Jaká je konkrétní situace právě v učitelských oborech?

V naší společnosti panuje spíše představa, že pedagogické fakulty „produkují" zbytečně mnoho absolventů, ale skutečně se ukazuje, že v řadě aprobací budou učitelé chybět. Vážná je situace na prvních stupních základních škol, které v současné době navštěvuje více než půl miliónu dětí. Pro přirozenou obměnu učitelského sboru by každoročně do škol mělo nastoupit zhruba 900 nových učitelů. Na všech pedagogických fakultách v ČR však tento obor v současnosti absolvuje asi 600 studentů.

A konkrétně v Libereckém kraji?

V Libereckém kraji je situace podobná. Je však obtížné říci, jaké aprobace budou v blízké budoucnosti chybět, protože potřeby škol nejsou v ČR dostatečně zmapovány. A to i přes snahu pedagogických fakult vytvořit registr učitelů, který by umožnil lépe predikovat potřeby jednotlivých regionů v ČR v dlouhodobějším kontextu. Bohužel poslanecká sněmovna před nedávnem návrh registru zamítla. Existují však dílčí šetření, která jasně ukazují, že kvalifikovaní učitelé budou opravdu chybět.

Chtějí mladí lidé na Liberecku studovat učitelské obory?

Zájem studentů o učitelské obory u mladých lidí se v posledních letech snižuje. Dokazují to konkrétní čísla i z naší Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické. Do bakalářských učitelských programů se zapsalo v roce 2013/14 398 studentů, o rok později to bylo 348 studentů a v minulém akademickém roce to bylo 337 studentů. V nastávajícím akademickém roce se do bakalářských učitelských oborů na naší univerzitě zapsalo jen 267 studentů. To je o pokles o více než 30 procent oproti stavu před třemi roky.

Jaké jsou podle vás příčiny toho poklesu zájmu o učitelské obory?

Částečně tím, že nastupují populačně slabé ročníky. Snížil se také zájem o kombinovanou formu studia. Zřejmě proto, že už není tolik učitelů v praxi, kteří si potřebují doplnit vzdělání. Zajímavý je ale fakt, že počet přihlášek ke studiu neklesá tak rychle jako počet zapsaných studentů ke studiu. Dalo by se z toho usuzovat, že učitelství je pro uchazeče jen jakási pojistka pro případ, že nebude přijat ke studiu preferovaného oboru. V situaci nastupujících populačně slabých ročníků na vysoké školy je ale větší šance, že budou přijati na školu, kterou si napsali na prvním místě.

Říkal jste, že do prvních ročníků nastupují tři stovky studentů, to přece není tak málo?

To jsou počty studentů nastupujících do bakalářských studijních oborů. Polovina z nich však nedokončí ani první ročník a počet studentů se pak snižuje i ve vyšších ročnících, i když už ne tak výrazně. Učitelskou kvalifikaci ale získává až absolvent dvouletého navazujícího magisterského studia, ve kterém bohužel pokračuje už jen malá část studentů. Část absolventů z bakalářského studia ve studiu nepokračuje a část si v magisterském stupni vybere jiný neučitelský obor. Do navazujícího magisterského učitelského studia tak v současnosti nastupuje u nás přibližně 70 studentů. I toto číslo se nemusí zdát malé, ale uvědomme si, že jen v Libereckém kraji je více než 200 základních škol, a tak potřeby kvalifikovaných učitelů minimálně vzhledem k přirozené obměně nemohou být uspokojeny.

Pokud se studenti rozhodnou studovat učitelství, jaké obory preferují?

Tradičně největší zájem je o učitelství anglického jazyka, geografie, českého jazyka, základů společenských věd (občanské výchovy), tělesné výchovy a dějepisu. Malý zájem je, také tradičně, o přírodovědné předměty, jako je fyzika, chemie, matematika a informatika. Pro představu uvádím, že v loňském roce mezi zhruba sedmdesáti nastupujícími studenty do magisterských učitelských oborů bylo jen pět matematiků, ale ani jeden chemik, informatik či fyzik, letos je situace obdobná.

Proč podle vás nechtějí mladí lidé nastoupit dráhu učitele?

Těch příčin je asi více. Na jedné straně stojí náročná práce, která je minimálně psychicky velmi vyčerpávající, ale na straně druhé toto povolání dlouhodobě postrádá odpovídající společenskou prestiž. Zájmu o učitelské obory určitě nenahrává ani finanční ohodnocení, které by odpovídalo náročnosti této profese. V médiích se sice píše o zvýšení platů učitelů, ale v podstatě se jedná jen o „dohánění" růstu mezd v ČR.

Vidíte nějaké řešení, jak z této neutěšené situace?

Výhled opravdu není příznivý. Jak jsem uvedl, letos do prvního ročníku nastoupilo výrazně méně studentů než v minulosti a nelze očekávat, že se situace změní. Fakulta nemůže tuto situaci výrazně změnit. To je věcí státní politiky. Ještě více než lepší finanční ohodnocení učitelů by pomohlo zvýšení společenské prestiže tohoto povolání. To je však běh na dlouhou trať a nejsem v tomto směru příliš optimistický.

Autor: J. Kočárková, J. Švecová