VYBERTE SI REGION

Knihovna už není jen půjčovna knih. Jde dál

Liberec - /ROZHOVOR/ Krajská knihovna ožila v minulém týdnu festivalem dětské knihy. Ale není to jen tato aktivita. Kdo pozorně sleduje programovou nabídku, jistě si všiml, že krajská knihovna v Liberci už dávno není jen půjčovnou krásné či odborné literatury, ale významným kulturním centrem. Svůj podíl na této podobě má současná ředitelka Krajské vědecké knihovny v Liberci Blanka Konvalinková.

20.4.2015
SDÍLEJ:

Blanka Konvalinková, ředitelka Krajské vědecké knihovny v Liberci.Foto: Deník/ Jan Škvára

Zastihla jsem ji uprostřed festivalového dění, kdy tu probíhala literární konference, výstava ilustrací, kdy sem proudily stovky dětí na nejrůznější setkání se spisovateli, výtvarné či literární dílny.

V čem vy sama spatřujete přínos celého projektu, ať už jsou to Festivalové dny nebo veletrh dětské knihy, k němuž se chcete jako spolupořadatelé zase vrátit?

Jednoznačně v propagaci četby, ve zdůraznění toho, jak je čtení pro děti důležité. A není to jen v rámci festivalu. Naší snahou je přilákat sem děti každodenně, aby se s knihou setkávaly co nejdřív a co nejčastěji. Už odmala, protože díky čtení se jim rozvinou další dovednosti umí se dobře vyjadřovat, jak ústně, tak i písemně a to je pro život velmi důležité.

Jak je to s počtem dětských čtenářů? Dětí je méně ve školách, ale když odmyslíme současnou demografickou křivku, ubývá jich také v knihovně?

Musím říct, že loni jich poprvé za celé roky bohužel lehce ubylo, přestože s dětmi intenzivně pracujeme. Trochu se toho trendu bojíme, ale na druhou stranu to nechci nijak dramatizovat. Může jít o určité vlny. Uvidíme, co přinesou průzkumy v dalších letech, teprve pak bychom mohli takový vývoj potvrdit.

Kolik má vůbec stotisícový Liberec čtenářů?

V evidenci máme 25 tisíc čtenářů, 4,5 tisíce z toho jsou děti. Myslím, že to číslo je slušné, ale musí se pořád pracovat na tom, aby se nesnižovalo.

To ale znamená, že každý čtvrtý Liberečan chodí do knihovny! To je přeci dobrá zpráva. Jakými prostředky se veřejnost snažíte získat? Ten, kdo alespoň okrajově sleduje dění v knihovně, vidí, že se ta klasická podoba z klasické půjčovny změnila ve velmi živou společenskou instituci. Pořádáte tu přednášky, filmové večery, dobročinné aukce, výstavy, ale dokonce i plesy či módní přehlídky… je to ta cesta?

Přesně tak. Knihovny už dnes nejsou jen obyčejnými půjčovnami. To už by vůbec nestačilo. A právě těmito aktivitami se snažíme o to, aby sem lidé přicházeli jako do kulturního centra, centra setkávání. Poslechli si například nějakou přednášku, ať už jde o historii města, regionu nebo další nejrůznější témata, a na to konto si řekli, že si tu mohou půjčit na dané téma buď knihu nebo elektronickou publikaci. Nebo sem příště přijdou už jen pro knihy. Mimochodem, jako jedni z mála u nás nabízíme i půjčování elektronických knih v českém jazyce. Ale půjčujeme tu také stolní hry, CD nosiče, zvukové knihy, ale v tom nám tady v Čechách dost brání autorský zákon. V zahraničí si můžete půjčit knihu se zvukovou nahrávkou, videonahrávkou, takže můžete zažít nějaké literární dílo komplexně.

Jak by měla vypadat knihovna 21. století a jaký je trend z evropského pohledu?

Navštívili jsme řadu evropských knihoven a máme tedy možnost srovnání. Ta naše je s nimi určitě rovnocenná. Naším vzorem je určitě Skandinávie, Německo. Samozřejmě, že velkou roli hrají peníze, ale spousta věcí se dá pochopitelně dělat i bez financí. Záleží na aktivitě a ochotě, nadšení lidí, kteří v knihovnách pracují. Ale v každém případě už by knihovna 21. století měla být společensko-kulturním centrem, včetně půjčování knih. Hodně se teď klade důraz na půjčování elektronických publikací. Třeba ve Francii už hodně fungují tzv. mediatéky. Najdete tu všechna média včetně tištěné knihy. Můžete se tu dívat na filmy, na televizi, posloucháte hudbu v pohodlném křesle. V Rakousku jsou zase velmi oblíbená autorská čtení. Obecně lidé v zahraničí tráví v knihovnách mnohem víc času. Na to jsme si u nás ještě příliš nezvykli, veřejnost pořád vnímá knihovny ještě z minulosti, pouze jako službu na půjčování knih. Samozřejmě, že existují výjimky, lidé, kteří tu stráví půl dne, den, ale většina lidí si jen přijde půjčit knihu a jde. Možná, že v zahraničí působí mnohem déle kampaň, která přibližuje knihovnu jako širší kulturní instituci. Víc se zdůrazňuje význam literatury a o knihovnách je také víc slyšet v médiích.

Mluvila jste o elektronických médiích, čím dál víc lidí si začíná pořizovat čtečky. Má ještě kniha v té klasické papírové podobě šanci?

Kniha zcela určitě zůstává médiem, které lidé ve veřejných knihovnách chtějí. Jiné je to samozřejmě v univerzitních knihovnách. V některých oborech, jako třeba medicína, ekonomika a mnohé další jdou dopředu takovým způsobem, že při získávání nových informací se čerpá téměř výlučně z elektronických zdrojů. Než by nové studie vyšly v papírové podobě, mohly by už být zastaralé.

Ještě se vrátím k těm zahraničním trendům. Kde se v Evropě nejvíc čte, kde jsou knihovny oblíbené?

Jak už jsme zmínila, je to určitě Skandinávie, především Dánsko, které je takovou vlajkovou lodí, vzorem pro další severské země Švédsko, Norsko. Dobře je na tom i Německo. Většina z nich má podobu mediaték, někde slouží i turistům, jako společenské a informační centrum, ale pořád tam najdete ty regály. Ve veřejných knihovnách se ani v Evropě nezdá, že by kniha měla vymizet.

Vraťme se ještě k liberecké knihovně. Hodně se tu věnujete také handicapovaným lidem…

Rovnocenný přístup všem bez rozdílu je zakotven v knihovnickém zákoně. Chtěli bychom získat alespoň jeden ze standardů „handicap friendly". V poslední době se například hodně zaměřujeme na neslyšící. Pořádáme přednášky tlumočené do znakového jazyka, tři naši zaměstnanci se dorozumí českým znakovým jazykem a podobně. Snažíme se, aby tito lidé věděli, že jsou součástí společnosti, že sem patří. Vytvořili jsme také videoprůvodce pro neslyšící a chceme nabídnout i další služby. To platí i pro nevidomé a slabozraké. Pořád se musíme snažit do těchto komunit pronikat a říct: Jsme tady. Jsme tady i pro vás. A musíme jim také mít co nabídnout a vědět, co to je. Například neslyšící nemohou kvůli svému postižení dobře číst, potíže jim nedělají pouze kratší texty, proto i ta videoprojekce, zvukové knihy nevidomým a podobně.

Kolik máte poboček a kolik knihoven je v okrese, kolik v celém kraji?

V samotném Liberci jich je šest. V Machníně, Ruprechticích, na Králově Háji, Kunratické, Rochlicích a ve Vesci. Všechny nejsou otevřeny každý den. Jsou závislé na příspěvku města, který bohužel není dostatečný, ale hledáme intenzivně společné cesty. V budoucnu bychom rádi ještě síť rozšířili o další dvě v oblasti pod Ještědem, někam tímto směrem. V okrese jich je 62, v celém kraji pak 222.

Jak byste charakterizovala typického návštěvníka knihovny?

Zrovna nedávno jsme si dělali takový malý průzkum. Dvě třetiny našich čtenářů tvoří starší ženy, třetinu muži. Téměř polovinu tvoří středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaní lidé. Pokud jde o nějakou raritu, tak tady máme čtenářku, která za rok přečetla, nebo si alespoň půjčila 829 knih. V průměru si naši čtenáři půjčují 32 knih za rok.

A neodpustím si na závěr : Co je v současnosti nejpůjčovanější knihou?

Budete se možná divit, ale poslední dva roky je to Moliérův Lakomec. Možná to souvisí s doporučenou četbou. Jinak mezi nejrezervovanější patří současné severské detektivky a pak všech těch Padesát odstínů…

Autor: Jana Švecová

20.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Areál nymburské nemocnice.
1 4

Nemocnice Nymburk: Pacient zemřel kvůli chybě jednotlivce, ne péče

Sebevražda. Policie ČR. Ilustrační snímek.
1

Tragédie: Mladá žena se střelila do hlavy

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Hosté plesu Zemanových mohou opět vyhrát večeři s prezidentským párem

Praha - Návštěvníci pátečního charitativního plesu Miloše a Ivany Zemanových na Pražském hradě budou moci opět vyhrát večeři s prezidentským párem, divočáka z lánské obory nebo vstupenky na koncert Karla Gotta. Právě vystoupení "zlatého slavíka" bude jedním z vyvrcholení plesu. Předtančení se, stejně jako loni, ujme prezident se svou manželkou, řekl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Čínský prezident chce zakázat a zničit všechny jaderné zbraně

Všechny jaderné zbraně by měly být zcela zakázány a zničeny. V sídle OSN v Ženevě to dnes řekl čínský prezident Si Ťin-pching, jehož země patří mezi jaderné velmoci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies