VYBERTE SI REGION

Nemocnice se sune dopředu

Liberec - Neurčitá vize začíná dostávat konkrétní podobu. Moderní pavilon urgentní péče by se mohl začít stavět do 5. let

22.11.2014
SDÍLEJ:

Liberec po setmění.Foto: archiv

Vize nové nemocnice, kterou město, ale i celý kraj nutně potřebují, začíná nabývat konkrétní podoby. V první fázi půjde o centrum urgentní medicíny, které by mělo soustředit všechny důležité obory, jež krajskou nemocnici v Liberci povýšily na jednu z nejlepších v zemi. V některých oborech, jako například traumatologie, převyšující dokonce evropské parametry.

Kromě toho by mělo vzniknout centrum biochemie a vysokoškolské výuky s novými efektivními provozy, které by zamezilo kocourkovskému stavu, kdy zřízenci běhají do laboratoří přes hlavní silnici. „Tyto provozy jsou nyní roztroušené po několika budovách," potvrdil ředitel krajské nemocnice Luděk Nečesaný.

Dalším benefitem bude vzhled areálu ve spodní části, neboť nové urgentní centrum, tedy budoucí srdce a mozek nemocnice, vyroste právě na místě „staré interny" a skrumáži starých, neefektivních administrativních budov.

Lékaři jásají

„Je to superpozitivní zpráva," reagoval na tiskové konferenci šéf libereckého traumacentra Richard Lukáš poté, co byly představeny konkrétní kroky, které by tuto vizi měly naplnit.

Těmi je především vytvoření generelu, který bude reflektovat potřeby krajské nemocnice z pohledu lékařů, ale hlavně pacientů po roce 2020. „Jde o to, abychom konečně realizovali něco smysluplného, a ne aby se otevíralo něco, co bude v té době už opět zastaralé," upřesnil přednosta Lukáš.

Právě on stál v čele lékařského kolegia primářů, které před dvěma lety definovalo současný stav krajské nemocnice. Zpráva byla podle něj tak otřesná, že se ji někteří kolegové báli zveřejnit. Chybějící heliport byl už jen smutnou tečkou za dlouhým výčtem nedostatků, přes které dělá personál nemocnice maximum. Lékaři i pacienti se už pomalu zvykli na neustálý zvuk sbíječek a prach ze stavby, kterým nemocnice řešila ty nejhorší průšvihy. Teď naposledy například musí přistavovat přílepek k pavilonu onkologie, aby se tam vešel nový lineární urychlovač. Podle Lukáše byli léta zvyklí, že nemocnice flikovala to nejnutnější z peněz, které zbyly. „Teď se konečně přesně zformulují potřeby a na základě toho se budou shánět peníze," dodal přednosta Lukáš.

Na dlouhé otálení ovšem není čas. Pokud má nemocnice žádat (s podporou kraje a města, které už přislíbilo zařadit zhruba 200 milionů do žádosti Integrovaného plánu rozvoje území IPRÚ) o peníze z nových operačních programů Evropské unie, měl by si realizační tým pospíšit a být perfektně připraven v okamžiku, kdy budou zveřejněny konkrétní výzvy.

„Nyní jsou připraveny tři týmy odborníků, kteří mají připravit jednotlivé fáze projektového plánu. První z nich má do jara příštího roku představit zmíněný generel, do něhož by lékaři a technici vnášeli konkrétní požadavky, dalším je vytvoření vzorového transparentního finančního modelu, který by pouze nespoléhal na prostředky z evropských fondů, ale zároveň nezatížil vlastníky, tedy kraj a město, ale poskládat by se měl z mnoha různých zdrojů. Tento tzv. korporátní způsob je naprosto běžný v celé Evropě," vysvětlil člen realizačního týmu a renomovaný odborník, profesor Petr Moos. „Čím více vlastních prostředků na začátku, tím lepší možnosti pro získání prostředků z jiných zdrojů," doplnil.

Tomu nahrává i finanční kondice krajské nemocnice, která jen v letošním roce odhadem hospodaří se ziskem zhruba 90 milionů. Polovinu z toho plánuje využít právě do investic.

Autor: Jana Švecová

22.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
23 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seizmologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které zasáhla série silných zemětřesení už loni. Podle italského premiéra Paola Gentiloniho si zemětřesení zřejmě nevyžádala žádné oběti. První menší škody hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies