Nedostatek jódu působí závažné potíže zejména u nenarozených dětí

Česká republika se jako vnitrozemský region vždy vyznačovala nízkým obsahem jódu ve stravě. „Těžké poruchy vývoje nebyly mezi obyvateli v minulosti výjimkou. Zvlášť ve vyšších polohách, kde se v přirozeném prostředí jód téměř nevyskytuje, bylo zvětšení štítné žlázy, takzvaná struma, běžným jevem," popsala výživová specialistka Zuzana Hlinecká.

Naprosto zásadní vliv jódu na lidský organismus, inteligenci, fyzickou odolnost i plodnost odhalili vědci už v první polovině minulého století a vlády vyspělých zemí poté nařídily jódem obohacovat sůl. V Česku se sůl joduje už od 50. let. „Deficit jódu je celosvětovým problémem, ale myslím, že u nás to není tak hrozné, i když určité výkyvy tu rozhodně jsou," potvrdil endokrinolog MUDr. Jaroslav Frömel z Panochovy nemocnice v Turnově.

Dostatečný přísun jódu by si podle něj měly pohlídat zejména těhotné ženy. Jeho nedostatek totiž podle něj může mít rozhodující vliv na vývoj plodu.

Jodový deficit v těhotenství nebo v raném věku dítěte může způsobit špatný vývoj centrální nervové soustavy a nižší IQ.

Jestli bude dítě studovat vysokou školu nebo vychodí zvláštní školu, podle něj přitom může rozhodnout jednoduchý test hormonu štítné žlázy v těhotenství, který plošně doporučuje Česká endokrinologická společnost. V praxi se ale zpravidla provádí jen u ohrožených skupin. Nedávný průzkum VZP mezi těhotnými Češkami přitom prokázal, že jód schází pětině z nich.

Odhalí problém

„Pokud měla maminka už dříve problémy se štítnou žlázou v dětství nebo má zatížení v rodině, provádíme na začátku těhotenství odběr hormonů štítné žlázy. Pokud se nějaká odchylka ukáže, doporučíme vyšetření na endokrinologii," vysvětlila gynekoložka Zuzana Jörgová z Jablonce nad Nisou.

Snížená funkce štítné žlázy vede k tomu, že ženy nemohou otěhotnět, donosit dítě, nebo má plod menší vzrůst. U dětí, které se narodí ženám s nedostatkem jódu, bývá pozorován zpomalený vývoj či pozdější hyperaktivita.

Zatímco u zdravého člověka se jako běžná denní dávka doporučuje 150 až 200 mikrogramů, u těhotných a kojících žen by se měla zdvojnásobit. Zvýšený přísun jódu, ať už ve formě potravin či výživových přípravků, jako je například Jodis, Jodid, preparát Kelp z mořských řas pro alergiky či mnohé další, by měly mít i osoby s velkým energetickým výdejem, například rostoucí děti nebo sportovci.

Čím aktivnější způsob života, tím větší je spotřeba jódu v organismu. „Doporučená denní dávka pro dospělého člověka je dnes čtyřikrát větší než před šedesáti lety a představuje nejméně dvakrát větší množství, než přijme v potravě běžný Čech. Málokdo si dopřeje dvakrát týdně přirozené zdroje jódu, jakými jsou mořské ryby nebo mořské řasy, proto se zvlášť u rizikových skupin doporučují doplňky stravy s biologicky aktivním jódem," radí výživová specialistka.

Potřeba jódu v lidském těle roste s dobou, mnoho skupin lidí solí jen velmi sporadicky a velké potravinové firmy stále používají při výrobě svých produktů nejodizovanou sůl. Proto by lidé, kteří nedodržují pestrý jídelníček, měli podle odbornice na výživu sáhnout po výživovém doplňku.

Jód a neplodnost

U dětí i dospělých se nedostatek jódu promítne v únavě a neschopnosti soustředit se. Oslabuje imunitu a přispívá k mnoha onemocněním včetně rakovinových nádorů štítné žlázy.

Může mít za následek deprese a poruchy plodnosti u obou pohlaví.

„Pokud žena nemůže otěhotnět, měl by pár, dřív než navštíví centrum asistované reprodukce, absolvovat vyšetření štítné žlázy. Důvod neplodnosti může být právě tam," upozornil odborník.

Cukrovkáři, pozor!

Další skupinou, která by si přísun jódu měla rozhodně pohlídat, jsou také diabetici, celiakici, lidé s poruchami vstřebávání potravy ve střevech nebo ženy trpící nezhoubnými cystami v prsou (fibriocystickou mastopatií). „Všude tam může být příčinou potíží právě nedostatek jódu a s tím spojená porucha štítné žlázy," upozorňuje odborný lékař.

Snížená činnost štítné žlázy podle něj může mít za následek utlumení mentálního výkonu zejména u starších lidí. Projevuje se například pomalými reakcemi nebo zmateností.

Vleklé a neléčené onemocnění štítné žlázy pak může být i příčinou závažných kolapsů. Stejně jako nedostatek jódu může na lidský organismus působit i jeho nadbytek. Proto je dobré vždy se při zvyšování dávek jódu poradit s lékařem.