VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta může zamířit do vysoké politiky

Liberec/Praha – Hejtman Libereckého kraje Martin Půta má velmi vysoké šance zamířit do vysoké politiky. Podle zatím nepotvrzených informací by mohl nahradit ve funkci předsedy Strany starostů a nezávislých (STAN) jejího současného předsedu Petra Gazdíka.

11.2.2014
SDÍLEJ:

Hejtman Libereckého kraje Martin PůtaFoto: Deník/Vít Černý

Ten podle zprávy, kterou přinesly sobotní Lidové noviny už funkci na březnovém sněmu obhajovat nebude. Jako o jeho možném nástupci se spekuluje právě o Martinu Půtovi, který v dresu Starostů zvítězil v krajských volbách a díky němu se tak poprvé jméno hnutí objevilo na politické mapě republiky.

„Podle mě je to logická úvaha," říká k čerstvé informaci politolog Jan Kubáček a vysvětluje: "Martin Půta je v současné době jako hejtman nejvýše postavený představitel hnutí Starostů. Navíc jako regionální politik představuje novou krev pro stranu, jejíž vrcholové vedení tvoří samí sněmovní matadoři ( Gazdík, Polčák, Besser, Hanáková, pozn. red.). Většina členů STAN na republikové úrovni je už víc spjata se sněmovnou než s regionální politikou," vysvětluje politolog Jan Kubáček.
Podle něj tak na březnovém sněmu může jít o „celostátní test" Půty.

Sám hejtman se k možné kandidatuře zatím vyjádřil s opatrností „Sněm máme až na konci března a nemohu vyloučit, že se budu ucházet například o místo místopředsedy. V tuto chvíli ale považuji podobní spekulace za předčasné. O tom, kdo nakonec bude předsedou, rozhodne nálada a kandidáti celostátního sněmu. Vzpomeňte si, jakým favoritem byl v ODS Jiří Pospíšil a jak nakonec volby dopadly," uvedl.

Zároveň ale potvrdil, že se chystá navštívit všechny krajské konference, aby zmapoval situaci v jednotlivých regionech. „Pak se teprve rozhodnu. Teď ta chvíle ještě nenastala," dodal na otázku možné kandidatury.

Půta: Osamostatnění se by Starostům nijak neuškodilo

V Liberci se krajská konference Starostů uskuteční už za necelý měsíc, 6. března. Pak budou podle jeho informace následovat další kraje. Půta představuje pro vedení STAN vhodného kandidáta i kvůli svému emancipovanému postoji vůči TOP 09. K případnému osamostatnění se ale vyjádřil nanejvýš diplomaticky. „Starostové nejsou a nikdy nebyli součástí TOP 09, máme pouze dlouhodobou dohodu o spolupráci, a tu hodláme naplnit," řekl. Zároveň ale připustil, že osamostatnění se by Starostům nijak neuškodilo. Naopak. „V krajských volbách budeme určitě schopni postavit samostatné kandidátky v rámci celé republiky," odhaduje. 

Velmi diplomaticky se na otázku možného odtržení se od TOP 09 spojované se jménem bývalého ministra financí Miroslava Kalouska vyjádřil i jindy výrazný politik a chrastavský starosta Michael Canov. „Starostové pro Liberecký kraj jsou samostatným právním subjektem a nikdy nebyli s TOP 09 svázáni jakoukoli smlouvou, takže není co odtrhávat. Spojení či odtržení STAN (Starostů a nezávislých) a TOP 09 nemohu nijak komentovat, neboť nejsem členem STANu," uchýlil se ke stručnému vyjádření chrastavský starosta (Starostové pro Liberecký kraj).

Autor: Jana Švecová, Romana Prošková

11.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
5 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies