Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Naproti kinu Sofia stával prý nevěstinec, vzpomíná sběratel

Liberec – Seriál o zmizelých libereckých kinech pokračuje. Dnes se podíváme za historií kina Sofia. Mnozí si ho ještě vybavujeme z dětských návštěv. Kino Sofia ale zmizelo 
z naší paměti, stejně jako z mapy města. Koncem 80. let ustoupilo dálnici. 

23.8.2014
SDÍLEJ:

KINO SOFIE. Tak ho znají pamětníci z konce 80. let, kdy se tu ještě hrálo. Pak kino, stejně jako protější secesní hotel Centralbahnhof Bondy, ustoupilo stavbě dopravního uzlu. Foto: Bovera klub

 V roce 1903 si Rosa Bondyová nechala vystavět na pomezí Františkova a „velkého" Liberce, na křižovatce
s Žitavskou ulicí, secesní hotel. O deset let později vyrostlo naproti, na místě bývalého uhelného skladu, kino Zentral, kterému lidé začali po jeho majitelích přezdívat „Central Bondy". Jaký repertoár hrálo, se v archívech nedochovalo. Podle historika Jaroslava Zemana bylo ale v předválečném období repertoárově vyhraněné pouze Revolver kino v Pražské ulici.

Zato ale víme, že s koncem rakousko-uherského mocnářství přišla první změna názvu a kino „Bondy" se přejmenovalo podle dobové módy na kino Urania. „Bylo to zřejmě v roce 1931 a název získalo podle stejnojmenného vzdělávacího spolku," uvádí ve své rozsáhlé studii o liberecké čtvrti Františkov Jiří Bock 
z libereckého archivu.

Po útěku židovského majitele Maxe Bondyho před nacisty bylo kino krátce uzavřeno a proběhly tu dílčí úpravy. Znovu se otevřelo ještě před válkou, 20. ledna 1939. Už jako Zentral – Lichtspiele.

Rekonstrukce za pouhých 60 dní

Další změna proběhla 
s osvobozením. Tehdy se 
z německého Lichtspiele stalo kino Zdar. Pod tímto názvem hrálo krátce i po sovětské okupaci. Z protestu. V období normalizace se ale vrátilo zpátky k názvu, pod jakým jsme ho znávali do konce osmdesátých let. Kino Sofia.

V roce 1967 proběhla v kině velká rekonstrukce. Podle informací, uvedených v Knize 
o Liberci autorského týmu Romana Karpaše, trvala pouhých šedesát dnů. Kino začalo promítat na širokoúhlý formát. Do roku 1986. Pak nastoupily demoliční čety a secesní rohové kino ustoupilo výstavbě důležitého dopravního uzlu z Liberce na Frýdlant a na Děčín. Stejně jako mnohé domy a továrny, které společně tvořily jednu 
z tváří starého Františkova.

Jak se kino jmenovalo
Kino bylo otevřeno 23. prosince 1913 pod jménem Zentral. Po svém židovském majiteli, Maxu Bondovi, se mu říkalo Zentral Bondy.
V období první republiky změnilo jméno na Uranii, podle stejnojmenného vzdělávacího spolku.

Od roku 1939 se jmenovalo Zentral – Lichtspiele.

Další změna přišla po osvobození, kdy se kino přejmenovalo na Zdar 
a později na Sofii. Pod tímto posledním názvem bylo kino koncem osmdesátých let zbouráno při stavbě dálničního obchvatu.

Zdroj: Jiří Bock, Františkov

Autor: Jana Švecová

23.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
5 8

Roman Šmucler: Zákaz amalgámu? Bílé plomby jsou daleko jedovatější

Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Další útok nožem: Neznámý útočník v Rusku pobodal osm lidí

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka se prohnala Hradeckem, u Vlachova Březí zavřela silnici

Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani Jindřichohradecko. Několik tisícovek domácností v jižních Čechách je stále bez elektřiny. Mimo provoz také stále zůstávají některé železniční tratě.

Smršť zranění kosí hvězdy. Jsou tenisté přepracovaní?

Na kurtech připomínají nezničitelné superhrdiny. Roger Federer, Novak Djokovič, Andy Murray ti všichni umějí s tenisovou raketou v ruce věci, nad kterými se méně talentovaným jedincům tají dech. Přesto to ale jsou normální lidé, ne nezničitelné stroje na úspěchy. Poslední týdny to dokazují víc než kdy jindy.

Teror ve finském Turku: policie podnikla noční razii, zatkla pět osob

Finská policie při noční razii ve městě Turku zatkla pět osob. Zároveň oznámila, že motivem včerejšího činu, při němž osmnáctiletý Maročan pobodal nožem deset lidí, byl terorismus. Agresora střelila do nohy a zadržela. Dvě oběti na následky zranění zemřely.

Jiří Kajínek nazul kopačky a hrál fotbal za rodné Prachovice

Páteční přátelské utkání prachovických fotbalistů s třemošnickým týmem recesistů vzbudilo rozruch. Proč? V prachovickém dresu nastoupil na stadion asi nejznámější rodák této obce – Jiří Kajínek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení