VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mají obce platit za nic?

Hrádek nad Nisou, Turnov - Další vracení peněz za něco, co se nestalo.

8.5.2015
SDÍLEJ:

Cyklostezka Greenway Jizera.Foto: Deník

Co má společného Hrádek nad Nisou a Sdružení Český ráj? Jednu větu z auditu ministerstva financí. Ta zní, že při zadávání výběrového řízení mohlo dojít k diskriminaci uchazečů. Jinými slovy, nic se nestalo, ale mohlo se stát. A za to mají obce vracet peníze z evropských dotací. „Nikdy bych nevěřil tomu, že je něco takového vůbec možné," říká starosta obce Líšný Jiří Mikeš.

Ta se má podílet na vracení téměř jednoho a půl milionu korun za pochybení při výstavbě cyklostezky Greenway Jizera z Dolánek přes Rakousy a Malou Skálu do Líšného.

„V zadávacích podmínkách jsme měli, že žadatel má mít předchozí zkušenost s výstavbou cyklostezky. Podle nás je to logické, podle ministerstva diskriminační pro ostatní uchazeče. Za to máme vrátit pět procent z celkové dotace, tedy skoro milion a půl," vysvětluje předsedkyně Sdružení Český ráj Jana Svobodová.

Nedáme jim ani korunu, klidně to poženu až k evropskému soudu do Štrasburku. To je nebetyčná drzost. Josef Horinka, starosta Hrádku

Sdružení se rozhodlo, že částku rozdělí mezi jednotlivé obce. V praxi to znamená, že z obecního rozpočtu musí dát Turnov 873 411 korun, Malá Skála 220 658 korun, Líšný 172 887 korun a Rakousy 83 037 korun. Jenže Rakousy už vzhledem k rozpočtu obce odmítly peníze dát. Sdružení Český ráj to proto bude muset zaplatit za ně. Ostatní obce na podmínky přistoupily. „Nelíbí se mi to, ale nemůžeme v tom Turnov nechat samotný, musíme ctít smlouvu o partnerství," říká starosta Líšného Jiří Mikeš. Pokud by se totiž obec odmítly na pokutě podílet, musel by ji Turnov, jako ručitel úvěru, který si Sdružení Český ráj na stavbu cyklostezky vzalo, zaplatit celou sám.

Podobně je na tom i Hrádek nad Nisou. Ten dostal pokutu za rekonstrukci náměstí, platit ale odmítá. „Hrádek má zaplatit 5 milionů korun za to, že v podmínkách soutěže měl, že uchazeči musí mít k dispozici obalovnu asfaltových směsí. Podle auditorů ministerstva financí to je skrytá diskriminace. I přesto, že se žádný uchazeč kvůli tomu neodvolal a předchozím kontrolám to nevadilo," uvádí hejtman Martin Půta, který v době rekonstrukce náměstí byl v Hrádku starostou. „Nedáme jim ani korunu, budeme se soudit a klidně to poženu až k evropskému soudu do Štrasburku. Kdyby se něco ukradlo, neřeknu ani popel, ale tohle je nebetyčná drzost," neskrývá rozhořčení současný starosta Josef Horinka.

„Asfalt se nedá skladovat jako kamení, musí se vyrobit a hned položit. Proto jsme ten požadavek na obalovnu dali. Nikdo s tím neměl problém. A teď, po šesti letech, přijde někdo s tím, že jsme někoho skrytě diskriminovali," říká Horinka. Podle něj v době, kdy se náměstí rekonstruovalo, byl velký stavební boom. „Chtěli jsme mít jistotu, že oprava se stihne v termínu. Kdyby se nějak prodloužila, ohrozili bychom tím tu dotaci. V té době bylo běžné, že požadavek na obalovnu byl. Hodně se stavělo a obalovny jely naplno, často zájemce odkazovaly na pozdější termín, nechtěli jsme nic riskovat. A za to máme platit pokutu? Když si navíc ani nikdo nestěžoval, ani z těch uchazečů, kteří vlastní obalovnu neměli?"

Podle ministerstva financí existuje ale několik judikátů, které podobné praktiky zakazují právě s ohledem na možnou diskriminaci.

„Jenže ty judikáty vyšly v době, kdy už jsme měli postaveno. Přeci nelze uplatňovat nějaký zákon na dobu před tím, než začal platit," dodává Horinka. Oslovil už proto několik právníků, aby Hrádku pomohli v soudním sporu. „Na tom je nejhorší, že ten samý orgán, který vám dotaci poskytne, všechno předtím zkontroluje, odsouhlasí, nemá námitek, tak po několika letech se probudí a přijde s něčím takovým," poukazuje Horinka na Regionální operační program ROP Severovýchod, který evropské dotace přerozděluje.

„Nemohu se zbavit dojmu, že to je promyšlený atak na obce. Stát na ty evropské dotace přispívá zhruba pěti procenty. Mám dojem, že ministerstvo financí si tímto způsobem bere státní podíl zpět, je to hon na obecní rozpočty," rozčiluje se starosta Líšného Mikeš. Za pravdu mu dává i starosta Chrastavy Michael Canov. „Děje se tak poslední rok a půl, že auditní orgán ministerstva financí při následných kontrolách přichází s větou, že při zadávání výběrových řízení mohlo dojít k něčemu nepatřičnému, ačkoliv se tak nestalo. To je nehoráznost. Už jsme na to upozornili ministra Babiše, psal jsem i premiérovi, ale pořád se tak děje."

Autor: Jana Pavlíčková

8.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies