VYBERTE SI REGION

Jako před 100 lety. Takový chtějí památník v Kunraticích

Kunratice - Lidé v Kunraticích na Frýdlantsku opravují památník, který připomíná šarvátku v Tongrundu z napoleonských válek.

17.3.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií
Do úklidu okolí pomníku se pustila řada dobrovolníků.

Do úklidu okolí pomníku se pustila řada dobrovolníků.Foto: Archiv obce

Dvě stě let letos uplyne od okamžiku, kdy se odehrála šarvátka v Tongrundu. Jedna z potyček, která předcházela slavné Bitvě u Lipska rozhodující a největší bitvě napoleonských válek. A přesně dvě století po této události se v místě šarvátky, dnes v obci Kunratice na Frýdlantsku, dočká obnovy památník této události, který ji zde již sto let připomíná.

Malý příběh dávno ztracené desky s nápisemDeska z památníku po roce 1945 zmizela nebo byla zničena, společně s křížem v dubovém věnci. Zřejmě se to stalo v období, kdy se ničilo vše německé. Po nápisu i desce se dlouho neúspěšně pátralo. Až v roce 1997 se objevila fotografie tohoto nápisu s osobním věnování pana Metznera. Později se zjistilo, že deska byla rozbitá a někdo střepy našel a schoval si je. I střepy už jsou několik dní na světě. Poté, co se článek o snaze obnovit památník poslal do časopisu Patron, ozval se předseda spolku, jehož známý má fragmenty oné desky. Vlevo vidíte „znovunalezené" střepy.

„V sobotu 3. srpna uplyne právě sto let na den přesně od odhalení a vysvěcení památníku na šarvátku v Tongrundu a takřka dvě stě let od samotné události (Šarvátka probíhala 17., 18. a 19. srpna 1813). Symbolicky právě v tuto dobu chceme znovu památníku vrátit jeho důstojnost," říká starosta obce Kunratice Milan Götz.

Nadšenci společně s lidmi z obce se tak nyní usilovně snaží pomník obnovit. Několikrát se už společně vrhli na vylepšení okolí pomníku, vysekali nálety nebo upravili okolní trávník. Teď se pracuje na obnově desky a kříže, které na pomníku úplně chybí.

„Oboje bylo zničeno po II. světové válce. Na zhotovení repliky potřebujeme sehnat 80 tisíc korun. Polovinu těchto peněz se podařilo sehnat občanskému sdružení Frýdlantsko z grantu Nadace OF a díky darům od společností WSB Andělka, Rasl a syn a firmy SILKOM máme na repliky více jak tři čtvrtiny potřebné částky. Teď nám ještě schází zhruba 25 tisíc korun, které z části chybí na repliky a z části na vybudování odpočívadla s lavičkami a informační tabulí pro turisty a cyklisty, kde se dovědí, co se zde stalo a čemu vzdává památník hold," vysvětluje starosta Götz.

Na obnově desky i kříže už pracují v ateliéru Tomáše Hejtmánka v Praze. Ateliér je známý třeba tím, že zhotovil repliku sochy holčičky památníku v Lidicích, kterou před časem někdo ukradl.

Jedním ze strůjců znovuobnovení památníku je i nadšený amatérský historik Pavel Kněbort. On pomník objevil a byl jedním z prvních, kdo se o jeho opravení začal zasazovat.

„Epoše napoleonských válek se věnuji důkladně a před několika lety jsem začal pátrat po její historii na Liberecku. Hledal jsem v knihovnách, plenil archivy, až jsem jednou natrefil na knihu o Frýdlantě, ve které jsem objevil starou fotografii z odhalování pomníku šarvátky v Tongrundu," vzpomíná Pavel Kněbort.

S batohem na zádech se vypravil pomník hledat, prochodil spoustu kilometrů a už to téměř vypadalo, že ho nenajde. Nakonec mu pomohlo náhodné setkání s houbařem, který mu ukázal místo, kde asi památní stojí. „Postupně jsem začal přemýšlet o tom, jak by se dal pomník opravit. Šlo mi o to, aby se někdo o věc zajímal. Zpočátku jsem to dělat partyzánsky sám a od roku 2004 až doteď se snažím svým úsilím existenci toho místa vyzdvihnout, stejně tak i celou událost. Postupně se zapojila i obec. Rád bych, aby se události související s působením Napoleonovy armády v našem regionu, dostala do povědomí lidí," dodal Kněbort.

Odhalení válečného památníku z dobového tiskuOdhalení válečného památníku z dobového tiskuMinulou neděli (3. 8. 1913) byl na silnici ke Kunraticím u Frýdlantu odhalen památník panem O. H. Metzrgerem, na počest padlých rak. důstojníků a vojáků z roku 1813 z našeho okolí. Na 10. hod. dopoledne se shromáždilo v Tongrundu okolo 500 osob, 18 spolků vysloužilců z okresu, dále zástupci voj. oddílů z Reichenau (Sasko), zástupci úřadů a čestní hosté slavnostního odhalení. Předseda voj. vysloužilců z Kunratic slavnostní shromáždění pozdravil a po zahrání Grohmannské kapely během řeči, kterou přednesl poručík E. Wanke z lokálního spolku Liberec pro údržbu vojenských pomníků, byl památník odhalen. Pomník, 4 m vysoký žulový obelisk na podstavci a schody, s armádním křížem a deskou s nápisem, je dílem raspenavského kameníka Lange. Poté p. p. Röttig provedl vysvěcení památníku a skončil nadšeným proslovem. Jako třetí řečník, zakladatel pomníku p. O.H.Metzger, připomněl podmět, kterému je zasvěcena tato stavba a vyslovil všem, kteří toto dílo provedli, svůj dík. Na to byl pomník předán do péče spolku voj. vysloužilců v Kunraticích, pak pokládání věnců a stuh s věnováním od pánů Metzger, pana hejtmana Jahn von Vhonau, zástupce centr. spolku k údržbě vál. pomníků z Hradce Králové, p.c. rady Wessnitzer pro lokální spolky v Liberci, dále pánům přednostům vojen. vysl. spolku z Kunratic, Frýdlantu a Větrova. Vojenskou přehlídkou před pomníkem slavnost skončila. Odpoledne pořádal spolek vysl. z Kunratic lidovou slavnost s koncertem v hostinci „U Přehrady". Foto: A. Hausmann, Frýdlant, 1913 MMF

Autor: Blanka Daníčková

17.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dům U zlatého orla na náměstí Svobody. Majitelé chráněných památek v Brně volí jejich odstranění ze seznamu památek. Usnadňuje jim to úpravy domů. Památkářům se takový postup ale nelíbí.
22 7

Brno přišlo o 23 památek. Kvůli administrativní chybě

Hodný doktor, ale kritický komunální politik Jiří Biolek zpochybnil pověst Aleny Dernerové jako senátorky a kandidátky. „Velmi mě zklamal,“ řekla Dernerová.
6

"Ona selhala!" - "On manipuluje!" Biolek zaútočil na Dernerovou jako Trump

Co by měly děti jíst, aby byly zdravé

Praha - Nutriční specialistka Jana Spáčilová radí, jak děti učit správným stravovacím návykům.

Aby smrt nebyla tabu. Vyšla kniha "o posledních věcech člověka"

Ondřej Nezbeda, bývalý uznávaný novinář Respektu, se rozhodl radikálně změnit svoji profesi. Stal se pečovatelem domácího hospice Cesta domů. Své zkušenosti z péče o nevyléčitelně nemocné sepsal do knihy Průvodce smrtelníka: o posledních věcech člověka. Nedávno ji spolu s kolegy z hospice představil na besedě v Knihovně Václava Havla. 

Poláci utratili drůbež. Ptačí chřipka je v sousedství

Královéhradecko /FOTOGALERIE/- Kurníky u sousedů osiřely. Náchodští jsou ve střehu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies