Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Muž snil o panenské přírodě, tak u Stvolínek založil Boží zahradu

Českolipsko /ČESKOLIPSKÁ VÝROČÍ/ - Byl průkopníkem ochrany přírody na Českolipsku. Snil o přírodě, do které nebude zasahovat člověk, ani věci lidskou rukou vytvořené.

25.8.2015
SDÍLEJ:

Korb v roce 1895 ve svých třiceti letech zakoupil parcelu na východním a jižním svahu kopce Dubina, ležícího uprostřed trojúhelníku tvořeného osadami Kolné, Rané a Taneček nedaleko Stvolínek.Foto: archiv

Varoval před zištností a sobectvím lidí a nabádal je, aby v sobě objevili touhu po tajemné kráse přírody.

To je příběh vystudovaného právníka a zakladatele prvního maloplošného chráněného území na Českolipsku Rudolfa Korba (1865 1925). Muž s touhou po soužití s přírodou, který se významně zapojil do činnosti českolipského spolku Nordböhmischer Exkursions Klub, zemřel v šedesáti letech 25. srpna 1925 ve Stvolínkách, kam se předtím uchýlil z Prahy na důchod a dožití. Od jeho úmrtí uplyne právě dnes rovných devadesát let.

Korb v roce 1895 ve svých třiceti letech zakoupil parcelu na východním a jižním svahu kopce Dubina, ležícího uprostřed trojúhelníku tvořeného osadami Kolné, Rané a Taneček nedaleko Stvolínek. Na parcele, ke které ještě později přikoupil dvě sousední, začal rozvíjet projekt „Boží zahrady", o které předtím psal ve svých článcích vyzývajících k ochraně přírody.

Svůj záměr pojmenoval Boží zahradou, protože vhlížel ke krajině nedotčené lidskými zásahy, ke krajině původní krásy tak, jak ji podle Korba stvořil Bůh. „Myšlenka založení Boží zahrady má svoje kořeny v lásce ke krásnému Božímu světu, k tajemné kráse přírody a domova," vysvětloval Korb.

Dospěl k přesvědčení, že je-li obtížné chránit velké krajinné celky, může se o krásy přírody pečovat i na maloplošných územích.

„Nechme na takové ploše vše růst a kvést, jak se Bohu líbí. Ponechme na takové omezené ploše zvířenu a rostlinstvo v božím pokoji, připravme jim poslední útočiště, poslední azyl, kde se také naše srdce a duch mohou potěšit a osvěžit volnou hrou přírodních sil, podivuhodnou a tajemnou krásou svobodně se rozvíjející přírody."

Proč tolik usiloval o tato „bezzásahová území"?

„Má totiž zcela zvláštní půvab, když se i na malém prostoru přenechá příroda sama sobě, nežádá se od ní žádný hospodářský požitek, ale navrátí se jaksi do stavu její původní neznesvěcené krásy," psal Korb o svém záměru, který prakticky uskutečňoval. „Existují přece hojně neobdělávané úhory, chudobné pastviny, které nedávají žádný řádný výtěžek. Přeměnit takové plochy na les a nechtít z něho získávat užitek by zahojilo přinejmenším část ran, který novodobý rozvoj půvabu a kráse krajiny způsobuje."

Přírodovědec Petr Kühn, který už v roce 2000 napsal o Korbovi studii do sborníku Bezděz, vyzdvihl na Korbovi, že nezůstal jen u propagace ochrany přírody ve svých článcích, ale že šel i po praktické stránce příkladem.

Na Dubině ve své Boží zahradě vysadil na 1400 stromů, a to v místech, kde dříve býval les, jenž byl lidmi vykácen. Vracel na původní místo smrky, ale také duby, olše, lípy, javory i jeřáby. A rozhodl, že v jeho zahradě nesmí být žádnému zvířeti, ani škodlivému, ublíženo, že žádná sekera nesmí porazit strom.

Boží zahradu takto k volné hře přírody ponechal nakonec 30 let. Už po čtvrtstoletí ale psal o svém malém zklamání. „Fauna zde je sice bohatá, ale k podstatnému zvýšení stavu zvířectva nedošlo. Zřejmě je Boží zahrada příliš malá a existuje zatím příliš krátkou dobu," hodnotil v roce 1910 Korb.

Přímo na Dubině Korb své následovníky nenašel a Boží zahrada u Stvolínek zanikla. Nezanikly ale Korbovy myšlenky, maloplošných chráněných území jsou nyní v Česku stovky.

Korb byl pohřben ve Stvolínkách vedle svého bratra, jejich hrob už ale po zničení stvolíneckého hřbitova neexistuje.

(Článek vznikl s využitím studie Rudolf Korb a jeho „Boží zahrada" autora RNDr. Petra Kühna, publikované ve sborníku Bezděz, ročník 2000)

Autor: Michael Polák

25.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dílčí výsledky houbařských výprav Jiřího Laštůvky z uplynulého týdne.
1 4

Hlinecký houbař nanosil za týden z lesa přes tisíc hřibů

Školačka pochází údajně z městečka Pulsnitz u Drážďan
15

Mezi džihádistkami chycenými v Mosulu je i šestnáctiletá Němka od Drážďan

Zeman bude do krajů nadále jezdit, podle Ovčáčka to není kampaň

/ANKETA/ Prezident Miloš Zeman bude v návštěvách krajů od září pokračovat, nejsou součástí předvolební kampaně, míní prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zvážit cesty, případně zahrnout náklady na ně jako bezúplatné plnění do volebního limitu, by měl Zeman podle člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Jana Outlého. Zeman bude v přímé volbě usilovat o znovuzvolení, limit nákladů pro každého kandidáta je 50 milionů korun.

V Lokti zahynul mladý motokrosař

Motokrosové mistrovství světa v Lokti si vybralou krutou daň. V sobotním závodě evropského šampionátu do 85 ccm 13letý Moldavan Igor Cuharcius havaroval při dopadu svého stroje na dvojskoku z horní části okruhu.

Myslivci rozmisťovali pachové ohradníky. Ty mají zabránit migraci divočáků

/VIDEO/ Tisíce kelímků s pěnou a koncentrátem, stovky myslivců, desítky kilometrů. Tak v sobotu vypadala hranice zlínského okresu od brzkých ranních hodin.

Kláštery nabízejí poznání, odpočinek, ubytování i nové zážitky

Kláštery jako cíl výletů, seznámení s historií i nalezení chvíle klidu v uspěchaném světě prezentuje web Klášterní stezky. Vytvořili ho učitelé a studenti pražské pedagogické fakulty a zahrnuje podrobné informace o více než dvacítce klášterů v Čechách a na Moravě. Seznamuje s řeholním životem i s tím, jak církev postupně staleté objekty renovuje. Kláštery jsou stále více objevovanou skupinou památek, která láká zájemce o kulturu i milovníky technických či přírodních památek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení