VYBERTE SI REGION

Muž sází stromy v Kamerunu. Natočili o něm dokument

Liberec /ROZHOVOR/ - Rozhovor o novém dokumentu Muž, který sází stromy sdružení Kedjom-Keku s jeho dvěma členy Martinem Mikešem a Josefem Petrem.

10.4.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
54 fotografií
MUŽ, KTERÝ SÁZÍ STROMY. Dokument bude mít premiéru v červnu tohoto roku. Uvidí ho i Liberečané.

MUŽ, KTERÝ SÁZÍ STROMY. Dokument bude mít premiéru v červnu tohoto roku. Uvidí ho i Liberečané.Foto: Michal Galik

Pomohli v Africe dostavět školku, vybudovali tam vzdělávací centrum, šijí pestrobarevnou módu, pomáhají chránit kamerunskou přírodu a zvířata a chtějí učit obyvatele, jak šetrněji obdělávat půdu.

Řeč je o libereckém sdružení Kedjom-Keku. Nyní dokončili projekt Voda pro Kamerun, kterého se zúčastnili i dvě liberecké kavárny, akoncem roku dotočili snímek o sázení stromů, který bude mít premiéru v červnu.

Jak jejich úsilí pokračuje, čeho dalšího chtějí dosáhnout a jak může pomoci veřejnost, nám prozradili členové sdružení Josef Petr a Martin Mikeš.

MUŽ, KTERÝ SÁZÍ STROMY. Dokument bude mít premiéru v červnu tohoto roku. Uvidí ho i Liberečané.Vaše sdružení funguje už dva a půl roku, mnoho lidí vás zná a fandí vám. Přesto, představte se krátce.

Josef Petr: Kedjom-Keku je občanské sdružení založené s cílem zachránit horský mlžný les na severozápadě Kamerunu, který je hnízdištěm několika vzácných druhů ptáků, kteří nežijí jinde na světě, a třeba i poslední malé tlupy šimpanzů. Les je zároveň životně důležitý i pro lidi, kteří rok co rok nepromyšlenou a nešetrnou zemědělskou činností zmenšují jeho rozlohu, od 19. století se jeho plocha zmenšila na pouhých 20 %, protože zadržuje vláhu a poskytuje tak dostatek pitné vody. Bez lesa nebude ani voda.

Nedávno jste se zabývali projektem Voda pro Kamerun, o co tam šlo?

Martin Mikeš: Jde o projekt, kterým bychom rádi upozornili na nezbytnost horského mlžného lesa v kamerunské oblasti Kedjom-keku a nejen tam. Navíc se nám díky ní podařilo sehnat finance na vysázení více než čtyř tisícovky nových stromů na obnovu těchto lesů. Celkem v sedmdesáti kavárnách po celé ČR se prodávala kohoutková voda za dvacku litr. A právě na dvacku pak vyjde vysazení jednoho nového stromu zpět do horských mlžných lesů v Kedjom-Keku.

Zapojily se do akce i Liberecké kavárny?

Martin Mikeš: Ano zapojily. PopArt Cafee v Zámečnické ulici a Hotel Petra v Hanychově. Dohromady se jim podařilo vysadit necelou stovku stromů.

Kdy budete v Kamerunu stromy sázet?

Martin Mikeš: Rádi bychom v září oficiálně otevřeli naší novou školu, kterou jsme loni v Kedjom-Keku dostavěli a s tím i začali s výsadbou stromů. Chceme s našimi studenty chodit na procházky do lesa a sbírat semena stromů, které s nimi pak společně budeme sázet. Rádi bychom vysázeli desítky tisíc stromů v horizontů několika následujících let.

Nedávno jste natočili dokument o sázení stromů? O čem přesně bude?

Martin Mikeš: Dokument jsme natáčeli loni od října do prosince a bude o muži, který sází stromy tento název i celý film ponese. Dokument vypráví o Ernestu Vunanovi, který zasvětil svůj život sázením stromů a obnovou horských mlžných lesů v Kamerunu. Byl to právě on, kdo svou pílí a vytrvalostí motivoval nás k tomu, abychom mu v tomto úsilí pomohli.

Jak pokračuje jeho vznik?

POMOZTE I VY!

e-mail: info@kedjom-keku.com

sbírkový účet:2323232307/5500

web:www.kedjom-keku.com

facebook:Kedjom Keku

Martin Mikeš: Momentálně se nachází ve fázi střihání a ladění zvuku.

Kdy ho uvidí diváci?

Martin Mikeš: Premiéru plánujeme na konec června, kdy by se ji měli dočkat i liberečtí diváci

Co děláte dalšího, když „nesháníte vodu pro Kamerun" a netočíte dokumenty?

Martin Mikeš: Připravujeme se na nadcházející školní rok, kdyby mělo naší školu začít navštěvovat místo dosavadních deset dětí, hned šedesát nových studentů a bude tak naplněna celá její kapacita. Sháníme prostředky na vybavení našich tříd, na vybudování mateřské školy i nové učitele.

MUŽ, KTERÝ SÁZÍ STROMY. Dokument bude mít premiéru v červnu tohoto roku. Uvidí ho i Liberečané.Co znamená Kedjom-Keku?

Josef Petr: Místní si říkají „Kedjom-Keku", což ve volném překladu znamená „Lidé z lesa" a my bychom jim rádi pomohli dostat se opět blíž k těmto jejich kořenům.

Čeho jste zatím dosáhli? Stavby školky, školy? Bylo to složité? Jak zlepšujete přírodu?

Josef Petr: V roce 2010 jsme pomohli dostavět školku v místní vesnici, kterou řídí náš kamarád Ernest Vunan. To je neuvěřitelný člověk, který naši činnost podporuje a sám řídí několik projektů zaměřených na obnovu místního lesa. Letos pak na jaře jsme na místě postavili výzkumné a vzdělávací centrum, které by mělo sloužit jako škola pro děti místních farmářů. V kraji je 80% negramotnost. Zároveň bychom v něm rádi učili dospělé, jak šetrněji a udržitelněji zacházet se zemědělskou půdou.

Jak mohou obyčejní lidé pomoci? Určitě je více možností?

Josef Petr: Pokud mají firmu, tak finančním darem nebo darem vybavení, které můžeme na místě využít při provozu školy. Hodí se nám hlavně technika notebook, solární panely nebo fotoaparát. Pokud firmu nemají, pak jsou dvě varianty. Buď přispět jednorázovým či opakovaným darem a nebo zakoupením některého z našich sbírkových předmětů. Budeme rádi za každou pomoc.

Kde se může veřejnost o vašich projektech dozvědět více?

Martin Mikeš: Více informací o našich projektech se čtenáři dozví na našem webu www.kedjom-keku.com nebo na facebooku.

Autor: Hana Langrová

10.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Donald Trump.
22

Český krajan ze státu New Yorku očekává za Trumpa rozkvět USA

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

V mrazu rostou hutím náklady na výrobu, musí rozmrazovat suroviny

V mrazivém počasí vzrůstají slezským hutím náklady na výrobu. Jak v ArcelorMittalu Ostrava (AMO), tak v Třineckých železárnách se to týká hlavně vstupních surovin, které se musejí rozmrazovat. Řekly to mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková a TŽ Petra Jurásková. Výši nákladů na rozmrazování ale podniky nedokážou vyčíslit.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies