VYBERTE SI REGION

Kraj dal liberecké nemocnici zelenou. Vedení teď může shánět peníze

Liberec – Modernizaci nemocnice v Liberci už nic nebrání. Krajští zastupitelé 36 hlasy podpořili záměr. První práce by se měly rozběhnout za dva roky v areálu na Husově třídě.

5.6.2014
SDÍLEJ:

KRAJSKÁ NEMOCNICE LIBEREC. Množstvím přístaveb připomíná nesourodý slepenec, nedůstojný špičkového zařízení nadregionálního významu, kterým je.Foto: čtk

Několik měsíců příprav důkladné analýzy kde, proč a za co je potřeba postavit novou nemocnici nevyšlo nazmar. Krajští zastupitelé včera odsouhlasili po delší rozpravě záměr modernizace Krajské nemocnice v Liberci. Poté, co minulý čtvrtek jednomyslně podpořili materiál i zastupitelé města Liberce, jako zástupci menšinového akcionáře, dostal projekt zelenou.

Ze tří navržených variant vyhodnotil expertní tým nezávislých odborníků jako jedinou možnou variantu modernizaci v areálu Husova ulice. Podle profesora Petra Moose z pražské ČVUT, který expertní tým vede, to bylo nikoliv za pět minut dvanáct, ale pět minut po dvanácté. Právě teď totiž vrcholí přípravy na čerpání fondů Evropské unie z nového rozpočtového období. „Kdyby se záměr dál odkládal, k žádné podpoře už by se liberecká nemocnice nedostala," zdůraznil na jednání včerejšího zastupitelstva.

Právě evropské peníze by měly tvořit podstatnou část financování projektu, který by neměl zatížit krajský rozpočet. „Financování by mělo být vícezdrojové, tak aby riziko pro kraj bylo nulové," popsal systém, jejž budou tvořit evropské fondy, státní prostředky i peníze ze soukromého bankovního sektoru. Finanční prostředky by se podle evropského modelu měly sdružit v tzv. holdingovém účtu, který slibuje naprostou transparentnost a proto do něj vstupují i banky. V ČR by byl tento model pilotním projektem.

Přístup zastupitelů ocenil i generální ředitel KNL Luděk Nečesaný. „Teď můžeme konečně začít naplno pracovat na financování projektu," řekl po jednání zastupitelstva. „Bez mandátu vlastníka by se s námi na ministerstvech ani nebavili," zdůraznil.

Projekt modernizace areálu vyjde zhruba na 2,6 miliardy korun a počítá s rozvržením do tří etap. První nejnutnější etapa – pavilon urgentního příjmu, který nemocnici chybí a který bude postupně navazovat na další prostory, je odhadován na 1,2 miliardy. První etapa zahrnuje také rozšíření parkoviště, jehož kapacita je nyní zcela nevyhovující. Sama nemocnice může ročně uvolnit ze svého rozpočtu na výstavbu zhruba 30 až 40 milionů.

Právě rozvržení do jednotlivých etap umožní postupnou modernizaci nemocnice, 
v souvislosti se získáváním prostředků. „Je možné, že po první etapě skončí," upozornil ředitel Nečesaný. Nemocnice tím ale v každém případě získá alespoň nejdůležitější část areálu bez rizika, že někde zůstane rozestavěný areál na zelené louce, jak tomu bylo v 90. letech v Kunraticích.

V souvislosti se záměrem modernizace KNL také padlo několik dotazů na to, zda financování tak nákladného projektu neohrozí krajskou nemocnici v České Lípě. To ale jak přítomní experti, tak zástupci vedení kraje vyloučili. „Jen za poslední dva roky jsme do nemocnice v České Lípě investovali 70 milionů, abychom řešili ostudný stav tohoto zařízení," připomněl hejtman Martin Půta. Zdůraznil přitom, že stejně jako 
v Liberci by i tamní management měl začít lépe hospodařit a nenatahovat pouze ruku směrem ke kraji.

Autor: Jana Švecová

5.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
28 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies