VYBERTE SI REGION

Lidi v Hrádku nad Nisou mě pořád ještě zdraví, říká hejtman Půta

Liberecký kraj - Přesně rok ve funkci hejtmana Libereckého kraje má někdejší starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta (Starostové).

8.12.2013
SDÍLEJ:

Hejtman Libereckého kraje Martin PůtaFoto: Deník/Vít Černý

Během jeho působení zavedl Liberecký kraj jako první v ČR transparentní účet, kam může nahlížet kdokoliv z veřejnosti a rovněž jako první poradní sbor odborníků z různých oblastí, tedy jakýsi krajský NERV… Po roční zkušenosti s vedením kraje i po předchozích letech starostování stále tvrdí, že politika se dá dělat slušně.

Jak se za rok změnil váš život?

Objevil jsem první šedivé vlasy a jinak myslím nijak zvlášť… Ne, to samozřejmě vtipkuji. Je to nepochybně velký rozdíl řídit město a řídit kraj. Člověka to naučí myslet i pracovat jiným způsobem. Pokud jste starostou a máte dost času a vůle, můžete osobně na řadu věcí dohlédnout. Když někde, dejme tomu, zateplují školu, můžete si zkontrolovat, jestli postupují tak, jak mají. Tady má člověk šanci tak maximálně jednou během celé realizace. Musíte se naučit spoléhat na lidi kolem sebe.

A podařilo se vám kolem sebe soustředit tým, kterému můžete důvěřovat?

V politice je to o to složitější, že si tým netvoříte sami, ale vyberou vám ho voliči. A vy se musíte spolehnout na to, že všichni, kdo jsou ve funkcích, jdou do politiky se stejným přesvědčením jako vy. Myslím, že to se podařilo, že řadu věcí vidíme hodně podobně. Já se kolem sebe navíc snažím držet lidi, kteří mi říkají pravdu, ačkoliv se mnou přímo nespolupracují. Zvednou telefon a dokážou říct: „Hele, takhle to nefunguje, tahle věc je špatně." Neztratit kontakt s realitou je podle mě asi vůbec nejdůležitější.

Kdo je hejtman Martin Půta?Martin Půta (narozen 13. září 1971, Liberec) je v pořadí čtvrtý hejtman Libereckého kraje, bývalý starosta města Hrádku nad Nisou, člen zastupitelstva Libereckého kraje a předseda Euroregionu Nisa. V roce 1989 dokončil studium na libereckém Gymnáziu F. X. Šaldy. V letech 19922002 pracoval jako technolog a vedoucí výroby ve firmě Vulkan Hrádek. Žije v Hrádku nad Nisou, je ženatý a má dvě děti. V současné době studuje obor Evropská studia a Veřejná správa na Metropolitní univerzitě v Praze. V roce 2002 byl Martin Půta za uskupení Hrádek potřebuje změny! zvolen starostou města Hrádek nad Nisou, post obhájil i v roce 2006 a 2010. Od roku 2005 je členem Rady Euroregionu Nisa, v roce 2007 se stal jeho místopředsedou a v roce 2011 pak jeho předsedou.

Na to jsem se chtěla zeptat, jestli jste neztratil schopnost reflexe a nemáte už ten typický „nadhled" politika a neříkáte lidem, kteří se vás snaží o něčem přesvědčit: „… to je složitý proces…"

Teď jste mě rozesmála. Snažím se slovo proces vůbec nepoužívat, myslím, že ho je v české politice víc, než je zdrávo. Když něco neumíte vysvětlit lidem kolem sebe, jak potom mají pochopit kroky, které děláte, ti zvenčí? Proto se snažím naslouchat a vysvětlovat. Někdy i sám sobě. Jinak jako politik sklouznete do situace, že některé věci děláte, a ani už nevíte vlastně proč…

Máte nějaký konkrétní příklad, kdy vám lidé řekli, co to tady děláte, vždyť je to jinak…?

Ano, třeba při tvorbě dotačního fondu. Šli jsme do toho s tím, aby v něm byla jasná pravidla, která by platila bez rozdílu pro všechny. A tak jsme do něj zahrnuli i lesnický fond. Já jsem byl ten, kdo to podporoval, zastával jsem názor, že pokud mají být pravidla jasná ve všech resortech, nevidím důvod, proč by se neměla vztahovat na jeden konkrétní. Trvalo asi dva měsíce, než mě lidé, kteří mají k problematice blízko, dokázali přesvědčit, že jde o oblast natolik specifickou, že by to mělo být jinak. Náměstkovi Jadrnému jsem musel přiznat: „Měli jste celou dobu pravdu. Pojďme to tedy vrátit."

Nerazíte cestu šéfa, který jednou rozhodne a už svá rozhodnutí odmítá revidovat?

Musíte mít vizi, ale když je to jinak, než jsem tvrdil, tak je dobré umět to přiznat. Schopnost revidovat vlastní kroky je důležitá, protože když lidi válcujete pořád svým názorem, časem je to přestane bavit a pak máte jen dvě možnosti buď absolutní vzdor, nebo absolutní útěk. Ani jedno není pro spolupráci dobré.

Pomohly vám při nástupu do čela kraje zkušenosti z vedení Euroregionu Nisa?

Určitě. Je to nesmírně užitečné, protože máte možnost vyslechnout si, jak se řeší věci v různých městech. Naučí vás to, že vaše řešení nemusí být vždycky tou pravou cestou, která vás dovede k cíli. Pomohlo mi to kromě nadhledu získat i řadu kontaktů, takže nemáme problém s ostatními starosty zvednout telefon a řadu věcí si vysvětlit.

Martin Půta, hejtman Libereckého krajeNaznačujete, že jste nevstoupil do vyšší politiky, ale vyšší politika naopak sestoupila z kraje do měst a obcí, blíž k lidem?

Snažím se, aby sekretariát hejtmana nebyl bariérou, za kterou se nikdo nedostane. Lidi kolem mě mi často nadávají, že se zbytečně zabývám věcmi, které řešit nemusím. Jenže mě věci zajímají. A i když nemáme přímou možnost něco ovlivnit, je důležité mít informace. Třeba od firem, které řeší různé problémy, takže pak máte možnost je tlumočit dál třeba při setkání s různými ministry.

Česká republika dokončuje tvorbu operačních programů pro čerpání evropských dotací. Na jak velkou částku máte připraveny projekty? Jinými slovy, kolik byste chtěli peněz z Bruselu pro rozvoj kraje? A do kterých oblastí je chcete investovat?

Teď právě dokončujeme aktualizaci rozvoje plánu kraje. Největší část předpokládaných peněz, 2,5 miliardy, chceme investovat do regionálních silnic. To je jeden z problémů, který kraje, a nejen Liberecký, řeší. Další poměrně velkou část zhruba 1,5 miliardy bychom chtěli investovat do krajského zdravotnictví. Pak jsou tam projekty, které se týkají životního prostředí a vzdělávání. Celkem bychom chtěli čerpat kolem 5,5 miliardy. Nevím, jestli nejde jen o zbožné přání. V každém případě chceme za evropské peníze podporovat věci veřejného zájmu. Určitě nechci pokračovat, jako jinde, v pološílených projektech, jako byl například akvapark na Modravě, v hotelích a sjezdovkách…

Pět miliard je velké sousto. Je rozpočet kraje nastavený tak, abyste v ideálním případě byli schopni zaplatit nutnou spoluúčast?

Jsem přesvědčen, že když překonáme rok 2014, který bude pravděpodobně nejsložitější od vzniku kraje jako celku, jsme schopni vytvořit dostatečné zdroje na financování projektů. Nepopírám, že nadcházející rok pro nás bude složitý, protože se nám potkávají navýšené splátky úvěrů, které platíme po našich předchůdcích. Poprvé máme v rozpočtu i spolufinancování na projekty odstraňující povodňové škody z roku 2010. Situace nebude úplně jednoduchá, ale my jsme si řekli, že se s ní vyrovnáme bez dalších úvěrů.Třebaže úvěr nepovažuji za sprosté slovo.

Když se bavíme o evropských fondech, mezi lidmi pořád převládá názor, že nám Brusel spíš ubližuje, než prospívá…

Často se nadává na věci, za které si můžeme sami. Třeba proslulé pákové baterie v restauracích, kdy se ukázalo, že to po nás Brusel nejenže nechtěl, ale že to naopak vymysleli horliví čeští úředníci. Často mi připadá, že dotahujeme nařízení Evropského parlamentu do naprosto absurdních závěrů. Myslím si, že Brusel nám škodí rozhodně méně, než si škodíme sami. Nesmíme ale zapomínat, že Česká republika je navázaná na spolupráci a vývoz především do EU, jinou alternativu v tuto chvíli nevidím. Samozřejmě pokud někdo nechce jasně říct, jako Ukrajina, že budeme místo s EU obchodovat s Ruskem. Nejsem proti rozšíření této spolupráce, ale na bázi rovný s rovným. A to nemyslím, že Ukrajina je…

Vraťme se ke kraji. Je v dotačních plánech zahrnuta vize nové krajské nemocnice?

Sestavujeme tým, který by se otázkou měl zabývat. Počítáme ve finančním plánu s penězi, které by libereckou nemocnici měly zabezpečit na příštích dvacet let, aby nedocházelo k situacím, že když potřebujeme nový lineární urychlovač na onkologii, musíme přistavovat nějakou boudu, aby se tam vůbec vešel. Je třeba dobudovat urgentní centrum a řešit věci dlouhodobě. Ale jsem rád, že debata se otevírá, právě proto abychom uměli využívat peníze v období 2014 2020. A nemuseli si říct, že zatímco my jsme se tu šest let dohadovali, v jiných krajích se zatím stavělo.

Dá se politika dělat slušně? Jak to vidíte poté, co jste vystoupil z té lokální do mezipatra vysoké?

Já si myslím, že se musí dělat slušně. Politika je dnes hodně démonizovaná. Když někde řeknete, že jste hejtman, někdy stačí i starosta, pro spoustu lidí jste hned „sprostý podezřelý", protože nikdo nevěří, že by lidé v politice mohli fungovat normálně slušně. Snažím se, aby to tak bylo.

V politice, stejně jako v každé jiné profesi platí, že dobrou pověst máte jen máte jen jednu. A když ji ztratíte, už to nikdy nedoženete.

Tohle vám každý podepíše, na druhou stranu vám mnozí řeknou, jestli není lepší mít dvě miliardy na kontě a budovat si tu dobrou pověst někde jinde…

Já si zakládám na jedné věci. Aby vás lidé ještě zdravili a neplivali po vás, když jdete s rodinou po městě. To si za žádné miliardy nekoupíte. Navíc, jak se ukázalo v posledních sto letech, na kontě je klidně můžete jeden den mít a druhý už ne. A já jsem rád, že mě zatím ještě lidé v Hrádku zdraví.

Autor: Jana Švecová

8.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Trump pozval Zemana na návštěvu Bílého domu

Praha - Příští americký prezident Donald Trump pozval českého prezidenta Miloše Zemana k návštěvě Bílého domu. Řekl mu to v dnešním telefonickém rozhovoru, sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Návštěva by se mohla uskutečnit v dubnu příštího roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies