Tradičním tahákem slavností byla i letos historická bitva na louce u místní nemocnice. Dle tradičního scénáře se zde i letos usadili Švédové. „V pátek večer se nám tady za městem objevila švédská posádka a přes noc vybudovala opevnění. A tak se na místo vypraví valdštejnská městská posádka," řekl Deníku purkmistr Dan Ramzer, který společně s dalšími asi pěti stovkami nadšenců v dobových kostýmech se zbraněmi v ruce táhl na Švédy.

Úderem sobotní 15. hodiny dorazily valdštejnské jednotky na louku. Nechyběl mezi nimi ani sám vévoda Albrecht z Valdštejna, kterého už po několikáté ztvárnil bývalý historický šermíř Miroslav Kněbort. Všichni přítomní se virtuálně přenesli do 18. května 1631.

Na bitevní pole dorazili mušketýři, pikynýři, halapartníci, jezdci a jako poslední dělostřelci. Po zhodnocení situace a stanovení strategie bitvy se do sebe pustily oba znesvářené tábory.

Celou bitvu provázel komentář, takže se návštěvníci dozvěděli mnoho cenných informací. „Po každém výstřelu bylo dělo tak zahřáté, že muselo dlouhou dobu chladnout. Vojska tak musela velmi pečlivě vážit svou strategii," komentoval bitvu moderátor Lukáš Váňa, který v průběhu lítých bojů přiblížil návštěvníkům i úkoly jednotlivých vojáků valdštejnské posádky včetně jejich vybavení. „Myslím si, že je to moc dobře, protože mnoho dětí se tady dozví víc, než když si budou číst učebnice dějepisu. Navíc si to budou umět představit a výklad se pro ně stane zajímavějším," zhodnotil na místě bitvu učitel Jan Konopásek, který se na ni přijel podívat z Prahy.

Po bitvě se postupně vydala více než tisícovka návštěvníků zpět na frýdlantské náměstí, kde pokračoval doprovodný program. Návštěvníci mohli u stánků ochutnat tradiční pochoutky od domácího štrůdlu a koláčů, přes čerstvě umletou praženou kávu a medovinu až po pečené klobásy, domácí bramboráky a halušky. „Jsme tady letos poprvé a moc se nám tu líbí. Trochu jsme se bály, že nevyjde počasí, ale nakonec je návštěvnost opravdu pěkná," svěřila se Deníku u stánku s medovinou Veronika Šmakalová. Spolu s kolegyní Ivanou Rejnartovou tu kromě několika druhů medoviny nabízely ještě pečené čaje, ručně vyráběná mýdla anebo med. Také Jana Zámečníková, která měla svůj stánek na Valdštejnských slavnostech letos už po šesté, si atmosféru nemohla vynachválit.

„Tady je to vždycky příjemné, moc se nám tu s manželem líbí a rádi sem jezdíme," usmívala se sympatická žena ve stánku s ručně malovanými keramickými hodinami z Jablonného v Podještědí. O pár kroků dál se ze stánku s keramickými hrníčky usmíval Martin Náplava z Uherského Hradiště. Jeho domácí keramika šla doslova na dračku. „Jsme rodinná firma. Dříve jsme nabízeli zboží do obchodů, ale časově i finančně to bylo náročné. Když po trzích jezdím sám, mohu nabídnout zboží za přijatelné ceny a sám jsem také spokojený. Na Valdštejnské slavnosti jezdím moc rád," shrnul usměvavý prošedivělý muž. V průběhu našeho rozhovoru rozdával kontakty na sebe a obdržel i pozvání na pouť do nedaleké Jitravy.

Kromě bohatého programu na náměstí si ale návštěvníci mohli prohlédnout i vojenská ležení nedaleko náměstí, anebo načerpat kus historie na frýdlantském zámku, kde například mohli posnídat s vévodou. Toho už po mnoho let ztvárňuje bývalý historický šermíř Miroslav Kněbort. Nechyběly ani vystoupení kapel, tanečníků, kejklířů či divadelní představení.

Barbora Silná