VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejraději mluvím o tajné hradní chodbě, říká nový kastelán Bezdězu

Bezděz - Rozhovor s Kamilem Seidlem, novým pánem hradu Bezděz o nadcházející sezoně, návštěvnících i tajemstvích a krásách pevnosti.

16.4.2015
SDÍLEJ:

Kamil Seidl, jednačtyřicetiletý rodák z Bělé pod Bezdězem, je novým kastelánem hradu Bezděz. Někdejší sídlo Přemyslovců má podle něj potenciál stát se centrem Máchova kraje. Foto: Deník/Adéla Vachtová

Až šestkrát týdně stoupá do příkrého kopce a v ideálním případě by chtěl na jeho vrcholku bydlet. Ne kvůli fyzické námaze, ale proto, že monumentální objekt tyčící se nad Máchovým krajem je jednoduše jeho srdeční záležitostí.

Se zapálením hovoří nový kastelán hradu Bezděz Kamil Seidl o někdejším sídle Přemyslovců, kam fascinován ranou gotikou pravidelně mířil už jako malý kluk a kde v posledních devíti letech provázel návštěvníky. „Rád bych, aby se za mě Bezděz stal vyhledávaným kulturním stánkem," přeje si nyní hradní pán.

Jak toho chcete dosáhnout?

Chtěl bych víc kulturních akcí, které by oslovily širokou veřejnost. Koncerty, divadlo, určitě zůstat u vícežánrových výstav. Nemusí jít jen o záležitosti týkající se hradu, ale mohou to být i zajímavé cestopisné výstavy. Vzhledem k tomu, že všechna vystoupení stojí peníze, chtěl bych některé pořádat ve spolupráci s obcí nebo kulturním střediskem v Doksech. Tam už se spolupráce nastartovala před lety díky festivalu Karla Hynka Máchy, já bych rád navázal třeba Máchovským rokem na Bezdězu.

Našel byste nějaký rozdíl mezi hradem před devíti lety a dnes?

Tak pro mě to už tehdy nebylo cizí prostředí, protože pocházím z Bělé pod Bezdězem. Samozřejmě během těch let se zde dělala řada stavebních úprav. Když jsem nastoupil, tak byly například hotové plány na rekonstrukci Templářského paláce, což se podařilo až po několika letech, ale jsem za to velmi rád. Nyní nás ještě čeká přivést tam elektřinu, abychom mohli osvítit vnitřní prostory a přístupové cesty kvůli bezpečnosti. To by se snad mohlo podařit v příštím roce.

Co vás osobně nejvíce fascinuje na Bezdězu?

Určitě atmosféra středověkého hradu, raná gotika, architektura. Je úžasné, že za 750 let nedošlo k žádným velkým úpravám, přestavbám nebo dostavbám a že stále navštěvujeme autentický hrad, to, co bylo ve 13. století. Nejsme postižení pozdními styly, renesancí nebo barokem.

Říká se, že Bezděz je jedním z nejkrásnějších českých hradů vůbec. Je to pravda?

Z mého pohledu je těžké srovnávat, když Bezděz je moje srdeční záležitost. Samozřejmě každý hrad měl nějakou historickou úlohu a význam v rámci daného prostředí. Podle mě v rámci severních Čech královského a manského zřízení je Bezděz jedinečný.

Hrad Bezděz.Když se vrátíme k vaší nové profesi. Co je vlastně úlohou hradního kastelána? Někdo by si mohl představit staršího pána, co žije na hradě a obchází jej s lucerničkou.

Je to krásná představa, určitě. Kdyby se nahoře dalo bydlet, byly tam pro to podmínky, viděl bych to jako ideální stav. Bohužel u nás to nejde, protože na hrad není přivedená pitná užitková voda a není tam žádné zázemí pro kastelána. Kastelán by měl být manažer, který se stará o hrad jak po stránce návštěvnické, tak hlavně památkářské. Měl by zajišťovat nutnou údržbu, opravy, kulturní akce a snažit se o popularizování objektu.

Říkal jste, že na hrad stoupáte minimálně šestkrát do týdne. Jsou i dny, kdy se vám zkrátka nechce?

Jako každému člověku. Záleží, jak vstane a co ho v ty dny čeká. Těchto dnů ale moc není a člověk to nebere jako nějakou práci, povinnost, ale spíš jako srdeční záležitost. Takže já to nevnímám, jako že jdu do kopce, ale že jdu za nějakým zážitkem.

Která část hradu je vám nejbližší? Je nějaké místo, kam rád chodíte a kde rozjímáte?

Asi vzhledem k výhledu a k prostoru jsou krásné chvíle večer na druhém nádvoří při západu slunce. Když už je tam klid, nemáme na hradě návštěvníky, je čas i na rozjímání nebo na plánování dalších věcí, co nás čekají.

Co považujete za plusy a mínusy Bezdězu?

Určité omezení pro hrad znamená přístupová cesta, která není v dobrém stavu. Ale na druhou stranu si nedokážu představit, že by se na Bezděz jezdilo autem. To už by nebyl Bezděz, schramstlo by nás komerční využití a gotika s romantikou by vymizely.

Hrad Bezděz je v dubnu otevřený - soboty + neděle
od 10.00 do 16.30
Vzácná dřevořezba Kladení Krista do hrobu, kterou na hradě loni objevil bývalý kastelán Jan Jurička, bude vystavena 18.-19.dubna v kapli
O dřevořezbě více ZDE: Bezděz vydal 300 let starý unikát

Dokážete po letech zkušeností odhadnout, do jaké sezony Bezděz vstupuje?

Odhaduje se to každým rokem těžko. Pokaždé přes zimu nadšeně plánujeme řadu akcí a vždy potom čekáme, jak dopadne počasí. Letos bude první větší akcí noční výstup na hrad v rámci tradiční akce Noc hradních kaplí. Jedinečnost spočívá v tom, že návštěvníci mohou vystoupat po setmění na věž. Navíc kaple osvícená svíčkami, to je opravdu nádherný zážitek. Letošní novinkou bude mini country festival, chceme začít se čtyřmi skupinami a uvidíme, jaký o akci bude zájem. Pro návštěvníky jsme také připravili prodlouženou otevírací dobu o letních prázdninách. V podstatě si o to řekli sami rekreanti od Máchova jezera, kteří k nám často zavítali až po zavírací době. Teď k nám budou moci až do šesti.

Hrad je opředen řadou pověstí. Kterou máte vy osobně nejraději?

Já se vždycky zmiňuji rád o tajné chodbě, která vedla údajně do Bělé pod Bezdězem, kde končila na náměstí v nejstarším baráčku, který ještě stojí. Pověst je zasazená do doby, kdy Bezděz devět měsíců obléhal král Zikmund. Hrad byl tehdy stále zásobován a žil. Zikmund jej chtěl nechat vyhladovět, což se mu nepovedlo, až jej nakonec získal lstí, když si pozval do svého tábora purkrabího a toho zajal. Jinak hrad byl celou dobu zásobován. Já říkám, že ta chodba určitě někde musí být. Snad se ji jednou někomu podaří najít.

Co návštěvníky při prohlídkách zajímá nejvíce?

Většinou po tom, co vyjdou kopec a jsou celkem zničení z výstupu, je zajímá, jak se tam ti šlechtici a král dostávali. Samozřejmě jim vysvětlujeme, že tudy vedla zpevněná cesta. Další se zajímají o původní vstup do hradu.

Autor: Adéla Vachtová

16.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Ilustrační foto
110

Sedm milionů dolarů za horu ledu plnou zlata a ropy

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies