VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Muž snil o panenské přírodě, tak u Stvolínek založil Boží zahradu

Českolipsko /ČESKOLIPSKÁ VÝROČÍ/ - Byl průkopníkem ochrany přírody na Českolipsku. Snil o přírodě, do které nebude zasahovat člověk, ani věci lidskou rukou vytvořené.

25.8.2015
SDÍLEJ:

Korb v roce 1895 ve svých třiceti letech zakoupil parcelu na východním a jižním svahu kopce Dubina, ležícího uprostřed trojúhelníku tvořeného osadami Kolné, Rané a Taneček nedaleko Stvolínek.Foto: archiv

Varoval před zištností a sobectvím lidí a nabádal je, aby v sobě objevili touhu po tajemné kráse přírody.

To je příběh vystudovaného právníka a zakladatele prvního maloplošného chráněného území na Českolipsku Rudolfa Korba (1865 1925). Muž s touhou po soužití s přírodou, který se významně zapojil do činnosti českolipského spolku Nordböhmischer Exkursions Klub, zemřel v šedesáti letech 25. srpna 1925 ve Stvolínkách, kam se předtím uchýlil z Prahy na důchod a dožití. Od jeho úmrtí uplyne právě dnes rovných devadesát let.

Korb v roce 1895 ve svých třiceti letech zakoupil parcelu na východním a jižním svahu kopce Dubina, ležícího uprostřed trojúhelníku tvořeného osadami Kolné, Rané a Taneček nedaleko Stvolínek. Na parcele, ke které ještě později přikoupil dvě sousední, začal rozvíjet projekt „Boží zahrady", o které předtím psal ve svých článcích vyzývajících k ochraně přírody.

Svůj záměr pojmenoval Boží zahradou, protože vhlížel ke krajině nedotčené lidskými zásahy, ke krajině původní krásy tak, jak ji podle Korba stvořil Bůh. „Myšlenka založení Boží zahrady má svoje kořeny v lásce ke krásnému Božímu světu, k tajemné kráse přírody a domova," vysvětloval Korb.

Dospěl k přesvědčení, že je-li obtížné chránit velké krajinné celky, může se o krásy přírody pečovat i na maloplošných územích.

„Nechme na takové ploše vše růst a kvést, jak se Bohu líbí. Ponechme na takové omezené ploše zvířenu a rostlinstvo v božím pokoji, připravme jim poslední útočiště, poslední azyl, kde se také naše srdce a duch mohou potěšit a osvěžit volnou hrou přírodních sil, podivuhodnou a tajemnou krásou svobodně se rozvíjející přírody."

Proč tolik usiloval o tato „bezzásahová území"?

„Má totiž zcela zvláštní půvab, když se i na malém prostoru přenechá příroda sama sobě, nežádá se od ní žádný hospodářský požitek, ale navrátí se jaksi do stavu její původní neznesvěcené krásy," psal Korb o svém záměru, který prakticky uskutečňoval. „Existují přece hojně neobdělávané úhory, chudobné pastviny, které nedávají žádný řádný výtěžek. Přeměnit takové plochy na les a nechtít z něho získávat užitek by zahojilo přinejmenším část ran, který novodobý rozvoj půvabu a kráse krajiny způsobuje."

Přírodovědec Petr Kühn, který už v roce 2000 napsal o Korbovi studii do sborníku Bezděz, vyzdvihl na Korbovi, že nezůstal jen u propagace ochrany přírody ve svých článcích, ale že šel i po praktické stránce příkladem.

Na Dubině ve své Boží zahradě vysadil na 1400 stromů, a to v místech, kde dříve býval les, jenž byl lidmi vykácen. Vracel na původní místo smrky, ale také duby, olše, lípy, javory i jeřáby. A rozhodl, že v jeho zahradě nesmí být žádnému zvířeti, ani škodlivému, ublíženo, že žádná sekera nesmí porazit strom.

Boží zahradu takto k volné hře přírody ponechal nakonec 30 let. Už po čtvrtstoletí ale psal o svém malém zklamání. „Fauna zde je sice bohatá, ale k podstatnému zvýšení stavu zvířectva nedošlo. Zřejmě je Boží zahrada příliš malá a existuje zatím příliš krátkou dobu," hodnotil v roce 1910 Korb.

Přímo na Dubině Korb své následovníky nenašel a Boží zahrada u Stvolínek zanikla. Nezanikly ale Korbovy myšlenky, maloplošných chráněných území jsou nyní v Česku stovky.

Korb byl pohřben ve Stvolínkách vedle svého bratra, jejich hrob už ale po zničení stvolíneckého hřbitova neexistuje.

(Článek vznikl s využitím studie Rudolf Korb a jeho „Boží zahrada" autora RNDr. Petra Kühna, publikované ve sborníku Bezděz, ročník 2000)

Autor: Michael Polák

25.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ekonom Pavel Kohout
1

Komentář Pavla Kohouta: Jak je tomu s eurem

Donald Trump, Emmanuel Macron a Theresa Mayová na sicilském summitu G7.
AKTUALIZOVÁNO
13

Víme, jak bolí Bataclan i Manchester, shodli se Mayová s Macronem

Příběhy falešných obětí z Manchesteru. Naletěl i slavný deník Daily Mail

Každá událost přináší nejen opravdové hrdiny a oběti. Už od nepaměti se rodí nepraví hrdinové, vítězové a poražení. Titanic měl své nepravé přeživší i nepřeživší. Sociální sítě umožňují lhářům ucházet se o pozornost. Také výbuch sebevražedného atentátníka v Manchesteru už zrodil na internetu neexistující oběti.

Zkasírovat hosta před každou cigaretou? I to může „přinést" protikuřácký zákon

Jste číšníkem v restauraci a host, který vypil třeba tři piva a jednu štamprli, se zvedne s tím, že si jde ven zapálit. Budete mu důvěřovat, nebo ho zkasírujete hned? I s takovými situacemi si budou muset v restauracích poradit poté, co začne 31. května platit protikuřácký zákon.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Na Sicílii jednají státy G7. Venku je léto, v jednacím sále bude chladno

Všechno je jednou „poprvé". Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je toho tento týden „napoprvé" dost. První zahraniční cesta, první setkání s papežem, první jednání v NATO. Také setkání osmi světových ekonomických velmocí pod hlavičkou G7 je pro amerického politika první. Tentokrát se na něj vydal do Taorminy na Sicílii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies