VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hrad Grabštejn zůstal poprvé pro návštěvníky otevřený celou noc

Chotyně - Netradiční prohlídky nabídl o víkendu návštěvníkům hrad Grabštejn na Liberecku. Otevřený zůstal i po celou noc ze soboty na neděli. Poslední návštěvníci přišli ale v sobotu před půlnocí, pak už byl do rána klid. Přesto byli průvodci v pohotovosti.

14.8.2016
SDÍLEJ:

Hrad Grabštejn na Liberecku.Foto: ČTK/Radek Petrášek

Čekali, že by mohl někdo přijít, aby se podíval na východ slunce z hradní věže. Nikdo nepřišel, je neděle, lidé asi vyspávají, řekla dnes ČTK grabštejnská kastelánka Iva Bártová, která držela v noci službu.

Velký zájem byl podle Bártové o večerní prohlídky, zhruba do sobotních 23:00 byly všechny plně obsazené. "Samozřejmě nejedeme v kuse těch dvaatřicet hodin, protože ten výklad by už neodpovídal nějakému standardu. Z toho důvodu jsme v takovém třísměnném provozu, tak trošku jako v továrně na lince," řekla Bártová. Prohlídky mimo běžnou návštěvní dobu vedou kostýmovaní průvodci, do trasy přidali navíc také kapli sv. Barbory, která je jinak na samostatné prohlídkové trase. Nonstop otevřený hrad nebyl podle Bártové naposledy, v příštím roce chtějí na hradě akci zopakovat.

Velký zájem byl o prohlídku kolem 20:00, při západu slunce. Prohlídka začínala ještě za světla, postupně se ale setmělo, a tak měli návštěvníci možnost vidět zámecké interiéry s umělým osvětlením a ještě v závěru vystoupat na ztemnělou hradní věž a rozhlédnou se po okolí. Cesta z věže dolů po úzkých točitých schodech byla trošku stezkou odvahy, místy se totiž schodiště ztrácelo ve tmě a nebylo jisté, kam vede a kde skončí. "Žádné strašidlo jsme ale nepotkali, škoda," posteskl si jeden z návštěvníků hradu.

Grabštejn má velice bohatou historii. První zmínky o hradu na strmém ostrohu nedaleko údolí Lužické Nisy pocházejí ze 13. století. Až do poloviny 16. století patřil pánům z Donína, od nichž ho koupil zemský rada a místokancléř Jiří Mehl ze Střelic. Gotický hrad dal přestavět na velkolepé renesanční sídlo. Podobu v té době zcela změnila i původní kaple sv. Barbory, dnes řazená mezi nejpůsobivější renesanční prostory českého venkova. Mezi majiteli Grabštejna byl například i Albrecht z Valdštejna, posledními vlastníky byli Clam-Gallasové, kteří ho získali v roce 1704.

Ještě v 90. letech minulého století hrozilo, že se Grabštejn promění v ruinu. Jeho záchrana stála kolem 100 milionů korun. Kromě státu při obnově pomohly občanské iniciativy a Česko-německý fond budoucnosti. Na obnovu interiérů a zejména kaple sv. Barbory významně přispěly i benefice, které patří k létu na Grabštejně od roku 1993. Za ta léta vynesly přes pět milionů korun. Sólista opery Národního divadla v Praze Luděk Vele letos připravuje už 24. benefici, která se uskuteční v sobotu 20. srpna. Na programu bude opera Jenůfa Leoše Janáčka.

Autor: ČTK

14.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ondřej Němec.
10

Němec se z reprezentace omluvil. Necítím se fit, říká po nedávném otřesu mozku

Náměstek pro zdravotní péči na ministerstvu zdravotnictví Roman Prymula poskytl 20. dubna v Praze rozhovor Deníku.
37 13

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Migranti živoří v koncentrácích, varuje papež František

Zadržovací střediska pro migranty jsou přeplněná. Papež František, který je opakovaně navštívil, je přirovnal ke koncentračním táborům. Vyzval evropské vlády, aby běžence přesunuly do lidštějších podmínek.

Vzpomínky na legendární jízdu Hanzelky a Zikmunda

Oslavy 70. výročí startu slavné cestovatelské výpravy proběhly v centru Zlína. Krátce po 18. hodině přijela kolona historických Tater.

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies