VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Malé obce: Nechceme být vesničkami střediskovými

Liberecko - Slučovat se, aby přišlo víc peněz do obecních pokladen? Nikdy, jsou přesvědčeni starostové.

15.1.2012 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Ondřej Šmíd

Žádná z obcí na Liberecku, která se k 1. lednu letošního roku mohla sloučit s jinou, tak letos neučinila. Zákon to sice umožňuje, ale ze strany obcí chybí k tomuto kroku vůle. Přitom by na tom mohly vydělat: sloučení neznamená zánik jména, jen přesun samosprávy do jednoho centra a tím pádem zjednodušení administrativy. Malé obce s titěrnými rozpočty by také snáze dosáhly na dotace, k jimž jim nyní chybí peníze na pouhou spoluúčast.

Jak tvrdí Jaroslav Zámečník, jednatel české části Euroregionu Nisa, slučování malých obcí ve větší se úspěšně praktikovalo v Německu, kde je jejich průměrná velikost od 2 do 5 tisíc. Vzniklé celky jsou tak silnějšími partnery ve snaze dosáhnout na dotace.

Mizí náklady na administrativu

„Slučování obcí má smysl tam, kde jsou finančně na suchu a nemohou realizovat žádné investiční akce. Takové to může zachránit,“ říká Zámečník.

V poměru k celkovým výdajům obce jsou totiž náklady na administrativu malých obcí astronomické. To v případě sloučení s větší obcí odpadá. Úspory v tomto ohledu byly nejsilnějším důvodem, proč se obce v minulosti slučovaly.

Některé obce mají navíc problém sehnat dostatečný počet zastupitelů a nebo v nich ani není kandidát na starostu. Takové si o sloučení přímo říkají. Nejdůležitější výhodou ale zůstává šance sáhnout si na evropské peníze.

„Jakákoliv dotace z EU je podmíněna spoluúčastí obce. Může si ale vesnice s ročním rozpočtem 2 miliony dovolit vynaložit třeba 300 000 korun na jednu akci? Těžko,“ argumentuje Jaroslav Zámečník, proč je vhodné spojit síly.

Starostové: Toho jsme si užili dost!

Starostové těch nejmenších obcí to ale vidí přesně opačně. Slučovat se nechtějí. U většiny z nich stále doznívá totalitní obrat střediskových obcí, kdy přidružené vesnice jen paběrkovaly.

„Toho jsme si v minulosti užili dost,“ rezolutně odmítá myšlenku sloučení starosta Soběslavic Radko Rys. Vesnice má asi 130 obyvatel a v roce 1980 byla nařízením shora přidružena k Pěnčínu. Až 10 let na to si místní vymohli odtržení.

„Chceme být pány svých prostředků. Hospodaříme si tu sami a děláme si vše po svém. Možná to má své nevýhody, ale máme zkušenost, že když je centrum jinde, na úplný kraj se nedohlédne,“ je přesvědčen starosta.

Podobně vidí situaci Martin Beksa, starosta Vlastibořic, obce s přibližně 190 obyvateli.

„Skládáme se ze tří osad a občas je problém, aby jenom v jejich rámci byly finanční prostředky rovnoměrně investovány. Neumím si představit, jak by to fungovalo, kdyby naše středisková obec byla jinde,“ potvrzuje .

Jak Deník zjistil, právě obava z nerovnoměrného rozdělení peněz, kdy by menší přidružené obce byly bity, stojí za jednoznačným odmítnutím starostů na Liberecku. Slučovat se nechce ani Cetenov, jedna z nejmenších obcí na Liberecku. Trvale zde žije jen něco kolem 120 lidí. Starostka Helena Kováčová však odmítá myšlenku, že by se přidružili k nedalekým Všelibicím.

Opakovat stejnou chybu nebudeme

„Sami jsme opravili cesty, kapličku nebo obecní úřad. Obecní rozhlas funguje, veřejné osvětlení svítí. Nevím, v čem dalším by nám sloučení mohlo pomoci,“ argumentuje starostka.

V roce 1990 se Cetenov „trhnul“ od Všelibic, neboť se lidem zdálo, že veškeré peníze končily jenom tam. A opakovat stejnou chybu prý nechtějí.

Rozpad obří střediskové obce se v devadesátých letech dotkl i Sychrova. Ten slučoval Žďárek, Paceřice, Čtveřín, Doubí, Lažany, Kobyly, Vlastibořice, Soběslavice a Radimovice. Z každé části se v roce 1991 stala samostatná obec, i Sychrov zůstal, ale již ne jako středisková obec.

„Bylo to dobré rozhodnutí. Všichni si teď hospodaří po svém,“ shrnuje tento krok starostka Sychrova Jaroslava Kvapilová.

Výhody sloučení obcí:
• Úspory při poskytování veřejných statků a služeb
• Větší zájem veřejnosti v dané lokalitě na správě věcí veřejných
• Větší, stabilnější rozpočet
• Pro kvalifikované pracovníky je větší obec atraktivnější než obec menší

Nevýhody sloučení obcí:
• Možný vznik etnického pnutí
• Aparát malé obce je méně složitější
• Dominantní postavení větší obce nad menší
• Oslabí bezprostřední vztah mezi obyvateli a zastupiteli
• Menší váha hlasu ve větší obci

Zdroj: Rady vlády pro sociální a ekonomickou strategii

Autor: Tomáš Lánský

15.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

EET ilustrační foto
5

Zmatení řezníci či pekaři. Nevědí, zda mají povinně dávat účtenky

Ilustrační foto

Ředitelka školy: Znevažovali mou práci, ponižovali a uráželi mě

Poděbradská hydroelektrárna je památkou. Majitel zuří!

Nymburk, Poděbrady - V pondělí vláda rozhodla o zařazení 15 staveb na seznam národních chráněných památek. Na seznamu je i nymburské krematorium a poděbradská hydroelektrárna.

AKTUALIZOVÁNO

Ve škole v Německu zasahovala policie kvůli střelci. Nebyl tam

Ve škole v obci Menden na západě Německa byly v pohotovosti speciální jednotky a policie kvůli podezření,  že je v její budově střelec. Po zásahu se ale ukázalo, že šlo o planý polach. 

ČSSD chce radikálně měnit daňový systém. Návrh sbližuje Babiše s Fialou

Sociální demokraté razantně vykročili za levicovým voličem. Slova Bohuslava Sobotky o vyhaslosti bohumínského usnesení, jež ČSSD zapovídá spolupráci s komunisty, byla jen rétorickým cvičením proti tomu, s čím přicházejí nyní.

Školy zakazují žákům mobily, hrozí i dvojka z chování

O tom, zda vůbec mobilní telefony patří dětem do ruky a od kolika let, se zabýval průzkum Deníku v minulém roce. Z něj vyšlo najevo, že rodiče většinou pořizují dítěti mobilní telefon v momentě, kdy začne chodit do školy bez jejich doprovodu. Naskýtá se však otázka, zda mobil patří do školy a jakým způsobem omezit jeho používání při vyučovacích hodinách.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies