VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Milan Olšanský hledá pamětníky válečné výroby letadélek

Jiřetín p. B., Brno /ROZHOVOR/ - Milan Olšanský je Brňák, ale dřevěné hračky z Jiřetína jsou mu zaryty hluboko pod kůží. Sběratel hledá pamětníky výroby modelů ve firmě Schowanek z 2. světové války.

25.11.2012 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie

Modely letadel z firmy SchowanekFoto: Foto Bohumil Olšanský

Milan Olšanský obdivuje letadla, tedy spíše letadýlka. Ještě přesněji pak dřevěné modely letadel, které vznikaly v továrně Schowanek (dnes Detoa) v Jiřetíně p. B.Protože o této části dějin významné továrny na hračky málokdo ví, pustil se sedmačtyřicetiletý Milan Olšanský do titěrné práce. Nyní nejen na Jablonecku hledá samotné modely, ale i informace o výrobě modelů letadel. Hodlá je publicisticky zpracovat a vydat knižně.

Žijete v Brně, jak se u vás projevil zájem o dřevěné modely letadel z továrny Schowanek, dnes Detoa?

Letectví je obor, o nějž projeví dříve či později určitý zájem snad každý kluk. Na to, že Česká republika má deset milionů obyvatel, je historie našeho letectví rozsáhlá a velmi košatá. Pocházím z Prostějova a můj otec z Mostkovic (to je nedaleko). Obě tato místa spojuje mimo jiného fakt, že zde byly letecké školy.

Původně v rámci akce Tisíc pilotů republice, později za druhé světové války v rámci protektorátu se změnily na letecké opravny či sklady materiálu. S nimi „přišly" právě do tohoto regionu různé vojenské školní pomůcky, mezi jiným také modely pro výuku rozpoznávání letadel. Dřevěné v měřítku 1:50, umělohmotné v měřítku 1:200.

Jak to tak bývá, vojenské věci jsou velmi lákavé a tak se postupně i tyto modely staly vítaným artiklem pro směnu za cokoliv civilního. Modely se dostaly ven z "kasáren" a mezi lidmi přežily celá léta a desetiletí. Tu jako hračky dětí, méně jako sběratelské artefakty. Také proto jsem se s nimi potkával celé dětství. Velmi se o ně zajímal a stále se zajímá můj táta. A mě to také zůstalo až do dospělosti. Dnes je to, kromě jiného, také jeden ze společných zájmů, který nás s tátou neustále svádí k brouzdání po stejném myšlenkovém poli.

S nástupem nových technologií a nových materiálů se v padesátých a šedesátých letech minulého století objevily na pultech obchodů tzv. kity plastikové modely, také letadel. Pro svoji detailnost a barevnost či konkretizaci kamufláží a značení se velmi rychle staly populárními. Vznikl nový segment zájmu modelářů plastikové modely vyvedené v některém z příhodných měřítek.

Původní modely pro výuku rozpoznávání se dostaly na okraj zájmu, kity byly podstatně dostupnější. Zbyla jen poměrně úzká skupina lidí, která se původními válečnými modely zaobírala hlouběji. Přesto, že se dřevěné modely letadel firmy udržely alespoň v rámci úzce specializovaného sběratelství, nikdo se nikdy do detailu nezaobíral historií jejich výroby a s ní svázanou problematikou.

Pro mě osobně je nadmíru zajímavé, že se vyráběly na území naší republiky. Vždy jsem chtěl vědět víc, ale informace jsou většinou jen ústní a velmi raritní. Zdá se, že již neexistuje jakákoliv dokumentace výroby.

Jediné publikační počiny, které existují na toto téma, vyšly z pera mého otce. Dnes jsou součástí fondu několika knihoven v naší republice a v zahraničí.

Co vás na těch modelech tak fascinuje?

Jsem přesvědčen, a myslím, že mi dají i letečtí odborníci za pravdu, že tím nejdůležitějším na letadle je jeho silueta. Tvar je zcela určující pro jeho funkčnost, dnes by se ještě dodalo: i pro jeho efektivitu. Modely vyráběné pro výuku rozpoznávání vlastních a nepřátelských strojů byly v drtivé většině prosty kamuflážních nátěrů, výsostných znaků a jiných detailů, které by siluetu jen rušily. Má to svoji logiku. Ten, kdo má poznat typ letounu, musí tak učinit velmi rychle a přesně a to nejlépe na velkou vzdálenost, kdy barvy a detaily nehrají pražádnou roli. Je tedy nadmíru jasné, že jde o siluetu a to ještě v letovém stavu. Modely jsou proto relativně jednoduché a ta jistá míra prostoty, ta mě fascinuje. To zjednodušení, které jde až na "dřeň". Jednoduchá pravda, krásná silueta, dostatečně přesná definice daného typu letadla. Z hlediska modelů samotných je překvapující a obdivuhodná míra řemeslného zpracování. Jsou to nádherné, jednoduché, ale přesto velmi promyšlené výrobky. Ne nadarmo byla firma Schowanek pro svoji výrobu známá již před druhou světovou válkou po celém světě.

Váže se k nějakému vámi vlastněnému modelu nějaká zajímavá historie (historka)?

Každý z nich má svoji historii. Na mnoha se podepsal čas, na celé řadě z nich "ruka modeláře či jen obdivovatele letadel". Pikantní je například historka o jednom akademickém malíři, který se zápalem a s přesvědčením, že činí dobrou věc, barevně pojednal několik modelů ve stylu, který více než co jiného připomíná zoologickou zahradu fantaskních zvířat.

Zajímavé jsou rovněž modely, které snad byly vyráběny později jako jednotlivé kopie či falza. Některé z nich snad ani nebyly v původní výrobě. Ale protože modeláři jsou šikovní a dokumentace má velké trhliny, je někdy velmi nesnadné určit původ či originalitu. A tak bychom mohli pokračovat stále dál. Historek je celá řada.

Nyní hledáte především na Jablonecku další modely a pamětníky výroby modelů z doby 2. světové války. Jaké modely Schowanek vyráběl?

Firma Schowanek vyráběla, podle mých informací, dřevěné modely letadel, lodí a bojové techniky v různých měřítkách. Snad existovaly i jiné firmy, možná dokonce subdodavatelé společnosti Schowanek. Na různých modelech jsou totiž různé výrobní značky. Někdy naopak zcela chybí. To je právě jedna z velkých oblastí bádání. Prozatím jsem neobjevil ani oficiální seznam typů, které firma Schowanek vyráběla. Všechno jsou to kusé informace ústního podání. I když dnes existuje nástupnická firma DETOA, mimochodem opět velmi zdatná co do kvality a „chytrosti" dřevěných výrobků včetně hraček, ani v jejich vlastních sbírkách či muzejních dokumentech nejsou žádné oficiální, rozsáhlé informace např. o výrobním programu z oněch let.

Už máte nějaké pamětníky? Nějaké raritní kousky?

Sem tam se některý pamětník, který modely znal z dětství, přihlásí. Existuje také pár sběratelů rozesetých po celém světě. Jsou dokonce formou samizdatu publikované různé hypotézy, ale nic oficiálního s prameny, o které by se dalo opravdu opřít.

Mezi raritní kousky patří právě ty, u kterých není jasné, jestli byly vůbec kdy ve výrobním programu či v objednávce RLM. Konkrétně třeba ruský stíhač La 5 nebo německé proudové Arado 234 a některé další modely, které z různých důvodů jaksi vybočují z logiky věci (z pohledu zadavatele výroby).

Byla řeč o hledání pamětníků. To musí být již přece jen starší lidé, kteří bývají mnohdy nedůvěřiví. Nalákejte takového seniora ke kontaktu…

Samozřejmě jde o starší generaci pamětníků, a proto, především z jejich pohledu, je pochopitelná určitá míra nedůvěřivosti či lépe řečeno ostražitosti. Osobně dodávám, ta ostražitost je v dnešní době zcela na místě. I přesto však doufám, že případné informace, vzpomínky nebo snad i některé artefakty by mohly, dnes vytaženy opět na světlo, vzbudit zájem se o ně podělit. Stále totiž platí: „líná pusa, holé neštěstí".

Když se nezeptám nebo alespoň nepokusím se zeptat, nemohu počítat s tím, že se k nějaké informaci dostanu jen náhodou. A hrát na náhodu, to není moc výhodné.

Kdy by mohla publikace o modelech letadel vyráběných podnikem Schowanek vyjít? Bude se moci sehnat i na Jablonecku?

Z důvodů existence celé řady tzv. „bílých míst" a „informačních nedostatků" v celé záležitosti, jde o otázku spíše dlouhodobou. Pokud se však práce dostane do rozumného stadia či uspokojivého stavu, bude publikace jistě k dispozici minimálně v knihovnách a na obecních úřadech Jablonecka, které o ni budou mít zájem. Velmi by mě těšilo, kdyby přinesla radost a poznání také lidem, kteří jsou úzce spjati s krajem, kde modely vyráběli.

Autor: Jan Sedlák

25.11.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bydlení. Ilustrační foto.

Byty pro chudé v Brně: Projekt je překvapivě úspěšný, hodnotí opozice

Generální ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek
1 8

Odměna pro šéfa VZP? Správní rada mu přiklepla rekordní sumu 1,3 milionu

AKTUALIZOVÁNO

Smrt Špinarové její kolegy z branže zasáhla. Zpívala do posledního dechu, říkají

Zpěvačka Věra Špinarová zemřela ve věku 65 let v neděli v pražské motolské nemocnici. Ve středu zkolabovala při koncertu v Čáslavi, měla zástavu srdce.

DOTYK.CZ

Zbloudilé kulky v Riu: Násilí v brazilských ulicích má čím dál více obětí

Jedné letní noci šla brazilská rodina do restaurace v Iraja, v severní části Ria de Janeira. Pár nechal svoji dvouletou dceru Sofii hrát si na venkovním hřišti. Prostor byl chráněn od ulice bránou, takže se zdál ve městě s šokující mírou kriminality ještě relativně bezpečný. Bezpečí je v Riu stále jedním z hlavních témat. Iraja, kde bydlí hlavně příslušníci střední třídy, je obklopena nejvíce násilnými oblastmi a zločinci jsou tam poměrně aktivní.

Provozovatel kiosku skončil kvůli EET. Hledá se náhrada

Polná – Polná na Jihlavsku hledá nájemce bufetu v rekreačním a sportovním areálu u rybníka Peklo. Současný provozovatel bufetu skončil, dle vyjádření starosty kvůli elektronické evidenci tržeb (EET).

Porno na počítači prezidenta. Národní bezpečnostní úřad o tom nevěděl

Pražský hrad se v případě dětské pornografie, kterou podle prezidenta Miloše Zemana někdo nainstaloval na jeho počítač v Lánech, na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) neobrátil. Mluvčí úřadu Radek Holý řekl, že daný počítač zřejmě nespadá pod zákon o kybernetické bezpečnosti. Povinnost obrátit se na úřad tak Hrad neměl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies