého tvrzení, že podpora potratů je jako podpora genocidy. Zároveň odmítají nařčení Canova, že by kontroverzní výstavou záměrně „útočili" na děti.

„Pan starosta se choval jako by bylo veřejné náměstí jeho soukromý majetek a on tam v noci potkal zloděje. Bohužel krajský soud rozhodl pro Chrastavu se zástupným zdůvodněním, že starosta jednal správně, protože chránil děti ze školy před újmou na zdraví. Samozřejmě děti nejsou cílem, proto taky výslovně bylo uvedeno v oznámení, že bude výstava na náměstí mimo dosah školy, včetně výstražných cedulí," komentoval situaci Jan Vrána ze sdružení Stop genocidě a znovu zopakoval, že akci Stop genocidě pořádájí proto, že „je zcela nepřípustné zabíjet děti před narozením tzv. interrupcí".

Jde o krev nebo názor společnosti?

Vedení Chrastavy zákaz pořádání výstavy odůvodnilo nepřijatelností drastických 
a nechutných vyobrazení
v těsné blízkosti základní školy, ale i tím, že náměstí je využíváno i seniory a maminkami s dětmi. Krajský soud jim dal za pravdu, když jejich námitky zohlednil ve svém rozhodnutí.

Podle Jana Vrány se jedná jen o zástupnou debatu. „Jsou to plky. Soudci jsou také jen lidi a podléhají emocím. Normálnímu dítěti ani seniorovi se nic samozřejmě nic nestane, když uvidí někde na obrázku krev. Tady jde o to neschvalovat potraty – nenarozené dítě za nic nemůže," řekl Vrána a dodal, že sdružení Stop genocidě podá v nejbližší době kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu (NSS).

V minulosti pořádalo sdružení Stop genocidě výstavy u gymnázií a středních škol. Před dvěma lety totiž NSS rozhodl v případě Prahy 6, že pořádání takovýchto výstav 
u gymnázia není přestupkem.

Jenže to, co snesou středoškoláci, nemusí být vhodné pro žáky základních škol. 
V tomto smyslu rozhodl Nejvyšší správní soud v roce 2012 ve sporu mezi Neratovicemi 
a sdružením Stop genocidě, když výstavu zakázal, protože se konala před základní školou.

Autor: Petr Vodseďálek

16.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
1 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Mount Everest se zřejmě zmenšil, může za to mohutné zemětřesení

Indie vyšle vědecký tým do Nepálu, aby přeměřil nejvyšší horu světa Mount Everest. Důvodem jsou šířící se zprávy, že kvůli mohutnému zemětřesení z roku 2015 tento horský velikán ztratil až několik centimetrů své výšky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies