VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dáme Polsku kus výběžku?

Heřmanice - Česko má vrátit Polsku 368 hektarů, část chce vzít i z Frýdlantska. Lidé jsou pobouřeni, s obcemi nikdo nejedná.

9.3.2015 2
SDÍLEJ:

Hranice. Polsko. Ilustrační snímek.Foto: archiv

Mluví se o tom už dlouho. Teď to ale vypadá, že vše spěje k závěrečné fázi. Během čtrnácti dní má česká vláda zveřejnit seznam lokalit, které chce Polsku vrátit v rámci vyrovnání územního dluhu z konce padesátých let. Týká se to 368 hektarů. Podle dostupných informací se mají hraniční kameny posouvat v okolí Vidnavy, Jesenicka a Frýdlantského výběžku.

„Tak takhle vypadá ta slavná jednotná Evropa v praxi?," rozčiluje se jeden ze štamgastů v lokále kulturního domu v Heřmanicích. Přidávají se k němu další. „Je to neuvěřitelná blbost, nám tady mají vzít nějaké louky a pole. Ale ti obyčejní Poláci od vedle o to nestojí, to jen ti nahoře takhle vyšilují," rozohňují se nad půllitrem piva. „Vždyť to není ani 400 hektarů, k čemu jim to bude? Sami jsou aspoň čtyřikrát větší než Česko, to je jako těch pár hektarů nějak vytrhne?," podivuje se muž, který v Heřmanicích roky chalupaří. Nebýt toho, že vše se řeší na mezistátní úrovni a nejde o apríl, společně bychom se tomu zasmáli. Všem je ale jasné, že část Frýdlantska na avizovaném seznamu bude.

„Je to zvláštní situace," říká starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný. Právě jeho si starostové podél česko-polské hranice vybrali, aby za ně jednal. „Můžeme se snažit jak chceme, ale z vlády jen slyšíme, že vše je zatím v utajovaném režimu. Tedy o nás bez nás, nikdo kompetentní s námi nejedná." Jeho slova potvrzuje i ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych. „Vše probíhá v režimu vyhrazené, tudíž jde o informace, které nejsou určeny veřejnosti. Až dojde k odtajnění seznamu, tak se s dotčenými obcemi sejdeme a budeme jednat." Jediné, co je podle Stříbrného jisté, je, že by nemělo jít o zastavěná území.

O tom, že polská vláda tlačí Česko k narovnání hranic, vědí na Frýdlantsku už víc jak deset let. Teoreticky by se z výběžku mělo ukrojit něco kolem sto tří hektarů. V minulosti už vládní úředníci jmenovali Kunratice, Dolní Oldříš, která spadá pod Bulovku, Srbskou v katastru Horní Řasnice a Heřmanice. „U nás se to teoreticky týká 43 hektarů lesa. V roce 2011 to ale vypadalo, že jsme byli z toho seznamu vyškrtnuti, tak jsme byli v klidu. Ale teď se zdá, že jsme zase ve hře," říká starosta Kunratic Milan Götz. „Nechci vyvolávat žádné protipolské nálady a situaci zhoršovat. Nerozporuji, že Česká republika má vůči Polsku dluh, ale vadí mi, že jako obce nemáme žádné relevantní informace. Trvá to už řadu let a my jsme pořád v nejistotě, co vlastně bude."

Rusové zbystřili

„Začínáme být kvůli tomu i slavní," usmívá se trochu rozpačitě starosta Stříbrný. „Už mě kontaktovala televize z Varšavy. Ale co je pikantnější, tak už i státní televize z Moskvy. Volali starostovi z Bílé Vody na Jesenicku, že o tom chtějí natočit reportáž. Tento týden mají volat k nám." Bělovodský starosta Miroslav Kocián přiznává, že ruská televize chce reportáž postavit na tom, že Moskvu každý obviňuje ze zabrání Krymu, ale Polsko chce v jednotné evropské unii udělat to samé Čechům. „Trochu se bojím, co z toho Rusové udělají," říká Stříbrný. „Je pravda, že se nám nelíbí, že se nám tu má zkracovat hranice, ale srovnávat to s Krymem je přitažené za vlasy."

Proč Česko dluží Polsku část území?Historie územního nároku Polska vůči naší republice vznikla v roce 1958. Tehdy se vlády obou zemí dohodly na konečném vytýčení hranic. Na popud polské strany se hranice napřímila, aby byla geograficky rovnější a dala se lépe střežit. Tehdy byla například k Harrachovu připojena osada Mýtiny (polsky Tkacze). Československo ale při výměře udělalo chybu a neoprávněně získalo zmíněných 368 hektarů. Po čase došlo k předběžné dohodě, že se územní ztráta Polsku nahradí penězi. K tomu ale nedošlo. Po pádu socialismu tehdejší ministr zahraničí Jiří Dienstbier v říjnu 1991 při podpisu Smlouvy o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci slíbil, že územní dluh Polsku vyrovnáme. Od té doby se jedná.

Přejíždím do Dolní Oldříše. Ze tří stran je obklopená Polskem. „Je tu polský signál na mobil, polský signál televize, ale že bychom jim měli patřit úplně, to tedy ne," říká naštvaně Jiří Kořínek, který se sem přestěhoval z Liberce před patnácti lety. „Teoreticky tu máme vracet 30 hektarů. Kdybych tenkrát věděl, co se chystá, tak tu všechny pozemky okolo Oldříše koupím a Poláci by měli utrum. Obec se je snažila koupit, ale už to nejde. Všechno je tu Lesů ČR nebo pozemkového fondu. A to je ten problém. Vláda může vracet jen území, které je v majetku státu. Kdyby to bylo naše, tak sem nemůžou."

Přijdeme o peníze?

Co starosty nejvíc trápí není ani tak samotné vracení území, jako to, že se jim zmenší katastr. „Podle velikosti rozlohy obce dostáváme peníze z rozpočtového určení daní. Stejně tak dostávají peníze i kraje. Takže když nám kus seberou, znamená to, že seberou peníze i těm obcím a Libereckému kraji? To je věc, o které nic nevíme, vláda mlčí. Stejně tak tady na některých pozemcích v majetku státu hospodaří zemědělci. Sice ty pozemky nejsou jejich, ale zvelebili je, obhospodařují je, jaké budou kompenzace?," ptá se starosta Stříbrný. Ani Liberecký kraj nemá žádné informace. „Je to skutečně o nás bez nás. Chápu, že jde o mezistátní dohodu, ale není možné, abychom se informace dozvídali pokoutně z médií. Tohle je vážná věc," říká hejtman Martin Půta.

Česká vláda už se před lety snažila vypořádat svůj dluh vůči Polsku tím, že mu nabídla finanční odškodnění. Podle výpočtu, který zahrnoval průměrnou bonitu půdy, stanovila částku v řádu desítek miliónů korun. Polská strana to však odmítla. Někteří lidé se bojí, že enormní tlak Polska na posunutí hranic souvisí například s hnědouhelným dolem v Bogatyni a rozšířením elektrárny Turow.

„Je pravda, že rozšíření hnědouhelného dolu se plánuje, ale ne směrem k Frýdlantsku, ale směrem k Hrádku nad Nisou a Václavicím, takže to asi s posouváním hranic ve výběžku nesouvisí," přemítá Půta. „Nicméně, trvám na tom, aby došlo co nejdřív k oficiálnímu jednání se samosprávami a s krajem. A dost mě mrzí, že k tomu dojde až skoro s křížkem po funuse. Tohle mělo být vyřešeno dávno, ještě před tím, než tu začal pozemkový fond řešit restituce a pronajímat louky a pole zemědělcům."

„Zemědělci, kteří na pronajatých pozemcích hospodaří, tím přijdou o svoji obživu. Vezmou nám půdu, peníze a práci," uvedla už před časem starostka Bulovky Romana Šidlová. „Snažili jsme se prosadit, ať se ty hranice posunou třeba v Jizerských horách nebo v Krkonoších, kde by to na hřebenech hor nikoho tolik netrápilo, ale neprošlo to," dodal hejtman Půta.

Autor: Jana Pavlíčková

9.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
6 4

Návrh ČSSD by více zdanil lékaře, kterým vláda přidala

Ilustrační foto.
5

Státní zástupci prověří zakázku na software EET

FOTO: Kostel se proměnil v ruinu

Na špatný stav evangelického kostela v Rudníku upozornil při návštěvě obce prezident Miloš Zeman. Měl pravdu. Stav kostela je otřesný. Co s ním?

AKTUALIZOVÁNO

Odsoudili ho za střelbu na exekutory, teď zřejmě spáchal sebevraždu

Svědky otřesné události museli být obyvatelé sídliště v Napajedlích na Zlínsku. Na balkonovém zábradlí bytového domu tam stál v sedmém patře muž. V tričku a trenýrkách, přešlapoval po něm po špičkách a k tomu občas naklonil hlavu k policejnímu vyjednavači, který se jej snažil přesvědčit, aby svůj záměr skočit z výšky dvaceti metrů na betonový chodník neuskutečnil.

Jurečka podle Kalouska zákon o registru smluv vykastroval

Ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka s podporou komunistů, ČSSD a ODS dnes podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska zákon o registru smluv "zručně vykastroval". Zákon, který byl nejúčinnějším protikorupčním opatřením, je nyní cela zbytečný, řekl Kalousek novinářům.

Od začátku roku odklízeli strážníci tisíc mrtvých ptáků

Mnohem dramatičtěji, než by kdo tušil, zřejmě řádí ptačí chřipka ve volné přírodě. Nasvědčují tomu alespoň poznatky pražských strážníků, jejichž odchytová služba mimo jiné zajišťuje i odvoz kadaverů. Tedy těl uhynulých zvířat. A pokud jde o ptáky, od počátku ledna, kdy se ptačí chřipka objevila, zaznamenává dramatický nárůst. Ve srovnání s loňskem je rozdíl ve stovkách procent, řekl ve středu Deníku ředitel Městské policie Praha Eduard Šuster. „Od začátku roku jsme už odváželi tisícovku mrtvých ptáků, přičemž asi u pěti stovek kusů šlo o labutě; následují volavky," konstatoval.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies