VYBERTE SI REGION

Nejdéle sloužící starosta Českolipska: „Dříve se k sobě lidé chovali lépe“

Kunratice u Cvikova - Rozhovor s Karlem Minaříkem, který je bezmála 25 let starostou Kunratic u Cvikova.

21.1.2015
SDÍLEJ:

V létě to bude přesně 25 let od chvíle, kdy se do čela Kunratic u Cvikova postavil Karel Minařík (na snímku). Druhým služebně nejstarším starostou Českolipska je starosta Kravař Vít Vomáčka (od roku 1991).Foto: Deník/Michael Polák

Za posledních 25 let se stalo mnoho věcí. Proběhly první svobodné volby, rozpadlo se Československo, hokejisté vyhráli olympijský turnaj v Naganu, Česko vstoupilo do NATO, stalo se členem Evropské unie, zemi zasáhlo několik ničivých povodní a řídí ji už třetí prezident. Jedna věc je ale pořád stejná: v čele Kunratic u Cvikova, malé obce s 620 obyvateli, stále stojí jeden a ten stejný člověk.

Karel Minařík, starosta Kunratic, je nezkušenějším a nejdéle sloužícím starostou na Českolipsku. V čele obce stanul již coby předseda národního výboru po odtržení vsi od Cvikova v roce 1990. A od té doby kancelář starosty neopustil.

I po letošních volbách byl znovu zvolen do funkce prvního muže v obci a pokračuje v práci, kterou v Kunraticích započal. I když teď už otevřeně přiznává, že tohle volební období je jeho poslední.

Vzpomenete si ještě na první den ve funkci starosty?

Musím vás trochu opravit. První den ve funkci starosty jsem nebyl, byl jsem ve funkci předsedy národního výboru. V roce 1990 jsme se odtrhli od Cvikova a já jsem byl tehdy pověřený tím, aby se veškerá naše agenda přenesla ze Cvikova sem k nám, byl jsem zodpovědný za to, aby to proběhlo v pořádku, tak mě pak v návaznosti na to prozatímně zvolili neuvolněným předsedou národního výboru. A to od 1. července 1990 s platností do listopadu, kdy proběhly volby.

Jaké byly první měsíce?

Bylo to takové zvláštní, protože jako neuvolněný jsem se tomu věnoval vlastně jen v pondělí a ve středu odpoledne. Zabýval jsem se tím, co se převezlo ze Cvikova a tím jsem se seznamoval s agendou obce. Pak přišly volby a po nich oficiálně od 1. ledna 1991 jsem už byl uvolněným starostou a dělal jsem to na plný úvazek.

Co jste do té doby dělal za zaměstnání?

Bezpečnostního a požárního technika na státním statku. Bylo to východisko ze zdravotních důvodů, protože jinak jsem byl vyučený automechanik a do třiceti jsem dělal řidiče automechanika. Po operaci zad jsem to ale musel opustit.

Kolik vám bylo v tom roce 1990?

Zhruba pětatřicet let.

Co se za tu dlouhou dobu, co jste byl starostou, nejvíc změnilo?

Musím říct, že ze začátku mě ta práce moc bavila, protože lidi se k sobě chovali úplně jinak než dneska. Tady se spoustu věcí udělalo svépomocí. Začalo se hřbitovem, na kterém byly mraky zarostlých hrobů ještě původních obyvatel z doby před rokem 1945. Vyhlásili jsme brigádu a na hřbitov přišlo padesát lidí z vesnice a nikdo za to nic nechtěl. Dělali to s eufórií, aby se zvelebila jejich vesnice. Podobné to bylo s dalšími brigádami, někdy lidí přišlo méně, někdy více, ale ty mezilidské vztahy byly úplně jiné než dnes.

Dneska je to katastrofální a upřímně se už těším, až půjdu do důchodu, protože dneska lidé na sebe hledají špínu, házejí si klacky pod nohy a vymýšlejí všechno možné. Jenom ne to, že by něco udělali pro vesnici.

Karel Minařík• je mu 58 let
• v čele Kunratic u Cvikova stojí od roku 1990
• v obci vyhrál i poslední komunální volby: v dresu Starostů pro Liberecký kraj získal největší počet hlasů ze všech a SLK i díky němu volby v Kunraticích vyhráli, získali 5 mandátů
• jeho syn Karel Minařík ml. je ředitelem ZŠ Partyzánská v České Lípě

Co za tu velkou řadu let považujete za největší úspěch?

Co vesnici hodně pomohlo a posunulo ji dál, bylo rozhodnutí nabídnout pozemky k výstavbě rodinných domků zadarmo. Aby to nebyl dar, tak jsme je oficiálně prodávali za symbolickou jednu korunu. Obci to nesmírně pomohlo: zvýšil se počet obyvatel až na dnešních 620. Díky tomu jsme udrželi školu i školku. Ve škole tu dříve bývala jen třetí třída, mezitím se rozšířila i o čtvrtou a pátou třídu a ve školce je dnes 25 dětí a je nabitá.

Udělala se také plynofikace po celé vesnici, hodně lidí se tehdy napojilo, i když při dnešní ceně plynu to pomalu přestává plnit účel, pro který se to budovalo. Udělaly se tu také byty pro sociálně potřebné, což je důležité pro naše seniory, kteří nemusí odcházet do domova důchodců ve Sloupu. Kromě školy se podařilo zachovat také poštu i obchod a vesnici jsme zvelebili obecně: nové fasády dostala škola, kulturák, udělaly se nové komunikace.

A jaké byly vaše nejtěžší chvilky?

Nejtěžší byly vztahy s některými lidmi. To mi vzalo euforii, takovou tu chuť do práce, aby člověk budoval. To je potom lepší nic nedělat, aby člověk neměl zbytečné problémy, které mu uměle vytvoří někdo druhý. Kdyby tito lidé udělali aspoň něco pozitivního pro obec, tak by se to alespoň nějak kompenzovalo, ale oni neudělají nic, jenom házejí klacky pod nohy. A to je špatný, to v minulosti nebývalo.

Míváte v Kunraticích problémy s povodněmi?

Pouze v roce 2010 byl vyhlášený třetí povodňový stupeň, dělala se i evakuace obyvatel. Nic příjemného to nebylo, na druhou stranu musím říct, i když to možná bude znít neeticky, že nám jako obci potom pomohly dotace po povodních, díky kterým se opravily všechny obecní mosty i některé komunikace. Nebýt dotací po povodních, sami bychom to nikdy nezvládli.

Když někdo dělá tak dlouho starostu jako vy, odrazí se to i v jeho rodině? Co dělají vaše děti, není někdo z nich také starostou?

Dalšího starostu v rodině nemám, ale synátor k tomu trošičku přišel, protože on je nyní ředitelem ZŠ Partyzánská v České Lípě. Už odmala dostával na výběr, jestli pomáhat doma nebo se raději učit a vždycky se raději učil.

Poslední komunální volby proběhly před třemi měsíci. Byl jste znovu naplno odhodlaný kandidovat, nebo jste už spíš myslel, že skončíte?

Počítal jsem s tím, že starostou už nebudu. Právě kvůli lidem, kteří mi vzali chuť do práce. Takže jsem tentokrát už říkal, že končím a ať si to jdou dělat jiní. Postupně ale přišli hasiči, kteří říkali, že si neumí představit, že by najednou chodili za někým jiným, přišli sportovci, kterým jsme také pomohli. Další lidé, se kterými jsem se potkal, mi také říkali, ať do toho znovu jdu. Poslední kapkou k tomu, aby mě zviklali, bylo to, že přišel pan Iwanejko (Michal Iwanejko, současný místostarosta Kunratic u Cvikova pozn.red.). Je to soused, který zároveň organizoval jedno volební sdružení, přišel a řekl mi, že za jeho sdružení tlumočí prosbu, abych do toho ještě na jedno volební období šel s tím, že mezitím získá zkušenosti s agendou obce někdo další. Já jsem kdysi začínal tak, že jsme do toho spadl rovnýma nohama, ale tenkrát bylo administrativy tak hrozně malinko, že je to nesrovnatelné s dneškem.

Tohle už ale bude docela určitě moje poslední volební období.

Je nějaká věc, kterou byste chtěl ještě stihnout, když tedy říkáte, že znovu už do toho za čtyři roky nepůjdete?

Určitě oprava místních komunikací, chtěli bychom také zrekonstruovat budovu, u které nyní provozujeme odpadovou deponii, chceme zasíťovat dvacet dalších parcel pro rodinné domy. Cílem je také obnova turistické trasy po památkách v okolí.

Na druhou stranu musím říct, že tohle všechno, o čem se bavíme, je nekonečné. Za dva roky se objeví něco nového, co bude potřeba udělat, takže abych si na konci řekl, že všechno je hotové a můžu odejít, to nenastane. Budou zase jen hotové a rozpracované věci. Zvelebování obce je nekonečný příběh.

Autor: Michael Polák

21.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Klaus odsoudil vynucený odchod Forejta a jeho diskreditaci

Praha - Bývalý prezident Václav Klaus rezolutně odsoudil podle něj vynucený odchod Jindřicha Forejta z funkce šéfa protokolu Pražského hradu. Zacházení s ním ho lidsky velmi zasáhlo, uvedl v prohlášení, které redakci poskytl Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Forejt na svou funkci rezignoval v úterý, zdůvodnil to osobními a zdravotními důvody.

Antiislamista Konvička opustil Alternativu pro ČR

Praha - Antiislamista Martin Konvička k dnešnímu datu vystoupil z politické strany Alternativa pro Českou republiku, za kterou neúspěšně kandidoval v říjnových senátních volbách na Táborsku. Na facebooku uvedl, že k projektu přestal mít důvěru. Důvodem je i to, že strana nebyla schopná odstranit nedostatky, kvůli kterým vláda v pondělí rozhodla, že navrhne soudu pozastavit její činnost.

Nejnovější kasino v Las Vegas „hlídá“ obří drak od českých sklářů

Las Vegas /FOTOGALERIE/- Čeští skláři z Kamenického Šenova se výrazně podíleli na podobě prvního kasina v čínském stylu, které vzniklo v americkém Las Vegas. Herně s desítkami stolů a stovkami automatů totiž vévodí tunový skleněný lustr ve tvaru čínského draka od tuzemské firmy Preciosa Lighting. Kasino oficiálně otevřelo své brány minulý víkend.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies