VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Gravitace vás táhne dolů, touha zase nahoru

Liberec - Rozhovor s Martinem Vonkou z fakulty stavební z ČVUT v Praze o továrních komínech a jeho vášni pro jejich objevování

29.3.2015
SDÍLEJ:

NÁDHERA VIDĚNÁ Z KOMÍNA. Martin Vonka přijel o komínech vyprávět do Liberce, nejraději se prochází po jejich ochozech a sleduje svět z ptačí perspektivy.Foto: archiv M. Vonky

Jsou bachraté i útlé, z cihel i betonu, čoudí v mnoha barvách a najdete je úplně všude. Komíny. Vlastní malý komín má snad každý dům, ale i ty nejvyšší, náleží většinou jen k fabrikám a nebo továrnám různého druhu, ať již těm zaniklým či stále fungujícím. A právě elegantní komíny tyčící se do výšek nejvyšších nadchly Martina Vonku, který o komínech povyprávěl tento týden i Liberečanům v rámci přednášky v knihovně.

Proč právě komíny? V obecném povědomí přežívají jako něco ohavného, spojeného s exhalacemi a hyzdící krajinu.

Od malička mě fascinují technické stavby, lidově řečeno fabriky. A k těm neodmyslitelně patří i komíny. Jako vystudovaného stavaře mě začaly zajímat nejen po technické, ale i historické a estetické stránce. Oslovilo mě to umění starých komínářů precizně postavit vysokou a štíhlou stavbu. Zaujalo mě, jak ryze funkční stavba byla vyvedena zdobně a stala se výkladní skříní továrny. A můj zájem o komíny se utužuje o to více, když dnes právě z těch starých kouří už jen malá část a jako nepotřebné se stávají ohroženým druhem. Je třeba je dokumentovat, poznávat jejich příběhy a jako součást průmyslového dědictví a kulturního odkazu své doby je patřičně chránit. Však nám mizí v počtu desítek ročně. Bez fabrik a komínů nebylo by blahobytu a právě komín nám to svojí silnou symbolikou dokáže vhodně připomínat.

Je Liberecký kraj v rámci České republiky z hlediska komínů něčím výjimečný? Kolik komínů tady vlastně máme?

Liberecký kraj jako historicky významná průmyslová oblast Rakouska-Uherska má nejvyšší koncentraci komínů u nás. Já jsem ve své knize Tovární komíny: funkce, konstrukce, architektura vyčíslil počet dodnes stojících starých zděných komínů na přibližně 90. Historicky jich zde ale stálo mnohem více stačí se podívat třeba na staré pohlednice.

Nalezli bychom tu nějaké komínářské „špeky"?

Tím, že se v tomto kraji koncentroval lukrativní a bohatý textilní průmysl, tak zde nalezneme mnoho komínů, které svojí propracovaností a architekturou předčily řadu jiných továrních komínů. Dnes je můžeme bez nadsázky označit za jedny z nejcennějších u nás. Například ve Smržovce stojí v bývalé přádelně (pro svoji zdobnost přezdívaná jako Klášter) nejzdobnější komín u nás. Má výšku 58 metrů a postaven byl v letech 1895-6. Pak třeba v Železném Brodě v bývalé Liebiegově přádelně bavlny stojí hned dva s přezdívkou král a královna. První z nich patří mezi jeden z nejstarších u nás vystavěn byl někdy na počátku šedesátých let 19. století, jeho neméně propracovaný soused pak v roce 1896. Továrník Liebieg si nechal postavit i další, dodnes stojící úchvatné komíny např. ve Velkých Hamrech a Plavech.

Závratí asi netrpíte, že? Při prohlížení vašich vrcholových fotografií se leckomu udělá zle jen z nich. Kdy jste začal stoupat na komíny?

Závratí ani tak ne, spíš respektem. Ten je třeba k vysoké stavbě mít, zvláště když ne vždy je vše v naprosto dobrém technickém stavu. Mám tu čest držet se kramlí (ocelových stupáků) a podnikat výstupy již přes deset let. Od té doby jich mám na kontě přes 1700.

Je složité se na ně dostat? Který byl váš nejvyšší?

Musí to mít člověk v krvi. Gravitace vás táhne sice dolů, ale láska ke komínům a touha po poznání zase nahoru a to je ta vyšší síla. Pak už je to jen nastavit si tempo a lézt. Menší komíny mají ochranné obruče, kde si lze odpočinout a kochat se výhledem, vyšší komíny mívají často ochozy. V životě jsem vystoupal nejvíc do 360 metrů. Právě tolik má nejvyšší komín Evropy stojící v termoelektrárně v Trbovlje.

Martin Vonka

• Komínář Martin Vonka začal šplhat do výšek komínů v roce 2005, za tu dobu vystoupal již na 1700 velikánů.

• Je autorem publikace Martin Vonka: Tovární komíny. Funkce, konstrukce, architektura.

• Působí na fakultě stavební ČVUT v Praze.

• O továrních komínech a technických stavbách, které popsal i prolezl, můžete najít informace na webových stránkách www.fabriky.cz

• Informace o továrních komínech najdete i na facebooku www.facebook.com/tovarni.kominy

Autor: Blanka Daníčková

29.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pokus o puč ve Venezuele
1 10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů Kč) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje. Albánské úřady mají podezření, že mohlo jít o peníze použité na úplatky pro tamní politiky a úředníky v době krátce poté, co ČEZ ovládl albánského distributora energie. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD).

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies