Ty si také s nadšením vyzkoušeli zdejší atrakci šplhání po bedýnkách od piva Konrád, který společně s Lesy ČR akci sponzoroval. Kdo dokázal zdolat šestnáctou, ve zhruba sedmimetrové výšce, vyhrál. Hodinu od zahájení Speleologického dne už byl znám třetí úspěšný lezec.

První zmínky jsou už z 19. století

První zmínku o zdejší jeskyni zaznamenal už v roce 1888 těžař Josef Taubman.

„Místo je to unikátní ze dvou hledisek přírodního i historického," připomněl jeskyňář, historik a autor publikace Liberecké podzemí Ivan Rous.

V lomu se podle něj těžil vápenec. Zpracovával se v pecích nedaleké „Vápenky".

„Všichni známe zastávku stejného jména, ale málokdo ví, že tu kdysi byl velký průmyslový komplex," připomněl historii 19. století.

Hitlerova dálnice

Tajemné místo dělá z Panského lomu také skutečnost, že tu měla ústit pověstná Hitlerova dálnice. Z její realizace sešlo po roce 1940, kdy už měli Němci jiné starosti.

„Podle zápisů a zmínek posledních pamětníků se s průzkumem přestalo někdy v letech 1941 až 1942. Pravděpodobně tu bude ještě průzkumná štola," ukázal dokumentarista Ivan Rous na vyvýšeninu na dně hlubokého kaňonu, který tu zůstal po těžbě.

Tajemstvím zůstává i podzemí jeskyňového systému. „Jeskyně, která je dosud přístupná není jediná. Podzemní voda musela někudy odtékat, podle nás by se v nižších patrech měly nacházet mnohem rozsáhlejší prostory, než je ten dosud objevený," přiblížil Daniel Horáček, místopředseda liberecké organizace.

Pro její členy to znamená nekonečné hodiny práce s krumpáčem a lopatou, nespočetné kýble zeminy. „Je to taková kopáčská práce," připouští Daniel Horáček. „Ale když to bílé místo na mapě po letech úmorného kopání naleznete, je to nepopsatelný zážitek," přiznává jeskyňář.

Jeskyně v Hanychově se otevřela veřejnosti.

Krápník jako afrodiziakum

Zdejší krasová jeskyně patří k nejstarším v komplexu Ještědského hřbetu. Její stáří je odhadováno na 700 tisíc let. V oblasti se nalézá celkem 18 menších jeskyní, což podle Horáčka není právě málo. „Většinou mají kolem deseti metrů, nejdelší je tři sta metrů dlouhá," přibližuje jeskyňář.

Přístupné však nejsou. Podle Horáčka stačil nápor samozvaných návštěvníků v minulých letech, především v 19. století, kdy si tu lidé ulamovali krápníky jako suvenýry.

„Krápníky byly také kdysi považovány za vzácné afrodiziakum," směje se Horáček.

Komplex jeskyní ale nebyl v minulosti nikdy osídlen. „Jediné známky dávných obyvatel nese jeskyně v Kryštofově údolí, kde byly nalezeny úlomky keramiky. Ta však pochází ze 14. století , kdy bylo údolí osídleno a lidé si sem chodili do studánky pro vodu.

U zrodu liberecké pobočky České speleologické společnosti stály před více než padesáti lety takové osobnosti jako Miloslav Nevrlý či Gustav Ginzel. Dnes má 35 členů. Nejstarším, dosud aktivním libereckým jeskyňářem je podle Horáčka další ze zakladatelů Reiner Horušický.