VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Euroregion Nisa plánuje třicet nových rozhleden

Jizerské hory - Téměř 82 milionů korun převážně z evropských fondů má přijít do česko-polského pomezí na výstavbu nových rozhleden a obnovu cest.

1.10.2015 1
SDÍLEJ:

Rozhledna BramberkFoto: ČTK/Radek Petrášek

Na začátku léta přišla na Euroregion Nisa nemilá zpráva. Polská strana odpískala projekt Modré hřebenovky. Měl to být přitom největší projekt přeshraniční spolupráce v novém dotačním období. Obnovit se měly staré turistické cesty z Jizerek až na Praděd a postavit přitom 21 nových rozhleden. „Místo toho dali Poláci přednost projektům za sto milionů korun, které jsou určeny na marketingové služby, semináře, školení, propagační materiály," neskrýval v červnu zklamání jednatel české části Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník.

Aby přípravné práce nepřišly vniveč, chce česká strana realizovat alespoň to, co si naplánovala na svém území. V Libereckém kraji by tak měly vzniknout nové rozhledny na Světlém vrchu u Albrechtic v Jizerských, v Bílém Potoce, v Harrachově na Čerťáku, v Osečné nad prameny Ploučnice a v Rokytnici nad Jizerou, kde se plánuje i lesopark. Součástí okleštěného projektu Česko-polské hřebenovky je i vybudování stezek v obci Rádlo, které povedou na rozhlednu Císařský kámen.

„O podání žádostí na stavbu těchto rozhleden se pokusíme v lednu, takže většina staveb, pokud to dobře dopadne, začne v roce 2017, protože je tam několikaměsíční zdlouhavé vyřizování. Je to škoda, vše bylo připraveno, mohlo se začít už letos," říká projektový manažer Euroregionu Nisa Jaroslav Koreň.

Nejde však o jediné plánované rozhledny a vyhlídky v česko-polském pomezí. Dalších 22 staveb je připraveno v podhůří Jizerských a Lužických hor a Krkonoš. „Města a obce na obou stranách hranic očekávají, že jim tyto aktivity přilákají větší počet pěších i cykloturistů a přinesou do podhorských regionů nové pracovní příležitosti," vysvětluje Koreň. Podle něj by tyto nové turistické cíle měly být dokončené do roku 2018.

V korunách stromů

Jedním z navržených lákadel je Stezka v korunách stromů, která by mohla vzniknout ve Frýdlantě. Podobná zatím funguje na Šumavě na Lipně a je turisty velmi oblíbená. „Původně chtěli ve Frýdlantě zvýšit o několik metrů stávající rozhlednu Frýdlantská výšina. Památkáři ale byli proti, a proto radnice připravuje projekt Stezka v korunách stromů. Odhadované náklady na její stavbu by měly činit 100 tisíc euro," říká Zámečník. Na projektu spolupracují i Lesy ČR. „Jde o jakousi alternativu pro frýdlantskou rozhlednu, ze které už přes vzrostlé stromy není příliš vidět. Nicméně nelze ji kvůli radiokomunikacím navyšovat. Ve hře je proto jiná varianta využití výšky stromů. Projekt by měl dát vzniknout stezce v korunách stromů, ze které by byl přímo nástup na rozhlednu. V současné době jde ale jen o záměr, o kterém s Lesy ČR jednáme," upřesňuje starosta Frýdlantu Dan Ramzer.

Stezka korunami stromů nenabízí jen úchvatné výhledy do okolí. Návštěvníci všeho věku si tady mohou vyzkoušet i množství adrenalinových atrakcí, které vznikly podél bezbariérové stezky.

Další rozhledny by měly na české straně Euroregionu Nisa vyrůst v Koberovech, ve Skalici u České Lípy, v Jirkově u Železného Brodu nebo Vysokém nad Jizerou. Na Tanvaldském Špičáku plánuje TJ Bižuterie rekonstrukci tamní historické rozhledny a stavbu dětského hřiště blízko ní.

V Turnově zase mají v úmyslu zvýšit stávající věž hvězdárny a používat ji jako rozhlednu. Opravy se dočká i nejstarší vyhlídka na území Libereckého kraje, kterou je Allainova věž z roku 1862 u Lomnice nad Popelkou. Součástí obnovy bude i naučná lesní stezka na trase Obora Tábor Allainova věž jezírko pod Táborem Košov nová rozhledna Morcinov Smetanova vyhlídka. „Zatím není jasné, zda se do budování nových rozhleden zapojí i město Semily. Tam je zatím představa nové rozhledny na vrcholu Medenec u obce Příkrý a úprava několika menších vyhlídek na Kamenického stezce," doplňuje Koreň. Zajímavý projekt chystá podle něj i Železný Brod, který chce upravit pět vyhlídkových míst v okolí města včetně přístupových cest k nim. Náklady na stavbu rozhleden, vyhlídek a stezek na české straně Euroregionu Nisa se odhadují na téměř 82 milionů korun.

Cyklostezky v Polsku

Nejdražším projektem na polské straně hranic má být pak cyklostezka kolem Jelení Hory. Také druhý nejdražší polský projekt souvisí s cykloturistikou. Jde o výstavbu cyklotras, které spojí vyhlídková místa na česko-polském singltreku. Kromě toho plánují Poláci ještě stavbu devíti rozhleden a naučné stezky Po stopách dávné těžby hornin u Szklarske Poreby.

Autor: Jana Pavlíčková

1.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Okleštěk
6 33

Hejtmanem olomouckého kraje je Okleštěk. Sesazený Košta asi ANO opustí

Ilustrační foto.
6

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

AUTOMIX.CZ

Škoda vážně chystala vlastní pick-up. Neklaplo to. Zatím...

V posledních letech se několikrát objevily zprávy, že Škoda zvažuje výrobu pick-upu. Nejčastěji se přitom hovořilo o vlastní verzi Volkswagenu Amarok. Nyní se ukazuje, že na těchto informacích opravdu něco bylo.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Národní galerie má novou ostrahu. V úterý už bude přístupná expozice

Národní galerie (NG) v Praze dnes uzavřela novou smlouvu o ostraze svých šesti objektů i uměleckých děl se společnostmi G4S a Indus. "Noví dodavatelé od úterý 28. února, kdy se výstavní prostory Národní galerie znovu otevřou pro návštěvníky, zajistí kompletní služby," uvedla NG na webu. Své objekty NG o víkendu uzavřela kvůli sporům s bezpečnostní agenturou ABAS IPS Management.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies