VYBERTE SI REGION

Kdyby bylo referendum, hlasoval bych proti, i když jsme na rozpadu vydělali

Jablonec nad Nisou /ROZHOVOR/ - Jedním z těch, koho se rozpad Československa dotkl velmi výrazně, byl zakladatel a pozdější ředitel České mincovny v Jablonci nad Nisou Jan Vízek. Spolu s dnes už také bývalým ředitelem umělecké průmyslovky Jiřím Dostálem stál u jejího vzniku a její provoz řídil až do svého důchodu v roce 2010.

7.1.2013
SDÍLEJ:

Zakladatel České mincovny v Jablonci nad Nisou Jan VízekFoto: Deník

Shodou okolností či náhod jsem ho zastihla právě v okamžiku, kdy se myšlenkami na události před 20 lety zabýval.

S jakými pocity se k té době vracíte?

Bylo to velmi nejednoznačné, protože v té době měl za sebou člověk určité životní zkušenosti. Kdybych v té době měl hlasovat, asi bych byl proti rozpadu. V té době jen několik málo zasvěcenců už ale vědělo, že k žádnému referendu nedojde, protože politici se už dohodli. Nějakým způsobem jsem k těmto zasvěceným lidem patřil a vznik České mincovny se tedy začal připravovat už v září roku 1992. Ještě před rozpadem federace.

Jak to probíhalo? Oslovila vás Česká národní banka?

Bylo to obráceně. ČNB jsem oslovil já. Začal jsem tam jezdilna jednání, byla to supertajná věc. Ačkoliv měli informace o rozpadu mnohem dřív než my, tvářili se k naší nabídce neutrálně. Nechali nás, ať jim ukážeme, co bychom dokázali nabídnout. Přitom už v té době pracovali na měnové odluce, jednali se zahraničními výrobci a dokonce vyhlásili tajný tendr.

Jaké argumenty nakonec rozhodly proto, že mince se budou razit právě v Jablonci a nikoliv v zahraničních renomovaných mincovnách?

Zlom nastal, když zástupci ČNB přijeli do Jablonce a navštívili Bižuterii. Viděli, že máme dlouhou tradici a zkušenosti ve strojírenské výrobě i kvalitní pracovníky. V té době jsme zaměstnávali přes padesát rytců. Uviděli, že by se tu mince daly razit s minimálními náklady. Základním předpokladem totiž bylo, že na nutné investice nedostaneme od ČNB žádné garance, ale bylo patrné, že jako stabilní, prosperující firma s tím nebudeme mít problém.

Nehrál mezi argumenty podstatnou roli i fakt, že mincovna zůstane v českých rukou? Přeci jen to byla doba plná rozbouřených emocí…

Nepadlo to nahlas. Ale ČNB byla zvyklá mít svou vlastní mincovnu, vždyť i bankovky se tisknou v Praze. Navíc by s námi měla jistotu, že se nezneužije tzv. mincovní regál, čili právo státu razit mince. Na tom si ČNB velmi zakládá, vždyť jde o jeden ze symbolů státnosti, takže i tento faktor hrál jistě významnou roli.

Jak bylo těžké dostát technickým podmínkám? Museli jste vymyslet a vybudovat složité zabezpečovací zařízení? Prý jste zkoumali nejrůznější způsoby včetně zabezpečení pomocí vodních kanálů, které využívají v Holandsku?

To jsou opravdu historky…Zabezpečení samozřejmě patřilo k podmínkám, které definovala ČNB. Na vybudování dohlíželi jejich experti, kteří s tím měli na rozdíl od nás zkušenosti, i policisté ze speciálního útvaru na ochranu objektů. Zabezpečení muselo mít dva stupně ochrany. První tvoří pasivní systém, například pancéřové dveře a speciální neprůstřelné fólie na okna, u druhého stupně jsou to otřesová čidla a zdvojená ochrana přes pult centrální ochrany. Policie je tu do tří minut.

Kdy se v Jablonci začaly razit první mince?

1.července 1993, byly to padesátihaléře.

Kdo dělal jejich návrhy? Později vznikl dokonce na uměleckoprůmyslové škole speciální obor, ale až o dva roky později…

Ty první byly opět podle návrhu ČNB, dokonce se razily ještě na cizích razidlech, protože jsme měli jen stroje, nikoliv razidla. Ta se pro hliníkové mince nižší hodnoty vyráběla v Německu, pro koruny, dvoukoruny a pětikoruny byla první razidla vyrobena v Kanadě.

Jak vidíte rozpad Československa s odstupem?

Je to historický vývoj, ale netroufám si ho posoudit. Teď zrovna čtu knihu Madeleine Albrightové o rozpadu Československa a vzniku Hlinkova státu v roce 1939, myslím na rozpad Československa v roce 1992. Je mi to na jednu stranu líto, měl jsem v Praze na škole hodně slovenských spolužáků, ale vnitřně Slovákům přeji, že po tom všem, čím v historii prošli, mají svůj stát. A když už k tomu došlo, jsem rád, že jsme vybudovali mincovnu a mohli nějakým způsobem pomoci státu.Tudíž jsme tím pádem na rozpadu i trochu vydělali.

Autor: Jana Švecová

7.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies