Zajímají se především o nanomateriály a nanotechnologie. Technickou univerzitu v Liberci považují za špičku v tomto oboru. „Jsem rád, že jsem v Liberci. Díky nadstandardnímu vybavení laboratoří jsou tu výborné podmínky pro vědeckou práci," říká například absolvent University College of Science, Osmania University doktor Vinod Vellora Thekkae Padil z Indie, který se v týmu docenta Miroslava Černíka zaměřuje na využití nanočástic pro čištění životního prostředí. „Indie patří k nejhustěji obydleným zemím a potýká se víc než jiné země s problémem znečištěných vod. Je pro mě i osobně velmi důležité přispět k vyřešení tohoto aktuálního problému," říká indický vědec.

„Cílem je přilákat na univerzitu talentované vědce a rozvíjet spolupráci akademických pracovišť s českými i zahraničními výrobními podniky. Věříme, že s jejich pomocí získáme i více mezinárodních projektů, zejména těch s výstupy aplikovaného výzkumu," přiblížila projekt Markéta Dubová, vedoucí oddělení grantové podpory Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CxI). Vědecké talenty z celého světa se daří přilákat především díky podpoře Evropské unie. A proč se tolik investuje do lákání zahraničních vědců? Důvod je jasný. Věda se dnes zcela samozřejmě rozvíjí na mezinárodní úrovni a při spolupráci vědeckých týmů s praxí. „Tyto dva aspekty musíme ve svém vlastním zájmu rozvíjet, tvrdí ředitel pro vědu a výzkum CxI Miroslav Černík.

Podle něj je nezbytné konfrontovat vědecké výsledky s jinými českými i zahraničními pracovišti a úspěšné je dovést do praxe. Silná tradice ve výzkumu, kterou má Česká republika v řadě oblastí, už nestačí. „Čeští vědci potřebují získávat nové pohledy a přístupy. Na naši univerzitu přišli odborníci, kteří mají nejen jiné vzdělání, ale i jiný přístup k vědě a praxi, jinou životní filosofii a jiné sociální cítění. Promíchání českých odborníků s vědci z jiných zemí a spolupráce lidí s různými přístupy nemůže být jiná než užitečná," vysvětluje docent Černík. „Nepochybuji o tom, že takoví odborníci jací k nám přišli v rámci projektu, tyto nové pohledy přinesou," dodává.

Na tom se shodují i kolegové, doktoři Mohamed Said Darwish z Egypta a Michal Řezanka, absolvent Přírodovědecké fakulty UK v Praze, kteří spolupracují při vývoji nových materiálů pro čištění kontaminovaných vod a pro medicínské aplikace „Jedná se o magnetické nanočástice, které by se daly využít například pro cílený přenos léků v těle pacienta," říká egyptský vědec.

Mladí vědečtí pracovníci ale v rámci projektu nezískávají jen zkušenosti na bázi mezinárodní spolupráce. Musí se také zapojit do výuky a podělit se tak o své znalosti se studenty TUL. „Moc rád učím, ale jazyková bariéra je dost vysoká. Každá vysoká škola, která chce spolupracovat na mezinárodní úrovni, musí mít excelentně připravené studijní obory v angličtině," poznamenává mladý Ind.

Egypťan Mohamed Said Darwish naopak s obdivem mluví o úzkých kontaktech liberecké akademické půdy s průmyslovou praxí, ale připomíná, že podmínky mladých vědců jsou ve srovnání například s Německem horší. „Ještě štěstí, že je liberecká univerzita úspěšná ve svých žádostech o projekty, ale až skončí, může mít i tak úspěšná univerzita a obecně i Česká republika problémy v získávání vědců ze zahraničí," dodává.

Na tříletý projekt získala liberecká univerzita v roce 2012 dotaci Evropské unie a MŠMT ve výši zhruba 44 milionů korun z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Uchazeči museli absolvovat náročné a přísné výběrové řízení. Body se přidělovaly i za dosavadní výsledky vědecké práce, především patenty, užitné vzory a publikování v odborných časopisech. Do projektu se přihlásilo více než 120 uchazečů z desítek zemí. (koč)