Krajský sociální podnik má být společnost s ručením omezeným, jejím cílem tedy bude primárně zisk. Ten hodlá kraj investovat do zlepšení sociálních služeb na Liberecku.

Podnik bude podle krajského radního pro sociální věci Pavla Petráčka (ČSSD) nejen sám zaměstnávat postižené, bude ale i zprostředkovávat práci pro tyto lidi na trhu práce.

„Pro lidi s hendikepem není u nás vytvořená dostatečná síť pracovních příležitostí. A ani se není čemu divit, zaměstnavatelé obvykle dávají přednost zdravým zaměstnancům, kteří pracují na 100%. Pokud tu ale bude zřízena organizace, která zaměstnavatelům tyto postižené lidi dofinancuje, nebude jejich přijetí nic bránit,“ argumentuje Petráček.

Na dotace by jinak nedosáhli

K tomu mají dopomoci dotační tituly Ministerstva práce a sociálních věcí a také Evropské unie. Ty v této oblasti nabízejí výhodný systém podpory 80/20, tedy 80% podpory při 20% spoluúčasti. Účastnit se těchto dotačních programů mohou údajně pouze společnosti s ručením omezeným, proto je založení Krajského sociálního podniku nezbytné. Bez něj by kraj na dotace nedosáhl.

Spoluzakladatelem Krajského sociálního podniku bude Asociace sociálního podnikání, jehož předseda Hynek Kalvoda tvrdí, že sociální podnikání je ve světě běžný způsob, jak zajistit práci lidem s hendikepem a upevnit tak financování sociálních služeb.

„Třeba v Anglii existuje sociální podnik, který zaměstnává 80 000 lidí, což je třeba mnohem víc, než například Škoda Auto,“ podotkl Kalvoda.

Krajský sociální podnik bude mít sídlo v domově důchodců ve Františkově. Kromě poskytování a zprostředkování práce bude nabízet poradenství a analytickou činnost, bezpečnostní služby a také sociální služby.

„Pro stát i pro nás je nejhorší, pokud postižení lidé sedí doma a pobírají sociální dávky. To se teď změní,“ doplňuje radní Pavel Petráček. Vznik Krajského sociálního podniku již posvětila rada kraje, zabývat se jím bude ještě dubnové zastupitelstvo.

To se ale nelíbí zástupcům opozice, například Martin Půta (SLK) kritizuje, že radní se záměrem nejprve seznámili novináře a až potom ostatní zastupitele.

„Tady jde vidět, jak si je vedení kraje jisté svojí podporou ODS a KSČM, které s ním tiše vládnou. Všechno, co se nám dostane na stůl, je už předem domluveno, předjednáno a potom i odhlasováno,“ zlobí se Půta. Důvod založení sociálního podniku jako reakce na dotační tituly EU se mu rovněž nelíbí.

„To je tradiční obezlička, kterou politici používají. Když chtějí něco prosadit, řeknou, že EU něco jiného zakazuje a jim vlastně nic jiného nezbývá,“ kroutí hlavou politik.

Není to úkol kraje

Ještě prudší slova k záměru založit Krajský sociální podnik měl opoziční zastupitel Jiří Drda (SLK). Ten si myslí, že kraj by neměl zřizovat podnikatelské subjekty, neboť to není jeho úkolem. Sociální podnik považuje jen za jakési „Odkladiště vysloužilých politiků“.

„Jejich sociální cítění totiž končí přesně na prahu jejich peněženky,“ rýpl si Drda.