VYBERTE SI REGION

Městu nepomůže nikdo, kdo se bojí rozhodnout

Liberec - /ROZHOVOR/ Jak se cítí Tibor Batthyány po roce v roli primátora Liberce? Lituje spojení ze Změnou? Co ho štve nejvíc a co se daří? A proč to na zastupitelstvu vypadá někdy jako v ringu?

11.11.2015
SDÍLEJ:

TIBOR BATTHYÁNY (Hnutí ANO) se stal primátorem Liberce 27. listopadu 2014. Povolební vyjednávání přitom trvalo nejdéle z celé republiky. Volby totiž vyhrála Změna pro Liberec, se kterou nikdo do koalice nechtěl. Původně ani Hnutí ANO.Foto: Jan Král

Připomeňme, že primátorem jste se stal po názorovém veletoči. Nejprve jste v ANO tvrdili, že se Změnou nikdy, a před podpisem koaliční dohody se Starosty a dalšími jste náhle obrátili. Co vás tehdy tak rozčílilo?
Asi ty zavedené politické praktiky. Mysleli si, že nás utáhnou na vařené nudli, protože jsme nezkušení. My jsme chápali, že oni jsou zkušenější, ale zašlo to za únosnou mez. Tam se na tom podepsali zejména Starostové. Díky tomu jsem zjistil, že vyjednávání nebude jejich nejsilnější stránkou. Už se 
k tomu ale nechci vracet, karty jsou rozdány a já i se Starosty budu vycházet, jak nejlíp to jen půjde. Zatím to sice trochu dře, ale uvidíme. Mám-li se na to podívat nezaujatě, chyba je na obou stranách, nikoli pouze u nich.

Spojili jste se nakonec se Změnou, o které řada lidí tvrdí, že jí není radno co věřit. Toho tedy nelitujete?
Rozhodně ne. Komunikace je mnohem snazší. Je něco jiného, když se dohadují dvě nebo nebo čtyři, pět stran. Takže zpětně spojení se Změnou hodnotím jako dobrý krok.

Někdy to ale vypadá, že ANO jsou ti pragmatici, kteří krotí mnohdy romantické představy Změny.
Ano, takhle to funguje, to jste se trefila.

V čem se lišíte?
My jsme
z ANO z podnikatelského prostředí, jsme pro efektivní nakládání s penězi. A oni jsou spíš přes tu zeleninu a veřejné prostory. Což jim neupíráme, ale vždycky jsou za tím peníze. Dáváme jim velké pole působnosti v jejich zájmových oblastech, ale občas to potřebuje jakoby ťafku. Někdy se rozjedou a nezabrzdí. Občas se prostě musí jít cestou kompromisů.

Takže žádné konflikty?
Ne. Když je něco opravdu neprůchodné, tak se to odloží a přijde na pořad dne později, až se zase všichni uklidníme.

Říká se, že skutečným primátorem je Jan Korytář a vy jste jen jeho loutkou…
To už jsem také slyšel. Ale skutečnost je opravdu jiná.

Vy naopak vodíte jeho?
Ne, to ne. Já ho nevodím, pouze koriguji. (směje se)

Když jste dostával primátorský řetěz, tak jste řekl, že chcete, aby zmizely příkopy mezi jednotlivými stranami. Ale na zastupitelstvu to spíš vypadá, že se spíš prohlubují.
To je proto, že Starostové opoziční práci povýšili ještě 
o stupeň výš. Když se podívám na naše předchůdce, tak takovéhle „haryky“ opozice nedělala. Občas štěkala, vykřikovala, ale tady Starostové ryjí úplně do všeho. Jednou mi dokonce o přestávce jeden ze Starostů na rovinu řekl: Vím, že to je kravina, ale teď do vás budu šít.

Čili hra před veřejností?
Asi. V soukromí nebo při běžné mailové korespondenci s nimi to je úplně normální, jenže za to neposbírají politické body. Takže na zastupitelstvu to pak vypadá jinak. Tam se do nás dokáží navážet kvůli všemu, neustále kritizují a producírují se před kamerou, která přenáší on-line zastupitelstvo.

Jaký z toho máte pocit?
Občas mě to štve, ale za ten rok už jsem poznal, jak politika ve skutečnosti funguje.

Jak tedy hodnotíte politickou kulturu v Liberci?
Myslím, že největší průšvih je ten, že současná koalice nemá žádný průšvih . To je ten „problém“. Díky tomu se zastupitelstvo točí na úplných prkotinách. Občas tam dojde i na osobní slovní šarvátky, ale to vychází z historie. My vám tenkrát tohle… vy nám teď tohle. Ale jinak bych řekl, že to jde, v ničem se moc nelišíme od jiných měst.

Víte, že někteří lidé uzavírají sázky, jestli jednání zastupitelstva skončí o půlnoci nebo ve dvě ráno?
To je masakr. Když se podíváte, kolik času na čem strávíme, tak se opravdu točíme na – s prominutím – kravinách. To je právě ta politická exhibice.

Jak jste spokojen s prací členů vašeho klubu Hnutí ANO? Protože ti se naopak neprojevují na zastupitelstvu vůbec a až na dvě výjimky většinou mlčí.
Ano, jsou disciplinovaní… (směje se). My si vyříkáme všechno na klubu a na zastupitelstvu už proto nemají potřebu exhibovat. Jsou to lidé z podnikatelského prostředí, jejich čas je drahý. Všimněte si, že často zastupitelé mluví dokola o tom samém, mám pocit, že vůbec nevnímají, co před nimi už řekl někdo jiný.

Terčem kritiky se při schvalování dotací z Ekofondu stali Jan Korytář a náměstkyně Karolína Hrbková, respektive jejich funkce v občanském sdružení Čmelák. Vám nevadí, že jsou v předsednictvu?
Nevadí mi, že tam sedí. Ale vadí mi, že si na to čerpají dotace. Prostě teď jsem já ve vedení města, tak jsou mi některé věci zapovězeny.

A řekl jste jim to takhle?
Ano, je to i v zápise z Rady. Řekl jsem jim, že teď zkrátka musí něco obětovat.

Přesto se Čmelák v žádostech o dotace objevil. I když je pak nedostal…
To je pravda. Ale ze strany klubu ANO je určitě nebudeme podporovat. To vědí.

Když jsme u zastupitelstva a Rady, jak rychle jste zvládl úřednický žargon?
Některé materiály jsou psány tak, že člověk často neví, co vlastně čte… Když ke mně přijde vedoucí odboru a začne mluvit nějakou jejich řečí, tak je posílám za dveře, ať se vrátí a zkusí to znovu. Ale víte co je nejhorší? Že vám něco odvypráví a pak říkají – no a to je všechno. A já na to – jak všechno? Vy mi tu něco předestřete, ale k tomu by měl být přeci nějaký návrh řešení. A oni – to my ještě nevíme. Takže je musím občas úkolovat. Ale jinak se to dá. V materiálech se orientuji.

Ptám se i proto, že nedávno odešlo 23 libereckých zastupitelů od soudu s podmínkou za to, jak kdysi rozhodli. Oni se přitom hájí tím, že se spoléhali na to, co jim připravili úředníci.
Celý ten soud je naprostý nesmysl. Řadoví zastupitelé mají možnost se rozhodovat právě jen podle materiálů, které dostanou na stůl. Pokud by se mělo takto posuzovat i do budoucna, tak na radnice přestanou chodit vzdělaní lidé, kteří mají upřímný zájem o rozvoj města. Hodně se změnilo společenské klima, lidé se pomalu bojí do politiky jít. Aktivisté tam sice jdou, strašně moc toho navykládají, ale pak pro nic nezvednou ruku.

Jak snášíte schvalovací procesy? Většinou nic nejde hned, vše je vázáno lhůtami, razítky?
Ten čas je opravdu problém. I když naši úředníci se snaží vyřizovat věci co nejrychleji, ale někdy to uspíšit nejde. Ale odpadlo tady to, co bylo zvykem než jsem přišel. A sice, že každý druhý úředník přišel a říkal – tohle nejde, tamhle to nejde. Řekl jsem jim, ať přestanou řešit proč něco nejde a začnou pracovat na tom, aby to šlo.

To se do velké míry podařilo. Ale je to běh na dlouhou trať. Mnoho úředníků není vůbec špatných, jen komunikace občas vázne.
Lidé přijdou do styku 
s radnicí nejčastěji skrz úředníky. Vy tedy můžete ovlivnit, jak se mají chovat? Úředníci spadají pod tajemníka úřadu. A skrze něj to mohu ovlivnit. Zavedl jsem flexibilní pracovní dobu, aby maminky od dětí mohly přijít do práce dřív a dřív odejít. Tohle se řešit dá. Ale nevyřešíte, když máte například nějakého vedoucího odboru blba a nemáte za něj náhradu. I když to jsme, naštěstí, zatím řešit nemuseli. Také je problém, že na některé pozice, třeba vodoprávní nebo stavební úřad, se opravdu velmi těžko shání kvalitní, kvalifikovaní lidé.

Kvůli platu?
V platu bych problém, až na určité specifické pozice, neviděl. Spíše možnost mimořádného odměňování nefunguje tak pružně, přidejte tabulkové platy, nárokové složky. Zkrátka byrokracie.

Když jste přebírali se Změnou radnici, tak mezi zaměstnanci vypukla panika, že budou čistky…
A vidíte, nic se nestalo. Já jsem si to dal jako podmínku, přes kterou nejede vlak. Tedy že tomu dáme šest měsíců, aby se zkrotily revolucionářské nálady Změny a až zjistíme, jak to tady funguje, můžeme dělat personálie. A těch změn bylo opravdu minimum.

Nicméně odbor strategického rozvoje a dotací – tam nezůstal kámen na kameni?
Pravda. Tam jsem se to snažil udržet seč to šlo, ale problém byl v tom, že nikdo 
z těch lidí, kteří tam byli, nechtěli pracovat pod Janem Korytářem a on s nimi. Obě strany to chvíli zkoušely, ale nešlo to. Nechuť z obou stran byla příliš veliká. Takže on téměř celý odbor obměnil. Možná i z toho se odvíjejí některé problémy. Jsem zastáncem jisté návaznosti, a pokud zrovna na tomto odboru nemáte kontinuitu a zkušenost, tak to nejde tak lehce. On si ale myslel, že to bude jednodušší, že ti noví lidé budou hned od první vteřiny stoprocentně fungovat a ono to tak není. Toto byla jedna z oblastí, kde jsme měli diametrálně odlišné názory na fungování města. Nicméně, tento odbor je v jeho gesci, přijal za něj zodpovědnost a nebylo by fér, abych mu do toho mluvil.

Museli jste redukovat plány koalice právě s ohledem na to, že ne všechno jde tak rychle?
Dělali jsme si revizi programu, myslím, že 75 % jsme v limitu a 25 % se nám nedaří realizovat buď z důvodů časových nebo i kvůli naší prvotní naivitě.

Co se nedaří?
Třeba nás štve, jak vypadá přehrada 
v Liberci. Dali jsme si ji jako prioritu. Pak ale přijdete na město a zjistíte, že co se týká pokladny, tak je to s ní jak 
u snědeného krámu. Do toho končí předchozí programovací období dotací a do nového se přehrada nedostala, nemá příliš kam. Tak se rozhodnete alespoň pro nějaké dílčí úpravy. Vyčistit dno, vybagrovat nánosy. A tím začíná pohádka o slepičce a kohoutkovi. Jdete za Povodím Labe, zda se o to nemohou postarat. A oni řeknou – ne, teče nám tam sajrajt z Králova Háje, dokud se to nevyřeší, nic nebude. Tak jdete na Severočeské vodovody a kanalizace a zase slyšíte – potřebujeme povolení od támhletěch a těhletěch…tak zase jdete jinam a pořád dokola… šílené. Ale doufám, že příští rok se do toho pustíme, tím martyriem si projdeme a něco s přehradou konečně uděláme. Dvacet let se o ni nikdo nestaral.

Na co jste naopak pyšný, že se za ten rok povedlo?
Urovnali jsme spousty sporů, které se tady, i z toho strachu nějak rozhodnout, vlekly. Ale město se nikam neposune, když tu nebude sedět někdo, kdo je ochoten a schopen rozhodnout. Minimalizujeme také různé pokuty od Úřadu pro hospodářskou soutěž, narovnali jsme vztahy s několika firmami, které se soudily s městem. Udělali jsme novou smlouvu s Eltodem, kde jsme dokázali náklady města podstatně zredukovat a konečně bude klid, protože bylo neuvěřitelné, co se kolem toho dělo. A zase – to je ta politická vůle předchozího vedení. Rozbořit se dá všechno poměrně snadno, ale musíte také přijít s nějakým řešením. Když někdo 
z politiků řekne: nechci to takhle – tak to nestačí. Musí říct i to B, tedy jak si to představuje. Hledáme řešení, jak dodat Liberečanům levnější teplo z teplárny. Část se podařila, ale je to teprve začátek. Mám radost i z některých městských společností. Například Liberecká IS teď vyšlapujeme jako hodinky. A na dalších věcech pracujeme.

Řekl byste o sobě, že jste rázný?
Říkají o mě, že jsem despota. Když se rozčílím, nejdu pro sprosté slovo daleko. A bouchnout do stolu si také umím. To je například nápad s koupí libereckého zámku nebo parku u Kláštera. Já Liberec nehodlám zasekat do dalších provozních nákladů, dluhů. To je ten pragmatismus. Kudrlinky se mohou vytvářet, ale musíme na to mít. Na dluh už žije Liberec dlouho.

Za rok jsou krajské volby. Hlásí se do ANO noví členové?
Ano, hlásí. Ale kvalita trochu pokulhává. Nerad bych, aby z toho vyšlo, že někoho kádrujeme nebo že jsme elitáři, ale než mít hnutí o dvaceti tisících lidech, kde nikdo nic nedělá, tak ať nás jsou jen dva tisíce, ale budeme vědět, že naši členové dělají. Někteří uchazeči mají také dost nereálné ambice, chybí jim sebekritika.

Jak vidíte šance ANO 
v krajských volbách?
Myslím, že zabodujeme, pokud neuděláme nějaké koniny a pokud náš program bude mít hlavu a patu. A určitě to bude o kvalitních kandidátech. Máme vytipovány zhruba tři lídry. Ale se zveřejněním jmen nebudeme pospíchat.

Stavíte na známých jménech?
Spíš půjdeme opět cestou, že to budou neznámí lidé, jako u komunálních a předtím v parlamentních volbách. A určitě není naším cílem kumulovat funkce. Takže já na kandidátce budu, ale spíš tak do počtu.

Co když vás lidé přesto vykroužkují a dostanou na první místo?
I tak. Co jsem schopen a ochoten z časových důvodů vzít, je neuvolněný, řadový člen krajského zastupitelstva. Tím to pro mě osobně končí. Já si to chci odkroutit tady na městě a ukázat, že mohu být Liberci užitečný a prospěšný a ne že budu sedět na patnácti židlích. Chci mít čas na město, protože je v něm stále co řešit a zlepšovat.

Autor: Jana Pavlíčková

11.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies