VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kdyby bylo referendum, hlasoval bych proti, i když jsme na rozpadu vydělali

Jablonec nad Nisou /ROZHOVOR/ - Jedním z těch, koho se rozpad Československa dotkl velmi výrazně, byl zakladatel a pozdější ředitel České mincovny v Jablonci nad Nisou Jan Vízek. Spolu s dnes už také bývalým ředitelem umělecké průmyslovky Jiřím Dostálem stál u jejího vzniku a její provoz řídil až do svého důchodu v roce 2010.

7.1.2013
SDÍLEJ:

Zakladatel České mincovny v Jablonci nad Nisou Jan VízekFoto: Deník

Shodou okolností či náhod jsem ho zastihla právě v okamžiku, kdy se myšlenkami na události před 20 lety zabýval.

S jakými pocity se k té době vracíte?

Bylo to velmi nejednoznačné, protože v té době měl za sebou člověk určité životní zkušenosti. Kdybych v té době měl hlasovat, asi bych byl proti rozpadu. V té době jen několik málo zasvěcenců už ale vědělo, že k žádnému referendu nedojde, protože politici se už dohodli. Nějakým způsobem jsem k těmto zasvěceným lidem patřil a vznik České mincovny se tedy začal připravovat už v září roku 1992. Ještě před rozpadem federace.

Jak to probíhalo? Oslovila vás Česká národní banka?

Bylo to obráceně. ČNB jsem oslovil já. Začal jsem tam jezdilna jednání, byla to supertajná věc. Ačkoliv měli informace o rozpadu mnohem dřív než my, tvářili se k naší nabídce neutrálně. Nechali nás, ať jim ukážeme, co bychom dokázali nabídnout. Přitom už v té době pracovali na měnové odluce, jednali se zahraničními výrobci a dokonce vyhlásili tajný tendr.

Jaké argumenty nakonec rozhodly proto, že mince se budou razit právě v Jablonci a nikoliv v zahraničních renomovaných mincovnách?

Zlom nastal, když zástupci ČNB přijeli do Jablonce a navštívili Bižuterii. Viděli, že máme dlouhou tradici a zkušenosti ve strojírenské výrobě i kvalitní pracovníky. V té době jsme zaměstnávali přes padesát rytců. Uviděli, že by se tu mince daly razit s minimálními náklady. Základním předpokladem totiž bylo, že na nutné investice nedostaneme od ČNB žádné garance, ale bylo patrné, že jako stabilní, prosperující firma s tím nebudeme mít problém.

Nehrál mezi argumenty podstatnou roli i fakt, že mincovna zůstane v českých rukou? Přeci jen to byla doba plná rozbouřených emocí…

Nepadlo to nahlas. Ale ČNB byla zvyklá mít svou vlastní mincovnu, vždyť i bankovky se tisknou v Praze. Navíc by s námi měla jistotu, že se nezneužije tzv. mincovní regál, čili právo státu razit mince. Na tom si ČNB velmi zakládá, vždyť jde o jeden ze symbolů státnosti, takže i tento faktor hrál jistě významnou roli.

Jak bylo těžké dostát technickým podmínkám? Museli jste vymyslet a vybudovat složité zabezpečovací zařízení? Prý jste zkoumali nejrůznější způsoby včetně zabezpečení pomocí vodních kanálů, které využívají v Holandsku?

To jsou opravdu historky…Zabezpečení samozřejmě patřilo k podmínkám, které definovala ČNB. Na vybudování dohlíželi jejich experti, kteří s tím měli na rozdíl od nás zkušenosti, i policisté ze speciálního útvaru na ochranu objektů. Zabezpečení muselo mít dva stupně ochrany. První tvoří pasivní systém, například pancéřové dveře a speciální neprůstřelné fólie na okna, u druhého stupně jsou to otřesová čidla a zdvojená ochrana přes pult centrální ochrany. Policie je tu do tří minut.

Kdy se v Jablonci začaly razit první mince?

1.července 1993, byly to padesátihaléře.

Kdo dělal jejich návrhy? Později vznikl dokonce na uměleckoprůmyslové škole speciální obor, ale až o dva roky později…

Ty první byly opět podle návrhu ČNB, dokonce se razily ještě na cizích razidlech, protože jsme měli jen stroje, nikoliv razidla. Ta se pro hliníkové mince nižší hodnoty vyráběla v Německu, pro koruny, dvoukoruny a pětikoruny byla první razidla vyrobena v Kanadě.

Jak vidíte rozpad Československa s odstupem?

Je to historický vývoj, ale netroufám si ho posoudit. Teď zrovna čtu knihu Madeleine Albrightové o rozpadu Československa a vzniku Hlinkova státu v roce 1939, myslím na rozpad Československa v roce 1992. Je mi to na jednu stranu líto, měl jsem v Praze na škole hodně slovenských spolužáků, ale vnitřně Slovákům přeji, že po tom všem, čím v historii prošli, mají svůj stát. A když už k tomu došlo, jsem rád, že jsme vybudovali mincovnu a mohli nějakým způsobem pomoci státu.Tudíž jsme tím pádem na rozpadu i trochu vydělali.

Autor: Jana Švecová

7.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Budoucí zubaři se v Olomouci připravují na praxi pomocí špičkové stomatologické techniky
12

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Lithium na Cínovci - průzkumné vrty
1 10

Sobotka řekl Japoncům, že budeme lithiové centrum Evropy

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Karlovarský festival se blíží. Moderovat ho opět bude Marek Eben

S mezinárodním filmovým festivalem v Karlových Varech je tvář Marka Ebena spjata stejně silně jako Jiřího Bartošky, Evy Zaoralové nebo bratrů Cabanů. I letos bude oblíbený herec, skladatel a zpěvák na přehlídce plnit roli moderátora. Festival odstartuje už tento pátek. Která místa má Marek Eben ve Varech a v jejich okolí rád?

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

V Sýrii zemřelo při bombardování 15, nebo také 30 lidí. Informace se liší

V obci, kterou ovládali bojovníci Islámského státu (IS), zemřelo podle různých údajů od 15 do 30 osob. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že letecké pumy zabily kolem třiceti civilistů. Jiné skupiny uvádějí přibližně poloviční počty. Všichni se ale shodují v tom, že mezi oběťmi byly ženy a děti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies