Více než dvě desítky pacientů s vážnými střevními potížemi se vystřídalo během posledních dnů v ordinaci novoborské lékařky Lenky Šepsové v souvislosti s nákazou, která ve městě stále trvá. Lékařka Deníku poskytla rozhovor, v němž mimo jiné vysvětluje, co to vlastně noroviry jsou, jak se bránit nebo chovat v případě, že se u pacienta jejich přítomnost potvrdila.
Šepsová také reaguje na jedno z vyjádřeních společnosti Severočeské vodovody a kanalizace, která v pondělí uvedla, že všechny zdroje pitné vody v Novém Boru jsou v pořádku, jen v Revoluční a Lužické ulici prokázaly dva vzorky znečištění. „Tak byla závada, nebo nebyla," ptá se lékařka.
Kritická situace v Novém Boru trvá už šestým dnem. Kdy a jak se vlastně praktičtí lékaři o epidemii dozvěděli, jaké pokyny dostali a s jakými informacemi pracují?
V pátek asi v půl jedenácté nám volali z Krajské hygienické stanice, že je možný zvýšený výskyt průjmovitých onemocnění neznámého původu v Novém Boru. Byli jsme instruováni, na jaké bakteriální a virologické vyšetření máme vzorky stolice odebírat. Například na naši ordinaci se minulou středu a čtvrtek nikdo s průjmem neobrátil. Až v pátek jsem ošetřila šest pacientů z různých míst Nového Boru a u většiny to spíše připomínalo alimentární infekci nedopečené mleté maso nebo kupovaný salát.
Jakými vyšetřeními pacienti procházejí poté, co přijdou se střevními potížemi?
První a velmi důležitá je anamnesa, tedy „zpovídání" pacienta. Co pacient jedl, pil, kde pobýval, kdy začaly potíže apod. Pokud je například podezření na infekce z jídla, dělá se výtěr z konečníku. Ten ale viry nezachytí. Vyšetření na viry je speciální a je hotovo dříve. Viry se totiž nemusejí kultivovat jako bakterie, které se kultivují čtyřiadvacet hodin a pokud je nález pozitivní, dělá se citlivost na antibiotika, což trvá další hodiny.
Co čeká a nemine pacienta, u kterého se přítomnost virového onemocnění prokáže?
Pokud se viry, které způsobují onemocnění trávicího traktu zjistí, pacient by měl být doma, měl by dodržovat přísná hygienická pravidla a měl by si léčit příznaky onemocnění. Asi dva týdny po nákaze bývá imunní, ale pak se onemocnění norovirem může dostavit klidně zase, pokud jsou pro něj podmínky. Kausální léčba, tedy ta, která přímo noroviry ničí, není. Doporučuje se dieta, léky potlačující zvracení a průjem, desinficiencia zažívacího traktu nebo takzvaně rehydratační roztoky, ale i další.
Problémy lidem působí noroviry, jejichž původ je zatím neznámý, ale může je způsobovat i bakterie E. Coli nalezená při rozborech vody. Je to tak? Čím se od sebe liší?
Noroviry jsou velmi jednoduché viry. Doposud jediným známým rezervoárem je člověk. Přenáší se takzvanou fekal-orální cestou, tedy ze stolice do úst, ale i aerosolem. Bakterie Escherichie coli jsou jiné organismy. Přežívají též v zažívacím traktu a dostanou se do vody fekáliemi. Osobně se jako občan Nového Boru pozastavuji nad prohlášením SčVaK, že všechny zdroje pitné vody pro Nový Bor byly nezávadné, ale přesto se na dvou odběrových místech v Lužické ulici a Revoluční vyskytly koliformní bakterie. Tak byla závada, nebo nebyla? Další rozbory vody budou dnes a myslím si, že výskyt koliformních bakterií, které ve vodě nemají co dělat, se prokáže. Ve výtěrech ze stolice u některých pacientů se též dle mých předběžných informací z laboratoře začínají objevovat.
Původ norovirů zřejmě nebude ve vodě. Čistě hypoteticky, co může být tedy jejich zdrojem?
Noroviry způsobují celosvětově nejvíce takzvaně alimentárních infekcí. Hypoteticky může být zdrojem i zakoupené jídlo nebo jídlo v restauraci, které je kontaminováno. Je dávno známo, že asi osmdesát procent všech infekcí se šíří rukama. Existuje třeba otřesná statistika, která říká, že u nás si až patnáct procent mužů a sedm procent žen po použití toalety ani neumyje ruce…
Zažila jste vy sama jako lékařka během své praxe podobnou situaci?
Za mých studií v 70tých letech byla epidemie žloutenky typu A z mražených polských jahod postříkaných fekáliemi. Pak si pamatuji na lokální epidemii takzvané stafylokové enterotoxikosy, což je strašný průjem, v Praze u policejního sboru. To se taky tutlalo a uvažovalo se i o sabotáži. Původcem byl žloutkový krém, do kterého se z malého hnisavého onemocnění prstu u kuchtičky dostal stafylokok a zneschopnil policejní sbor.
Jak se co nejlépe nákazám bránit obecně?
Žádné zázračné léky, jak si občas pacienti myslí, nemáme. Mýt a dezinfikovat si ruce, mýt si ruce, mýt si ruce a mýt si ruce. V ordinaci používáme dezinfekční prostředky s nejméně sedmdesáti procentním obsahem etanolu. Dále je nutné minimalizovat kontakty, tedy nechodit po nákupech ani po návštěvách.
Jak byste zhodnotila současný stav. Přibývá počet pacientů, nebo se situace obrací k lepšímu či stagnuje?
Pacientů dle mého soudu ubývá. Nových pacientů s příznaky vzniklými až po neděli bylo pět, a to za dva obvody, protože zastupuji. Až na jednoho byli všichni z jiných lokalit, než kde je vyhlášen zákaz odběru vody.
Lze podobné situaci podle vás v budoucnu předejít?
Nelze. Epidemie jsou a budou a lidský faktor jim napomáhá. Občas nám primitivní organismy, jako jsou viry a bakterie připomenou, jak je vysoce industrializovaná, "vykůlovaná" společnost s tablety, chytrými mobily, televizními satelity a internetem zranitelná. Mnoho lidí ztratilo selský rozum a domnívá se, že nemoci pomalu nebudou anebo že jdou poznat za deset minut jako v hloupých seriálech. Vyléčí se vše po internetu za půl hodiny a bez bolestí a utrpení a obětí. Trochu pokory by někdy neškodilo.