VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na Frýdlantsko chtějí vrátit zmizelé chmelnice

Frýdlant - Zámecký pivovar rozjel projekt s výzkumným ústavem z Žatce.

7.10.2016
SDÍLEJ:

SLÁDEK PAVEL PALOUŠ vykládá studentům potravinářského oboru z Frýdlantu, že uvařit správně pivo je hotová věda. Ač se to nezdá, hlavní je znalost chemie a fyziky. Foto: Deník

Jílovitá půda a nižší nadmořská výška. To je přesně to, co chmel potřebuje. A Frýdlantský výběžek to splňuje do puntíku. „Dřív tady chmelnice byly na jižních svazích směrem k řece Smědé. Rádi bychom proto na Frýdlantsku obnovili chmelařskou oblast," odkrývá plány do budoucna majitel Zámeckého pivovaru ve Frýdlantu Marek Vávra. Spolupracovat by na tom měli i místní zemědělci a hlavně pak Chmelařský institut z Žatce. „Chmele je v České republice absolutní nedostatek. Letos sice byla úroda dobrá, ale ubývá ploch, na kterých se chmel pěstuje. Ve spolupráci s výzkumným chmelařským ústavem bychom proto rádi založili chmelnice tady u nás. Výhledově by to mohlo být tak do deseti let," dodává Vávra.

Spolupráce frýdlantského pivovaru s výzkumným ústavem tím ale nekončí. „Zkoušeli jsme u nich nové klony chmele a dohodli jsme se, že se budeme podílet na výzkumu. Dokonce jsme první, kdo z těch jejich nových odrůd něco vzal a uvařil z nich normální pivo, které šlo do prodeje," směje se Vávra.

SLÁDCI SE O PRÁCI BÁT NEMUSÍ

Zámecký pivovar ve Frýdlantu povstal z ruin v roce 2014. Nejdřív činil vývar 1000 hektolitrů, později 5000 a nově bude moct pivovar uvařit až 25 000 hektolitrů piva ročně. „Jsme pod hrozným tlakem. Neustále musíme odmítat zákazníky, že nemáme pivo, už to bylo unavující," ukazuje na téměř prázdný sklad sládek Pavel Palouš. Aktuálně se tak do pivovaru přivezla nová technologie a další tanky, díky kterým se objem výroby zvýší.

„Budeme muset ještě všechno vychytat. Pivo je co do technologie tou nejsložitěji vyráběnou potravinou.

Ten samý sládek vám v různých pivovarech neuvaří to samé pivo, i když se bude držet stejného receptu. Všechno je to právě o technologickém zařízení a také o vodě, ze které se vaří. V každém tanku se pivo vaří jinak," vykládá Palouš.

Práce sládka je přitom podle něj hlavně o znalosti chemie a fyziky. „Musíte znát štěpení škrobů na tuky a cukry, z fyziky pak stlačitelnost a nestlačitelnost u kapalin a plynů. Co je podtlak, přetlak a další věci. Uvařit pivo není jen nasypat do vody chmel a sladinu a pak to nějak uvařit, to je skutečná věda. Máte tam kvasinky, v podstatě živý organismus, se kterým musíte vědět co a jak," líčí Palouš s tím, že kdo se dá dnes na dráhu sládka, nebude muset mít o práci strach.

„Po revoluci, když se privatizovaly velké pivovary, tak se rušila i učiliště, která u nich byla. Zahraniční investoři neměli moc velký zájem, aby Češi uměli dál vařit pivo. Takže sládkům v pivovarech je dnes v průměru 60 65 let a pomalu vymírají. Čili kdo se dnes rozhodne být sládkem, určitě nebude mít o práci nouzi," podotýká Marek Vávra. Ve Frýdlantu proto dělají pro zájemce rekvalifikační kurzy na sládky a zájem je veliký. V létě se do tříměsíčního maratonu přihlásilo 17 lidí, na podzim dalších 9. Pak je potřeba roční praxe v pivovaru a sládek je na světě.

KVAŠENÍ JE ZÁKLAD

V České republice mají dnes minipivovary vcelku zelenou a rostou jak houby po dešti. „Lidi dnes chtějí čím dál víc pít různá místní piva a speciály. Jenže řada minipivovarů na to pomalu dojíždí. Jak stoupá zájem, tak se pak piva nedokvašují tak dlouho, jak by měla. Například dvanáctka by měla mít dokvas aspoň 30 dní, ale často jde do prodeje uleželá jen 21 nebo dokonce i jen 14 dní, protože zákazník chce pivo teď hned a malé pivovary nemají tak velké dokvasné prostory a podobně. My naopak chceme jít opačnou cestou a třeba zmíněnou dvanáctku necháme odležet 45 až 60 dní. Na chuti se to hned pozná, chmel i sladina se víc prolnou, stejně jako chutě u dobře uleželého guláše," vykládá Palouš.

LIMČA I ŠAMPÓN

Piva z Frýdlantu dnes sklízejí ocenění na všech možných soutěžích. Pivovar však zkouší stále nové věci. Příští rok by tak měly jít do prodeje limonády ze skutečného ovoce, v pivovaru se dělá i kosmetika s přídavkem chmele a piva. „Zkusili jsme i novinku, což je pivo ze zeleného chmele, konkrétně z žateckého červeňáku, což je jedna z nejstarších odrůd. Jde o sezónní záležitost, něco jako je u vína burčák. Pivo není tolik hořké a má i světlejší barvu, ale je výborné. Příští rok ho proto chceme vyrobit víc," dodal Vávra.

Autor: Jana Pavlíčková

7.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
25 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Výbuch v petrohradském metru
1 27

Za útokem na petrohradské metro stojí džihádisté. Plnili příkaz Al-Káidy

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies