VYBERTE SI REGION

Lepší vzduch bez jedů přinesly Lípě nové motory

Česká Lípa - Jen minimální emise tuhých látek, jedovatého oxidu siřičitého nebo oxidů dusíku. Zatímco v jiných městech patří teplárna často mezi největší znečišťovatele ovzduší, v České Lípě to neplatí.

29.7.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Drahomír Stulír

Jen minimální emise tuhých látek, jedovatého oxidu siřičitého nebo oxidů dusíku. Zatímco v jiných městech patří teplárna často mezi největší znečišťovatele ovzduší, v České Lípě to neplatí.

Jak ukázaly aktuální údaje, razantní modernizace v teplárně omezila emise jedovatých plynů do vzduchu na úplné minimum. Místní teplárna vypouští nyní nad Českou Lípou podle aktuálního vlastního srovnání o 65 tisíc tun skleníkových plynů méně než v roce 1996.

Na rapidním zlepšení emisní situace má velký podíl už čtrnáct let staré zrušení výroby tepla z hnědého uhlí a mazutu. Nicméně nově situaci vylepšil ještě takzvaný „Cogen". Tedy přesně Cogen I a Cogen II. Jde o názvy dvou projektů, v rámci kterých došlo v letech 2011 a 2012 k obří modernizaci celé českolipské tepelné soustavy zhruba za 200 milionů korun.

Cogen je odvozenina z anglického slova cogeneration a znamená kogenerační výrobu. Srdcem teplárny se totiž v uplynulých letech stalo pět nových moderních motorů na plynové bázi, které vyrábějí nejen teplo, ale nově i elektřinu.

Stará Lípa a novoty

Areál teplárny ve Staré Lípě se v letech 2011 a 2012 zcela zásadně změnil. „Starou nepoužívanou uhelnou kotelnu nahradila moderní budova, kam byly umístěny tři z pěti nových kogeneračních motorů a nově zde byla umístěna obří akumulační nádrž, která umožňuje zásobování zákazníků v celém městě," popisuje Lukáš Jankovský, mluvčí skupiny MVV, která je většinovým vlastníkem českolipské teplárny. „Další dva motory jsou umístěné v bývalé výtopně Holý Vrch."

Celkový výkon všech motorů je 18,65 megawattů. Z toho 9,028 MW připadá na výrobu elektřiny a 9,622 MW výkonu zajišťuje výrobu tepla.

V rámci Cogenu teplárna navíc vybudovala 1,6 kilometrů dlouhé horkovodní propojení mezi oběma výtopnami, tedy mezi Starou Lípou a Holým Vrchem. Propojením dvou původně samostatných horkovodních sítí vznikla alespoň to tak teplárna tvrdí jedna z nejmodernějších soustav zásobování teplem u nás. A hlavně to znamená, že teplárna dnes může řídit zásobování teplem po celém městě z jednoho místa.

Pozitivní ekologické dopady, které přinesla modernizace, se podle teplárny mohou projevit i v ekonomice. V České Lípě se podařilo snížit poplatky za vypouštění emisí z více než 2 miliónů korun na pouhé desetitisíce. Zrušení výroby tepla z hnědého uhlí a mazutu v roce 2000 výrazně zlepšilo ovzduší ve městě. Česká Lípa má od té doby zvýšenou pouze hodnotu polétavého prachu, na kterou má velký vliv automobilová doprava.

Moderní a drahé

Navzdory modernizaci má Česká Lípa letos nejdražší teplo v Libereckém kraji. Za jeden gigajoul se po zvýšení ceny platí 712 korun. Důvodem nárůstu ceny o 1,3 procenta oproti loňsku bylo to, že od centrální soustavy se odpojily desítky panelových domů, patřící společnosti CPI Byty. Ta totiž ve svých domech nechala vybudovat samostatné plynové kotelny.

K podobnému řešení se už odhodlala i některá samostatná společenství vlastníků. Například v Mikovcově ulici, v Klášterní, na Újezdu nebo v Dlouhé ulici na sídlišti Špičák. Společenství vlastníků v Mikovcově ulici přestalo už v září 2012 od českolipské teplárny odebírat nejen teplo, které si vyrábějí sami, ale i teplou vodu. Tu teď nakupují od Severočeských vodovodů a kanalizací a sami si ji ohřívají.

Zatímco emise skleníkových plynů klesají, cena tepla v České Lípě docela podstatně roste. V roce 2011 přišel místní domácnosti gigajoul ještě na 595 korun, o rok později cena skokově narostla na 680 korun a vloni překročila hranici sedmi set korun na částku 702 Kč za gigajoul.

K ceně tepla je nutné dodat, že ačkoli je nejvyšší v kraji, nemusí to ve výsledku znamenat, že domácnosti v okresním městě zaplatí letos za teplo horentní sumy. Určitě totiž ušetří díky mírné zimě, spoří také zateplené domy a teplárna každoročně vrací přeplatky. V roce 2012 šlo zpět do českolipských domácností 13 milionů Kč, vloni 9 milionů.

Autor: Michael Polák

29.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Neomezený tarif za hubičku! Nemocnice dohodla extrémně levné volání

Olomouc – Zaměstnanci Vojenské nemocnice Olomouc mohou telefonovat bez obav o provolané minuty. Vedení nemocnice se totiž podařilo uzavřít s operátorem O2 mimořádně výhodnou smlouvu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies