VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kryt, sklepy i tunel. Všemu mělo sloužit liberecké podzemí

Liberec - Vzpomínky na školní léta a branná cvičení i obyčejná zvídavost přivedla desítky lidí, mladých i starších v sobotu dopoledne před kryt CO v Lucemburské ulici v centru Liberce.

12.1.2016
SDÍLEJ:

ODBORNÍK NA LIBERECKÉ PODZEMÍ IVAN ROUS. Kryt CO v Lucemburské ulici sloužil za války k protiletecké ochraně, ve 30. letech tam měl vést silniční tunel. Původně šlo zřejmě o těžební štolu. Foto: Deník

 V doprovodu znalce libereckého podzemí, badatele a publicisty Ivana Rouse si lidé prošli zhruba 1,5 kilometrů dlouhý podzemní kryt, který se rozprostírá pod Sokolovským náměstím od Papírového náměstí až do blízkosti Frýdlantské ulice. Jeden z východů ústí totiž těsně nad ní, na Tovaryšském vrchu. Kromě něj má ještě dalších devět.

Od padesátých až do osmdesátých let sloužil jako kryt civilní obrany pro případ jaderného napadení. Vzpomínky na hrozbu „atlantského jestřába", který hrozil jadernými hlavicemi nejen v rozhlase, ale i na školách, tu dosud připomínají dobové plakáty, plynové masky, pláštěnky i gumové návleky. Kromě nich tu uvidíte také strojovnu, přesněji filtrovnu a strohé vybavení, které umožnilo 1500 až 2000 lidí přežít jaderné zamoření. „To bylo ovšem v době studené války, kdy raketu nesl bombardér, při dnešních systémech by se ani nestihla evakuace vyhlásit," podotkl zasvěcený průvodce libereckým podzemím Ivan Rous.

Ivan Rous a Liberecké podzemí Badatel a publicista Ivan Rous pracuje v Severočeském muzeu v Liberci, kde se věnuje dějinám průmyslu a technickým památkám. Je předsedou České speleologické společnosti. Dlouhodobě zkoumá historické podzemí a dějiny hornictví. Je autorem několika populárně naučných knih. Liberecké podzemí, včetně krytu CO podrobně popsal ve stejnojmenné publikaci. Nyní připravuje historickou mapu Liberce. Nové objevy a poznatky, které přinesla příprava, jako například první grafické podoby projektovaných domů, relikty libereckého židovského města či historie slévárenství, představí už tento čtvrtek, 14. ledna v kavárně Knihkupectví Fryč od 19.00 hodin.

V krytu měli lidé přečkat 24 hodin. „Pak úroveň radiace klesla na únosnou normu, která se ovšem liší od podmínek v míru," ukazuje na graf na stěně. Radiace a doba pobytu patřila podle Rouse k nejčastějším dotazům lidí, kteří na první letošní prohlídku libereckého podzemí přišli. „Překvapilo mě, že tu nebyla lůžka, jen lavičky," podotkla jedna z přítomných. Lidé si také do krytu v případě jaderného napadení měli přinést vlastní potraviny. „To bylo jednou z podmínek. Jinak by mohlo dojít ke rvačkám o jídlo," podotkl Rous.

Ten pochybuje i o tom, jakým způsobem by se lidé v krytu organizovali a zda by nevznikla panika. „Když si uvědomíte, že na tak malém prostoru by se museli dohodnout lidé různého založení, že mezi nimi mohla být i řada psychopatů či sociopatů, nemocných lidí i dětí…" uvažuje. Jako kryt civilní obrany sloužilo podzemí pod Sokolovským náměstím až od 50. let. Původně byly chodby zřejmě štolami po vytěžené rudě. „To je ale zatím jen nepodložená spekulace. Mnohem pravděpodobnější je, že se tu těžila hrnčířská hlína," vysvětluje Rous. Od 17. století, s rozvojem výstavby v této části města sloužily podzemní prostory jako sklepy a skladiště.

Liberecká Blanka?

Před válkou, s rozvojem automobilismu, se tu začal budovat tunel. Dopravní plány ovšem koncem třicátých let překazila válka. Začátkem 40. let se tu místo silnice začal budovat protiletecký kryt.

„U východu se přímo v podzemí nacházely dvě studny, nedaleko byl vodojem. Jižní část měla sloužit jako nemocnice s operační i lůžkovou částí," popisuje válečné plány Ivan Rous. Dodnes je podle něj v labyrintu pohřbena i nádrž na palivo a dieselagregát. „Bezpochyby jde o nejvýznamnější podzemní dílo Liberce, které by zasloužilo památkovou ochranu," dodal Rous.

Autor: Jana Švecová

12.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
20 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
50 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies